Přeživší z Hirošimi: jak vzpomínají na pád atomové bomby?

Shození atomové bomby na Hirošimu 6. srpna 1945 bylo šokem pro celý svět. Nejvíce událost samozřejmě poznamenala Japonsko. Přeživší nukleárního úderu, tzv. hibakuša, vyprávějí, co se v ten den přihodilo a jak se s tím vypořádali.

Hibakuša v japonštině doslova znamená „ lidé zasažení bombou.“ Zákon o podpoře přeživších atomových bomb ( Atomic Bomb Survivors Relief Law) stanovuje několik kategorií hibakuša: lidé přímo vystavení bombě a jejím bezprostředním následkům; osoby v okruhu 2 kilometrů, kteří do dvou týdnů od výbuchu vstoupily do sféry zničení; lidé vystavění radioaktivnímu spádu obecně a ti, kteří byli vystavěni destrukci, když byli ještě v břiše jejich matek patřících do jedné z výše definovaných kategorií. Přeživší mají nárok na zdravotní podporu.

„Viděli jsme záblesky světla“, „bylo to jako druhé slunce“. Tak nejčastěji popisují přeživší pád atomové bomby. Někteří si ale vzpomínají na jiné věci. Emiko Okadaová, která prožila pád bomby, když jí bylo 8 let a která byla v roce 2015 první hibakuša pozvaná na udělování Nobelovy ceny za mír, si vzpomíná především na hlasy.

„ Byly tam slabé hlasy. Kdyby se to dalo nějak sdělit..,“ poukázala přeživší na neschopnost předat svou zkušenost s atomovou bombou. Byly to děti zoufale volající své rodiče, lidé žádající o pomoc a vodu. „ Je mi tak teplo. Je mi tak teplo,“ slyšela mladá dívka, jak říkají popálení lidé.

Sakue Šimoriová, přeživší z Nagasaki, si pamatuje, jak hrozivě popálení lidé se těžce dostávali k řece Urakami, aby se napili a ulevili příšernému pocitu horka. V důsledku svého zeslabení v ní však jen umírali. Celá řeka byla pokrytá mrtvými těly, vzpomíná si Šimoriová.

Dopad bomby a uvolněná tlaková vlna a žár zabila 80 000 lidí. Další tisíce lidí podlehli nemoci z ozáření. Do konce roku 1945 zemřelo v důsledku výbuchu atomové bomby 140 000 lidí, v letech 1946 až 1951 přibylo dalších 60 000 obětí. Podle japonských oficiálních údajů přesahuje celkový počet mrtvých z Hirošimy 260 000 obětí.

Oslabené zdraví mělo značné důsledky nejen, co se týče jejich brzké smrti. V té době nikdo nevěděl, co je nemoc z ozáření a řada Japonců si myslela, že přeživší jsou postižení přenositelnou infekcí. Odmítala proto s nimi být jakýmkoliv způsobem v kontaktu.

Hibakuša se tak nemohli ženit a vdávat a bylo odmítáni, když se ucházeli o práci. Zvláště pro ženské přeživší to bylo těžké, protože ty se nejen bály, že se nikdy nevdají, ale že i v důsledku svého oslabeného zdravotního stavu nebudou mít nikdy děti. Většina manželství těchto osob z této doby zřejmě byla dohodnutá.

Diskriminace a pocit ponížení přispělo k tomu, že se o události v Japonsku jen málo hovořilo. Okamoto Tadaši si vzpomíná, že jeho rodiče o tom dni nikdy nemluvili. Stejně tak se o tom nemluvilo když chodil do základní školy ani když byl na univerzitě.

Okamoto poukazuje na to, že zatímco on má nárok na zdravotní péči (když bomba dopadla, byl mu jeden rok), druhé a třetí generaci přeživších se už nedostává. „ Někteří lidé nechtěli tento dokument. Oni nechtěli být viděni jako hibakuša, ale jako jedinci,“ uvedl Okamuto na pravidelných setkání v jedné kavárně v Hirošimě, kde předává své zkušenosti přeživšího atomové bomby.

Hibakuša se dnes i ve velmi požehnaném věku velmi angažují v protinukleárním aktivismu. Mnohé z nich děsí současné napětí mezi národy, především pak nukleárními mocnostmi jako je USA, Rusko, Indie či Pákistán.

Taktéž, podobně jako přeživší holokaustu, je trápí slábnoucí podvědomí veřejnosti, zvláště pak té japonské, o událostech v Hirošimě a Nagasaki. Obávají se, že jak jich postupně ubývá, zmizí i vzpomínky na tyto události, případně budou překrouceny. Proto se snaží vystupovat ve školách a jinde, aby tomu zabránili.

Související

Více souvisejících

hirošima Atomová bomba Japonsko

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy