Tým českých vědců zkoumal růst plazů novou metodou, výsledek překvapil

Podle odborníků je využití klasického měření u plazů problematické z několika důvodů. Měřit dlouhověké plazy, například jednou měsíčně, je časově náročné, u drobných zvířat je pak obtížné zkoumat, zda povyrostli třeba o milimetr.

Tým Petry Frýdlové z katedry zoologie PříFUK tak přišel s novým přístupem - sledováním přítomnosti takzvané růstové ploténky v končetinách šupinatých plazů. Ploténka je podle odborníků nezbytná pro růst dlouhých kostí, jako je třeba stehenní kost. Jde o chrupavčitou strukturu uvnitř kostí, kterou lze v detailu zobrazit metodou rentgenové mikrotomografie. Podle vědců bez růstové ploténky nemůže kost růst do délky. Když například u savců v určitém věku zmizí, definitivně to zastaví jejich růst.

A právě tento jev, oproti očekávání, našel výzkumný tým u 106 ze 164 zkoumaných druhů plazů. Všechna mladá zvířata sice růstovou ploténku měla, u starších jedinců však zůstala jen agamám, chameleonům a velkým druhům varanů. V případě těchto skupin tak podle týmu zůstává zachován potenciál pro růst, většina plazů však měla v určitém věku ukončený růst. Podle zástupců fakulty se přitom předpokládalo, že i poté, co dosáhnou "dospělé" velikosti, mohou plazi poporůst, pokud žijí dostatečně dlouho. Podle UK to však současný výzkum u řady druhů vyvrátil.

Studii z výzkumu zveřejnil vědecký časopis Proceedings of the Royal Society B. Na projektu spolupracovali vědci z PříFUK, 3. lékařské fakulty UK, Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT a katedry biověd Univerzity Salzburg.