Pfizer vs Moderna. Která firma vytvořila lepší očkovací látku?

Souboj o vakcínu proti covidu-19 je v plném proudu. Zatímco svět čeká na výsledky testování vakcíny od britské firmy AstraZeneca, další dvě společnosti oznámily skvělé výsledky u svých vyvíjených očkovacích látek. 

Vakcína společností Pfizer a BioNTech byla testována na 43.500 lidech v šesti zemích, jimž byly aplikovány dvě dávky s odstupem tří týdnů. Účinnost vakcíny je podle tvůrců více než 90%.

Ještě lepší výsledky dnes oznámila americká společnost Moderna. Ta testuje vakcínu na 30 000 lidech, kterým byly podány dvě dávky vakcíny s odstupem čtyř týdnů. Informace o účinnosti 94,5 % se odvíjí od prvních 95 testovaných, kdy u pěti osob se nemoc covid-19 rozvinula. 

U obou testovacích procesů je třeba počítat s určitým počtem lidí, kteří v rámci testování dostávají standardně placebo. V případě vakcíny společnosti Moderna zemřelo během testování 11 lidí, avšak právě ze skupiny s placebem, což není nijak neobvyklé.

Ani v případě, kdy by došlo ke smrti osoby, které byla vpravena testovací látka, nemusí nutně jít o smrt způsobenou vakcínou. Naopak, dotyčná osoba může mít například autohavárii, přesto je třeba zjistit, jestli nebyla zapřičiněna například vedlejším účinkem očkovací látky. K tomu ale v případě ani jedné vakcíny dle dostupných údajů nedošlo.

Vedlejší účinky jsou nicméně dalším kritériem, které je třeba při porovnání obou vakcín posoudit. Někteří dobrovolníci, kteří dostali vakcínu od firmy Pfizer, trpěli bolestmi hlavy, svalů a ohlásili i teplotu. Podobné vedlejší účinky má i očkování proti chřipce a jsou v toleranci, neboť pozitivní přínos vakcíny převažuje nad negativními účinky, které jsou krátkodobé.

Vakcína společnosti Moderna u některých pacientů vyvolala krátkodobou únavu a bolest hlavy. Z hlediska vedlejších účinků tak mohou být obě vakcíny poměrně srovnatelné, k podrobnému srovnání chybí větší počet dat. Ačkoliv obecně platí, že lék, který by byl 100% bezpečný, neexistuje, jde podstatné, že ani jedna z vakcín nezpůsobuje u pacientů vážné či dlouhodobé vedlejší účinky. 

Podle serveru Guardian jsou obě vakcíny srovnatelné i ve způsobu fungování. Na rozdíl od vakcíny společnosti AstraZeneca, obě využívají způsob, při němž se člověku zavede do těla část genetického kódu viru známého jako mRNA, který nese pokyny pro výrobu proteinů, čímž "trénuje" imunitní systém. Ani zde tedy nelze hledat rozdíly.

Kvůli nedostatku dat nelze ani srovnat, jakým způsobem fungují. Není zcela jasné, zda vakcíny umí zabránit, aby se lidé infikovali koronavirem, či zda pouze zmírní nemoc a nedovolí ji rozvinout příznaky. Informace o tomto dosud nepředstavila ani jedna firma.

V čem se naopak obě vakcíny zásadně odlišují, je skladování. Vakcína společnosti Pfizer musí být skladována při -70 °C. To s sebou přináší poměrně výrazné logistické problémy. 

Oproti tomu vakcína společnosti Moderna by měla vydržet až šest měsíců skladování při teplotě -20 °C, 30 dní při teplotách mezi 2 °C až 8 °C, nebo 12 hodin při běžní pokojové teplotě. 

To v praxi znamená, že Moderna vyrobila vakcínu, která může být skladována v běžné chladničce, čímž výrazně převyšuje vakcínu společnosti Pfizer, co se distribuce a skladování týče. 

Obě společnosti nyní žádají americké i evropské úřady o registraci, v případě Moderny ale bude třeba si ještě počkat na výsledky širších testů. Je však pravděpodobné, že jim úřady bude povolení k produkci a distribuci uděleno, na rozdíl od ruské vakcíny Sputnik V.

Ta je sice Ruskem označována za bezpečnou s údajně 92% účinností, řada odborníků z celého světa ale má o pochyby o její bezpečnosti i účinnosti. První testy proběhly na velmi nízkém počtu lidí, a samotné výsledky publikované ruskými vědci nedávají expertům smysl.

Objevují se například duplicitní hodnoty pro různé skupiny pacientů, což podle vědců vypadá spíše na náhodné hody kostkou, než na skutečné výsledky vědeckého bádání. Západní vědci dokonce svým ruským kolegům zaslali otevřený dopis, v němž upozornili na podivné duplikace.

Jak navíc upozorňují zahraniční média, důvěru v ruskou vakcínu nemají ani sami Rusové. Podle agentury VCIOM více než polovina Rusů očkování Sputnikem V podstoupit nehodlá.