Mnohokrát bylo prokázáno, že odtučňovací diety jen zřídka dlouhodobě zabírají a že jejich vedlejší účinky jsou na pováženou. Člověk sám nerozhoduje o tom, kolik bude vážit, diety jsou odsouzeny k neúspěchu a ke zlepšení zdravotního stavu je třeba denně vyvíjet fyzickou aktivitu, píše francouzský deník Le Figaro.
Stejně jako tělo potřebuje určitý počet hodin spánku, tak i mozek má zafixovanou určitou váhu a snaží se ji udržet. Ideální váha není ta, kterou si jednotlivec sám stanoví, ale ta, o níž rozhoduje mozek na základě genetické výbavy a životních zkušeností.
Tento regulační systém je umístěn v hypothalamu, části mozku zapojené do četných funkcí, jako je termoregulace, kontrola cirkadiánního rytmu či pocitu hladu. Dostává různé signály vztahující se k zásobě tuků, obsahu cukru v krvi a přísunu potravin a reaguje na chuť k jídlu či metabolismus, to znamená energii spotřebovávanou organismem, aby mohl fungovat a udržovat stabilní tělesnou hmotnost.
Tato hmotnost se pohybuje v rozmezí asi pěti kilogramů. Osoby, které vyvíjejí tělesnou aktivitu, mají tendenci vážit méně než osoby, které vedou sedavý způsob života. Tato váha může během života stoupat. U člověka, který ztloustne a má několik let nadváhu, považuje mozek tuto novou váhu za ideální. "Pro mozek neexistuje nadváha, ale stabilní váha, kterou si brání," vysvětluje americká neurobioložka Sandra Aamodtová.
Bohužel opak nefunguje a žádná dieta na světě nedovolí překročit tento práh. Tato skutečnost jistě nemálo lidí deprimuje. Je velmi málo pravděpodobné trvale zhubnout. S časem je znovunabytí shozených kilogramů téměř nevyhnutelné. Ukazují to všechny studie.
Abychom zjistili tuto pro mozek ideální váhu, je třeba jíst pouze pokud máme hlad a při prvních příznacích sytosti s jídlem přestat. Do zhruba šesti měsíců se váha stabilizuje na hodnotu pro mozek ideální. A nezáleží vůbec na indexu tělesné hmotnosti (BMI), který obvykle umožňuje lidi třídit do váhových kategorií. "BMI je vypočítán pro populaci, ale neodráží cílovou váhu, která je každému jednotlivci vlastní," říká Sandra Aamodtová. Mnozí lidé, kteří mají podle BMI nadváhu, mají ve skutečnosti hmotnost, jakou jim přikazuje jejich mozek. A marně se budou snažit zhubnout.
Patnáct dlouhodobých studií zahrnujících osoby držící dietu ukázalo, že u těchto lidí je větší riziko, že budou obézní, než u těch, kteří dietu nedrží.
Diety jsou odsouzeny k nezdaru. V roce 2012 byla realizována studie na 4000 dvojčatech ve věku od šestnácti do pětadvaceti let, která ukázala, že odtučňovací kúra násobí riziko znovunabytí kilogramů u mužů dvakrát a u žen třikrát.
Tento jev lze zřejmě vysvětlit reakcí mozku, který dává tělu pokyn k vytváření zásob pro případ nového období sníženého příjmu potravy, ale také trvalou změnou metabolismu vyvolanou dietou. Tělo vydává během diety méně kalorií, aby šetřilo své zdroje, a v tom pokračuje i tehdy, kdy člověk začne normálně jíst, a pokračuje v tom, dokud tělo nezíská svou normální váhu.
I když má člověk dojem, že má nadváhu, ale jí normálně, nebude mít z diety užitek pro své zdraví. Jediným řešením, jak zůstat na své ideální váze, je denně cvičit a jíst jen v případě hladu. Zpočátku to vyžaduje velkou pozornost a úsilí, protože žijeme ve společnosti, která má tendenci se stále přejídat. Jakmile si na nový styl zvykneme, váha se přirozeně upraví. Nakonec nemusíme počítat kalorie a myslet neustále na jídlo. Tím získáme více času, abychom se mohli věnovat jiným aktivitám.
Související
V Thomayerově nemocnici byla otevřena banka mozkových tkání
Čeští vědci popsali zajímavý jev v buňkách. Některé molekuly se chovají jako antény
mozek , potraviny jídlo , zdraví
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Český lev odhalil první oceněnou osobnost. Dostane cenu za mimořádný přínos
před 1 hodinou
Nej(ne)bezpečnější fotbalové mistrovství světa. Sportovní svátek ohrožuje několik věcí
Aktualizováno před 1 hodinou
Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem
před 2 hodinami
Írán by ještě o víkendu mohl mít nového vůdce. Nahradí Chameneího
před 3 hodinami
Kanada požaduje, aby se bývalý princ Andrew nemohl stát králem
před 4 hodinami
Ruský útok na ukrajinský Charkov má 10 obětí. Zemřelo i dítě
před 4 hodinami
Krásný příběh z Brna. Školačky vrátily peněženku, chválí je strážníci
před 5 hodinami
Takový vůz nechcete vidět havarovat. U Kunžaku bourala legendární Tatra
před 6 hodinami
Rusko možná poskytuje informace Íránu. Víme, kdo s kým mluví, reagoval Hegseth
před 7 hodinami
Policie obvinila muže z vraždy družky v Karlových Varech
před 7 hodinami
Írán se chová špatně a bude opět tvrdě zasažen, vzkazuje Trump
před 9 hodinami
Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se
před 10 hodinami
Nad Česko se dostává saharský prach. Meteorologové vysvětlili, co způsobí
před 11 hodinami
Írán poprvé reagoval na Trumpovu výzvu, aby bezpodmínečně kapituloval
před 11 hodinami
Armádní letoun pro Vystrčila nebyl vyčleněn pro repatriační lety, uvedla armáda
před 12 hodinami
Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu
před 14 hodinami
Víkendové počasí se může den ode dne lišit. Alespoň na pohled
včera
Vražda v Karlových Varech. Obětí je žena, policisty přivolala její matka
včera
Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš
včera
Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře
Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.
Zdroj: David Holub