Projekt vesmírné stanice Lunar Gateway, která má obíhat kolem Měsíce, čelí v současné době vážným pochybnostem ohledně své budoucnosti. Tato stanice je klíčovou součástí programu Artemis vedeného agenturou NASA, jehož cílem je návrat lidí na měsíční povrch, vytvoření udržitelné základny a příprava na budoucí cestu k Marsu. Navzdory ambiciózním plánům se však projekt potýká s odklady, rostoucími náklady a hrozbou škrtů v americkém rozpočtu.
Otázka smysluplnosti stanice na oběžné dráze Měsíce rozdělila americké zákonodárce i vědeckou obec. Návrh rozpočtu na rok 2026 původně počítal se zrušením projektu Gateway, ale po odporu v Senátu bylo financování lunární stanice nakonec zachováno. Debata o její nezbytnosti však neustává, přičemž kritici tvrdí, že měsíční mise by mohly probíhat i bez orbitální základny.
Gateway představuje zásadní mezinárodní úsilí. Kromě NASA se na projektu podílejí další čtyři partneři: Kanadská vesmírná agentura, Evropská kosmická agentura (ESA), Japonská agentura pro výzkum vesmíru a Vesmírné středisko Mohameda bin Rašída ze Spojených arabských emirátů. Většina komponentů od těchto partnerů je již vyrobena a dopravena do USA k testování a integraci.
Zrušení projektu by mohlo mít dalekosáhlé geopolitické následky a podkopat důvěru v mezinárodní spojenectví. Lunar Gateway má sloužit jako protiváha společnému čínsko-ruskému projektu International Lunar Research Station, což je základna přímo na povrchu Měsíce. Ustup ze stanice Gateway by tak mohl oslabit vliv USA na budoucí podobu hlubokého vesmíru a mezinárodní spolupráce.
Historickou inspirací pro Gateway je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která za čtvrtstoletí hostila více než 290 lidí z 26 zemí a stala se místem pro více než 4000 vědeckých experimentů. Jelikož má být ISS v roce 2030 nahrazena soukromými stanicemi na nízké oběžné dráze Země, měla by Gateway převzít její roli stabilizačního prvku mezi národy v hlubším vesmíru.
Zastánci stanice zdůrazňují, že Gateway nabízí kritickou platformu pro testování technologií v hlubokém vesmíru, které jsou nezbytné pro přistání lidí na Marsu. Má sloužit jako přestupní stanice pro posádky i robotické mise, jako jsou měsíční vozítka. Odpůrci naopak poukazují na technické potíže a tvrdí, že původní účel stanice se v průběhu let vytratil.
Na hardware stanice se již podílela řada komerčních i státních subjektů. ESA dodává modul IHAB pro ubytování a systémy pro doplňování paliva. Kanada staví robotické rameno Canadarm3, SAE produkují přechodovou komoru a Japonsko zajišťuje systémy pro podporu života. Americké firmy Northrop Grumman a Maxar vyvíjejí logistický modul Halo a pohonnou jednotku stanice.
Pokud by USA projekt Gateway definitivně ukončily, bylo by podle odborníků nezbytné mít připravený plán na využití již vyrobeného hardwaru pro jiné mise. Bez jasné strategie hrozí, že vzniklé vakuum zaplní konkurenční koalice. Objevují se dokonce úvahy o tom, že by vedení projektu mohla převzít ESA, která svůj závazek vůči Gateway potvrdila i v případě amerického váhání.
Přístup k takové stanici znamená pro začínající vesmírné národy možnost rozvíjet své schopnosti a získat geopolitický vliv. Udržitelné zkoumání vesmíru za hranicemi oběžné dráhy Země bude vyžadovat dlouhodobý kolaborativní přístup spíše než sérii izolovaných misí, které jsou pro jednotlivé státy příliš drahé a riskantní.
Pokud by se ukázalo, že Gateway již nedává pro USA technický smysl, její přínosy by mohly být realizovány prostřednictvím jiného společného projektu, například přímo na měsíčním povrchu. Rozhodnutí o osudu této stanice však zásadně ovlivní budoucí postavení Spojených států v mezinárodní komunitě a určí směr spolupráce ve vesmíru pro nadcházející desetiletí.
Související
Návrat na Měsíc se odkládá. NASA po neúspěchu modulu Peregrine oznámila odklad mise Artemis
NASA chystá cestu na Měsíc. Přistávací modul vyrobí Blue Origin
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
včera
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
včera
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
včera
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
včera
Oscar pro dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Pomohli s ním i Češi
včera
Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno
včera
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
včera
Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let
včera
Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick
včera
Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem
včera
Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová
včera
Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko
včera
Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa
včera
Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona
včera
Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru
včera
Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede
včera
IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?
včera
Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu
včera
Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump
včera
Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?
Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.
Zdroj: Libor Novák