Cukr škodí zdraví víc, než se myslelo? Podle lékařů je jako tabák

Nebezpečí cukru prý přitom nespočívá jenom v přibývání na váze při jeho zvýšené konzumaci, ale může mít zásadní vliv na srdeční onemocnění či některé druhy rakovin. Kalifornský endokrinolog Robert Lustig, který na nebezpečí cukru dlouhodobě upozorňuje, přitom říká, že při správně volené stravě lze třem čtvrtinám těchto onemocnění předejít. Místo toho strava bohatá na cukry decimuje zdraví Američanů, míní lékař. Cukr se podle něj nachází i tam, kde ho lidé často nečekají. Je součástí prakticky všech zpracovaných jídel, jako jsou jogurty či různé omáčky či chleba. Škodlivé přitom podle Lustiga je i oblíbené sladidlo, které od 70. let minulého století klasický cukr z amerických domácností vytlačuje - kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy. "Jde prakticky o totéž. A oba jsou stejně špatné. Jsou stejně toxické," tvrdí Lustig. Američtí strávníci jsou tak nadále ohroženi, byť spotřeba cukru v zemi za posledních 40 let klesla o 40 procent. Rozdíl ale vyrovnal právě kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy. Lustig je považuje za nebezpečné - cukr i sirup obsahují fruktózu, díky které jsou sladké a neodolatelné. "Milujeme je. Aktivně je vyhledáváme. Myslím si, že to má i evoluční důvody. Na naší planetě není žádné jídlo, ve kterém by byla fruktóza, jež by vás mohlo otrávit. A tak pokud ochutnáte něco sladkého, dává vám to evoluční darwinovský signál, že to je bezpečné jídlo," říká Lustig. Zároveň ale dodává, že lidé tradičně jedli jen malé množství fruktózy, a navíc v ovoci obsahujícím i vlákninu, jež zpomaluje vstřebávání fruktózy i její spotřebu. Málokdo například sní deset pomerančů najednou. Nyní se ale situace radikálně změnila. Cukr i sirup s vysokým obsahem fruktózy jsou levné a Američané jich tak konzumují téměř 60 kilogramů ročně. 

Lustig dlouhodobě zastává názor, že cukr stojí za jednou z nejčastějších příčin úmrtí v USA - srdečními onemocněními. Dlouho byl s tímto názorem osamělý, nyní ale jeho domněnku začíná potvrzovat výzkum kalifornské bioložky Kimber Stanhopeové. Stanhopeová při pokusu zkoumaným osobám nejprve několik dní podává stravu s nízkým obsahem přidaných cukrů a pak několik dní například slazené nápoje. Krevní testy přitom ukazují, že přidané cukry v organismu zvyšují hladinu nebezpečného LDL cholesterolu a dalších rizikových faktorů pro kardiovaskulární onemocnění. Studie americké vědkyně podle všeho ukazuje, že když někdo konzumuje příliš cukrů, přetíží to jeho játra fruktózou. Část z ní se pak přemění na tuk a pomáhá vytvořit LDL cholesterol, který ucpává cévy. Stanhopeová říká, že jí výsledky výzkumu překvapily. "Začala jsem jíst a pít mnohem méně cukru," podotkla. Podle profesora z Harvardovy univerzity Lewise Cantleyho přitom cukr může hrát role i při spouštění některých druhů rakovin. Konzumace cukru způsobuje náhlý nárůst tvorby hormonu inzulinu, který může sloužit jako katalyzátor těchto onemocnění. "Téměř třetina některých běžných nádorových onemocnění - včetně rakoviny prsu či konečníku - má na povrchu cosi, čemu říkáme inzulinové receptory. Inzulin se na tyto receptory váže a signalizuje, že nádor může začít spotřebovávat glukózu," uvedl s tím, že to přispívá k růstu nádoru. Cantleyho tým nyní vyvíjí lék, který by rakovinové buňky odřízl od glukózy a zabránil jim v růstu. Než ale dosáhne úspěchu, doporučuje lidem, aby cukr nekonzumovali. A pokud jej jíst musejí, aby jej omezili na minimum. Neurolog Eric Stice z Oregonu ale upozorňuje, že to není tak jednoduché. Cukr je totiž značně návykový a funguje v mozku podobným způsobem jako kokain. Lidé, kteří často konzumují cukr, si vůči jeho účinkům podle jeho výzkumu podobně jako drogově závislí vytvářejí odolnost, a potřebují tak větší dávky. Zástupce americké asociace producentů cukru Jim Simon nicméně míní, že mezi vědci ohledně účinků cukru není shoda. Naprosté odstranění sladidel ze stravy podle něj není cestou ke zdravější populaci. Řešením je prý dlouhodobé snížení počtu kalorií a cvičení. Lustig ale namítá, že cukr potřebuje stejné osvětové kampaně jako tabák a alkohol, které vedly ke snížení jejich spotřeby.