Nový koronavirus přežije ve vzduchu tři hodiny, uvádí vědci z USA

Závěry publikované odborným časopisem New England Journal of Medicine mohou podle agentury Reuters posloužit jako vodítko pro prevenci onemocnění COVID-19, které už má ve světě asi 8000 obětí.

Podobně jako další viry, které oslabují dýchací soustavu, se i nový virus SARS-CoV-2 šíří prostřednictvím kapének, tedy miniaturních kapiček slin či nosního sekretu, které infikovaný člověk vypouští nosem a ústy. Zatím ale není příliš jasné, jak dlouho může zůstat aktivní mimo lidské tělo. Čínští vládní experti nedávno uvedli, že ve vzduchu virus setrvává asi 30 minut, jejich studie ale byla časopisem Practical Preventive Medicine několik dní po zveřejnění z neznámých důvodů stažena, informuje inkstonenews.com.

Zjištění výzkumníků z NIAID nasvědčují tomu, že z kapénky uvolněné při zakašlání či kýchnutí se může jiný člověk nakazit i o několik hodin později. Když vědci nový virus vypustili ze speciálního rozprašovače, detekovali jej ve vzduchu i po třech hodinách, kdy tento experiment končil.

Co se týče přežívání na povrchu předmětů, životnost viru se výrazně lišila u různých materiálů. Na kartonu prý SARS-CoV-2 zůstává aktivní až 24 hodin, na plastovém či nerezovém povrchu byl "funkční" virus zaznamenán dokonce i po třech dnech. Nejkratší byla jeho životnost na mědi, kde autoři nové studie virus už po uplynutí čtyř hodin nezaznamenali.

Odborníci z NIAID se při svém pokusu snažili simulovat pobyt nakaženého člověka v domácím nebo nemocničním prostředí a to, jak by mohl infekci šířit kašlem a doteky. "Použili nástroj na dávkování aerosolu, který reprodukoval mikroskopické kapénky vytvářené při kašlání a kýchání," vysvětluje Reuters.

"Výsledky přináší klíčové informace o stabilitě SARS-CoV-2, který způsobuje COVID-19, a naznačují, že lidé se mohou virem nakazit ze vzduchu a po sáhnutí na kontaminované předměty," komentuje studii na svém webu NIH. Její autoři zkoumali také "poločas rozpadu" a došli k závěru, že při výskytu v aerosolových kapičkách ztrácí polovina virových částic své schopnosti po přibližně 66 minutách. To by znamenalo, že zhruba po třech hodinách množství "životaschopných" částic klesá na 12,5 procenta, zanedbatelným se ale stává až výrazně později.

Americká studie už podle agentury AFP má i své kritiky, neboť někteří odborníci nepovažují použití rozprašovače s aerosolem za příliš věrnou simulaci reality. Metoda by prý mohla nadhodnotit intenzitu šíření koronaviru skrze kapénky ve vzduchu.

Web BBC uvádí, že jediné zakašlání může do vzduchu rozptýlit až 3000 takovýchto kapiček. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), Světová zdravotnická organizace (WHO) i další zdravotnické instituce proto zdůrazňují, že důkladné mytí rukou a dezinfikování často používaných ploch je klíčové při snaze omezit šíření nemoci COVID-19.

"Vědecké bádání ukázalo, že koronaviry lze deaktivovat do jedné minuty, když se povrchy dezinfikují 62 až 71 procentním alkoholem, nebo čistícími prostředky s peroxidem vodíku či chlornanem sodným," píše BBC. Zároveň prý není jasné, jak dlouho může být nový koronavirus nebezpečný poté, co se zachytí na oblečení nebo jiných površích, které nelze tak snadno očistit.

I tímto aspektem se pracovníci NIAID zabývají, řekl jeden z autorů čerstvé studie Vincent Munster. Nyní dále zkoumají také vliv vlhkosti vzduchu a teploty na životnost nového viru. Jeho schopnost zůstat po delší dobu aktivním mimo lidské tělo podle Munstera jen dále podtrhuje význam hygienických doporučení.