Jadernou válku si nikdo nepřeje, ale v politických turbulencích současného světa se může stát cokoliv. Vědci se otázkou destrukce planety jadernými raketami seriózně zabývají. Planeta totiž zažila již několikrát "konec světa".
Vzpomenout můžeme například dinosaury. Druh, který dominoval veškerému životu na planetě náhle zmizel, kvůli ekologické katastrofě. K něčemu takovému může dojít opakovaně, ovšem člověk se svým vědecko-technologickými možnostmi může podobným katastrofám zabránit. Uvedl to v komentáři pro BBC.com odborník na světová rizika a ředitel GCRI (Global Catastrophic Risk Institute) Seth Baum.
I v současnosti a blízké budoucnosti se může lidstvo dostat do podobného ohrožení jako dinosauři a to vlastním přičiněním. Jaderné zbraně, globální oteplování, pandemie způsobené bioinženýrstvím nebo nekontrolovaný rozvoj umělé inteligence je jen stručná ukázka nebezpečí, které by mohly vést k vyhubení lidstva.
Jakým způsobem je o globálních katastrofách potřeba uvažovat uvedl vědec Seth Baum na příkladu války jadernými zbraněmi. Dnes disponuje jaderným arzenálem Čína, Francie, Indie, Izrael, Severní Korea, Pakistán Rusko, Velká Británie a USA. Při tom 90 % jaderného arzenálu vlastní USA a Rusko. Pokud by jen tyto země využili veškerou atomovou munici, vybuchla by zeměkoule hned několikrát.
Jenže tento scénář je zcela nepravděpodobný. Riziko je daleko sofistikovanější. Po jaderné válce by velká část povrchu pravděpodobně nebyla útokem bomb zasažena vůbec. Například řada státu Jižní a Latinské Ameriky není ani spojencem ani nepřítelem žádné z jaderných velmocí, tudíž by nebyl důvod na jejich území útočit. Stejně tak není pravděpodobný jaderný útok na řídce obydlené či neobydlené oblasti (ruská tajga, oblasti amerického středozápadu apod.).
Zničena by pravděpodobně byla pouze větší města. Jenže jen takovýto „drobný“ jaderný zásah by velmi výrazně ovlivnil globální ekonomiku. Ta je extrémně efektivní ve stabilních vodách dneška, ovšem jen malé vychýlení této stability znamená zásadní problém pro fungování globální ekonomiky. Útok jadernými hlavicemi by navíc byl opravdu značným vychýlením současné stability.
Následovalo by nevratné poškození životního prostředí. Jaderné výbuchy by přesunuly obrovské množství prachových částí až do výšky 20 km nad rovníkem. Z této části atmosféry již žádný déšť prach nesmyje. Na planetu by dopadalo méně slunečních paprsků spojené s ochlazením povrchu a ve výsledku nevyhnutelný nedostatek potravin a globální hladomor.
Lidé, kteří v současnosti nejvíce těží z technologického pokroku a globalizované ekonomiky (tj. především obyvatelé Evropy, USA, Japonska apod.) by se stali nejohroženějšími. Naopak lidé schopni si samostatně obstarat jídlo např. pěstováním by měli velkou šanci situaci překonat.
Podle Setha Bauma totiž katastrofy mají tendenci k řetězení. Jinými slovy náhlým výbuchem atomové bomby civilizace nezanikne, ovšem v důsledku řady dalších událostí ano. Podobný scénář řetězení katastrof, tak může následovat například kvůli globálnímu oteplování.
Související
Přeživší z Hirošimi: jak vzpomínají na pád atomové bomby?
Projekt Manhattan? 600 000 lidí netušilo, že byl vypuštěn džin z láhve
Atomová bomba , katastrofy , Seth Baum , globální oteplování
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 55 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák