Dinosaurům před 165 miliony let pily krev blechy

Vědecký tým vedený entomologem Andrém Nelem z pařížského Muzea přírodních věd objevil v čínských oblastech Vnitřní Mongolsko, Tao-chu-kou a Liao-ning devět fosilií gigantických blech. Pocházejí z různých období střední jury (před 165 miliony let) a spodní křídy (zhruba před 125 miliony let) a jde o nejstarší dosud známé blechy. Nález je důkazem, že v době, kdy planetu obývali dinosauři a velcí plazi, i hmyz dosahoval výrazně větších rozměrů. Tělo samiček mohlo měřit 14 až 20,6 milimetru, samečkové byli menší - osm až 15 milimetrů. Dnešní blechy měří v průměru 3,5 milimetru. 

Prehistorické "superblechy" měly dlouhou a širokou břišní část, relativně malou hlavičku a dlouhé nohy. Nejimpozantnější na nich ale byl sosák ve formě prodloužené násosky, jímž propichovaly kůži své oběti, aby jí sály krev. U samiček byl tento orgán delší než u samečků, ale viditelně menší než u dnešních blech. Měly také několik primitivních rysů, například zadní nohy nebyly uzpůsobeny ke skákání. Z těchto vlastností badatelé soudí, že gigantické blechy se vyvinuly z tehdejších srpic, okřídleného druhu hmyzu, který rovněž žil ve spodní křídě a měl podobné ústní ústrojí, aby se mohl živit květním nektarem. Vyhynul postupně s tím, jak se objevil moderní hmyz typu moskytů nebo mravenců. "Ústa a pohlavní ústrojí samečků srpic se velmi podobají ústrojím těchto velkých blech, což podporuje teorii, že oba druhy jsou příbuzné a že velké blechy jsou (původně) srpice, které se vyvinuly v druh živící se krví," vysvětlil Nel. V důsledku vývoje ale blechy ztratily křídla a zmenšily se jim mimo jiné oči. Objev také přináší novou informaci o vývoji výběru obětí - tito paraziti se nejprve mohli živit krví opeřených dinosaurů a později přešli na savce a ptáky. Naznačuje to i jejich velikost, poznamenal Nel.

Že se držely na peří či srsti, nejprve dinosaurů a později savců a ptáků, ukazují mikroskopické chloupky na jejich nohách a speciální struktura jejich drápků. "Jakmile ale velcí dinosauři vyhynuli, zmizely i velké blechy, zatímco ty moderní se vyvinuly pravděpodobně během pozdní křídy, společně se savci," dodal entomolog. Důvod zmenšení jejich velikosti ale zatím vysvětlen nebyl. "Možná že zmenšit se, a tudíž moci skákat, bylo lepším evolučním řešením než nechat si velké tělo," poznamenal Nel.