Projekt vesmírné stanice Lunar Gateway, která má obíhat kolem Měsíce, čelí v současné době vážným pochybnostem ohledně své budoucnosti. Tato stanice je klíčovou součástí programu Artemis vedeného agenturou NASA, jehož cílem je návrat lidí na měsíční povrch, vytvoření udržitelné základny a příprava na budoucí cestu k Marsu. Navzdory ambiciózním plánům se však projekt potýká s odklady, rostoucími náklady a hrozbou škrtů v americkém rozpočtu.
Otázka smysluplnosti stanice na oběžné dráze Měsíce rozdělila americké zákonodárce i vědeckou obec. Návrh rozpočtu na rok 2026 původně počítal se zrušením projektu Gateway, ale po odporu v Senátu bylo financování lunární stanice nakonec zachováno. Debata o její nezbytnosti však neustává, přičemž kritici tvrdí, že měsíční mise by mohly probíhat i bez orbitální základny.
Gateway představuje zásadní mezinárodní úsilí. Kromě NASA se na projektu podílejí další čtyři partneři: Kanadská vesmírná agentura, Evropská kosmická agentura (ESA), Japonská agentura pro výzkum vesmíru a Vesmírné středisko Mohameda bin Rašída ze Spojených arabských emirátů. Většina komponentů od těchto partnerů je již vyrobena a dopravena do USA k testování a integraci.
Zrušení projektu by mohlo mít dalekosáhlé geopolitické následky a podkopat důvěru v mezinárodní spojenectví. Lunar Gateway má sloužit jako protiváha společnému čínsko-ruskému projektu International Lunar Research Station, což je základna přímo na povrchu Měsíce. Ustup ze stanice Gateway by tak mohl oslabit vliv USA na budoucí podobu hlubokého vesmíru a mezinárodní spolupráce.
Historickou inspirací pro Gateway je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která za čtvrtstoletí hostila více než 290 lidí z 26 zemí a stala se místem pro více než 4000 vědeckých experimentů. Jelikož má být ISS v roce 2030 nahrazena soukromými stanicemi na nízké oběžné dráze Země, měla by Gateway převzít její roli stabilizačního prvku mezi národy v hlubším vesmíru.
Zastánci stanice zdůrazňují, že Gateway nabízí kritickou platformu pro testování technologií v hlubokém vesmíru, které jsou nezbytné pro přistání lidí na Marsu. Má sloužit jako přestupní stanice pro posádky i robotické mise, jako jsou měsíční vozítka. Odpůrci naopak poukazují na technické potíže a tvrdí, že původní účel stanice se v průběhu let vytratil.
Na hardware stanice se již podílela řada komerčních i státních subjektů. ESA dodává modul IHAB pro ubytování a systémy pro doplňování paliva. Kanada staví robotické rameno Canadarm3, SAE produkují přechodovou komoru a Japonsko zajišťuje systémy pro podporu života. Americké firmy Northrop Grumman a Maxar vyvíjejí logistický modul Halo a pohonnou jednotku stanice.
Pokud by USA projekt Gateway definitivně ukončily, bylo by podle odborníků nezbytné mít připravený plán na využití již vyrobeného hardwaru pro jiné mise. Bez jasné strategie hrozí, že vzniklé vakuum zaplní konkurenční koalice. Objevují se dokonce úvahy o tom, že by vedení projektu mohla převzít ESA, která svůj závazek vůči Gateway potvrdila i v případě amerického váhání.
Přístup k takové stanici znamená pro začínající vesmírné národy možnost rozvíjet své schopnosti a získat geopolitický vliv. Udržitelné zkoumání vesmíru za hranicemi oběžné dráhy Země bude vyžadovat dlouhodobý kolaborativní přístup spíše než sérii izolovaných misí, které jsou pro jednotlivé státy příliš drahé a riskantní.
Pokud by se ukázalo, že Gateway již nedává pro USA technický smysl, její přínosy by mohly být realizovány prostřednictvím jiného společného projektu, například přímo na měsíčním povrchu. Rozhodnutí o osudu této stanice však zásadně ovlivní budoucí postavení Spojených států v mezinárodní komunitě a určí směr spolupráce ve vesmíru pro nadcházející desetiletí.
9. června 2026 13:22
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
Související
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi
Aktuálně se děje
včera
Čeští hasiči v akci ve Francii. Vodu si berou i u hollywoodských hvězd
včera
Suchý zip měl svůj den. Jaká je jeho historie?
včera
České zdravotnictví má být připravené na budoucnost. I díky spolupráci s WHO
včera
Expremiér Fiala nadále věří v Blažkovu nevinu v bitcoinové kauze
včera
Pondělní počasí nabídlo nový teplotní rekord. Na Moravě nikdy nebylo tepleji
včera
Česká fotbalová reprezentace má prvního zahraničního trenéra v historii. Španěla Santiho Deniu
včera
Vojenští policisté vyšetřují tragickou nehodu armádního vrtulníku
včera
Neumím si to představit. Macinka promluvil o Pavlovi a dalším summitu NATO
včera
Exministr Blažek poprvé reagoval na obžalobu v bitcoinové kauze
včera
Trump lže, naznačuje Teherán. Diplomaté se na jednání s Američany nechystají
včera
Exministru Blažkovi hrozí v bitcoinové kauze přes šest let
včera
Tropické počasí si dalo pauzu a teď je zpět. Platí nové varování
včera
Babiš přirovnal Sáncheze k Merkelové. Španělsko by vyloučil ze Schengenu
včera
Tropické počasí se na několik dní vrací. Od čtvrtka se očekává změna
včera
Násilný čin na Mostecku. Aktéry dva muži, jsou vážně zranění
včera
Kuba se opět ponořila do tmy. Problémy místních rozhodně nekončí
včera
Irsko se rozloučí s Glenem Hansardem. Pohřeb v katedrále bude zítra
včera
Trump oznámil nové kolo diplomatických rozhovorů s Íránem
včera
Počasí se příští víkend ustálí, bude teplo, ale bez tropů
2. srpna 2026 22:00
Ukrajina provedla další útok na logistické centrum největšího ruského prodejce Wildberries
Série dronových útoků zasáhla několik regionů v Ruské federaci a způsobila vážné škody na průmyslové infrastruktuře. Podle vyjádření místních úřadů si útoky vyžádaly nejméně pět lidských životů a zasáhly mimo jiné další logistické centrum největšího ruského internetového prodejce Wildberries.
Zdroj: Libor Novák