Projekt vesmírné stanice Lunar Gateway, která má obíhat kolem Měsíce, čelí v současné době vážným pochybnostem ohledně své budoucnosti. Tato stanice je klíčovou součástí programu Artemis vedeného agenturou NASA, jehož cílem je návrat lidí na měsíční povrch, vytvoření udržitelné základny a příprava na budoucí cestu k Marsu. Navzdory ambiciózním plánům se však projekt potýká s odklady, rostoucími náklady a hrozbou škrtů v americkém rozpočtu.
Otázka smysluplnosti stanice na oběžné dráze Měsíce rozdělila americké zákonodárce i vědeckou obec. Návrh rozpočtu na rok 2026 původně počítal se zrušením projektu Gateway, ale po odporu v Senátu bylo financování lunární stanice nakonec zachováno. Debata o její nezbytnosti však neustává, přičemž kritici tvrdí, že měsíční mise by mohly probíhat i bez orbitální základny.
Gateway představuje zásadní mezinárodní úsilí. Kromě NASA se na projektu podílejí další čtyři partneři: Kanadská vesmírná agentura, Evropská kosmická agentura (ESA), Japonská agentura pro výzkum vesmíru a Vesmírné středisko Mohameda bin Rašída ze Spojených arabských emirátů. Většina komponentů od těchto partnerů je již vyrobena a dopravena do USA k testování a integraci.
Zrušení projektu by mohlo mít dalekosáhlé geopolitické následky a podkopat důvěru v mezinárodní spojenectví. Lunar Gateway má sloužit jako protiváha společnému čínsko-ruskému projektu International Lunar Research Station, což je základna přímo na povrchu Měsíce. Ustup ze stanice Gateway by tak mohl oslabit vliv USA na budoucí podobu hlubokého vesmíru a mezinárodní spolupráce.
Historickou inspirací pro Gateway je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která za čtvrtstoletí hostila více než 290 lidí z 26 zemí a stala se místem pro více než 4000 vědeckých experimentů. Jelikož má být ISS v roce 2030 nahrazena soukromými stanicemi na nízké oběžné dráze Země, měla by Gateway převzít její roli stabilizačního prvku mezi národy v hlubším vesmíru.
Zastánci stanice zdůrazňují, že Gateway nabízí kritickou platformu pro testování technologií v hlubokém vesmíru, které jsou nezbytné pro přistání lidí na Marsu. Má sloužit jako přestupní stanice pro posádky i robotické mise, jako jsou měsíční vozítka. Odpůrci naopak poukazují na technické potíže a tvrdí, že původní účel stanice se v průběhu let vytratil.
Na hardware stanice se již podílela řada komerčních i státních subjektů. ESA dodává modul IHAB pro ubytování a systémy pro doplňování paliva. Kanada staví robotické rameno Canadarm3, SAE produkují přechodovou komoru a Japonsko zajišťuje systémy pro podporu života. Americké firmy Northrop Grumman a Maxar vyvíjejí logistický modul Halo a pohonnou jednotku stanice.
Pokud by USA projekt Gateway definitivně ukončily, bylo by podle odborníků nezbytné mít připravený plán na využití již vyrobeného hardwaru pro jiné mise. Bez jasné strategie hrozí, že vzniklé vakuum zaplní konkurenční koalice. Objevují se dokonce úvahy o tom, že by vedení projektu mohla převzít ESA, která svůj závazek vůči Gateway potvrdila i v případě amerického váhání.
Přístup k takové stanici znamená pro začínající vesmírné národy možnost rozvíjet své schopnosti a získat geopolitický vliv. Udržitelné zkoumání vesmíru za hranicemi oběžné dráhy Země bude vyžadovat dlouhodobý kolaborativní přístup spíše než sérii izolovaných misí, které jsou pro jednotlivé státy příliš drahé a riskantní.
Pokud by se ukázalo, že Gateway již nedává pro USA technický smysl, její přínosy by mohly být realizovány prostřednictvím jiného společného projektu, například přímo na měsíčním povrchu. Rozhodnutí o osudu této stanice však zásadně ovlivní budoucí postavení Spojených států v mezinárodní komunitě a určí směr spolupráce ve vesmíru pro nadcházející desetiletí.
9. června 2026 13:22
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
Související
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
před 1 hodinou
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
včera
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
včera
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
včera
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
včera
Trump zavedl poplatek 20 procent z hodnoty nákladu za proplutí Hormuzským průlivem
včera
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
včera
Uspěli jsme, prohlásil Macron ve svém posledním projevu k francouzské armádě
včera
USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump
včera
Německo a Francie si předvolaly ruského velvyslance. Na kyberútoky odpovíme, vzkazují Moskvě
včera
Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě
včera
Filip Turek měl údajně nehodu, v centru Prahy se měl srazit se sanitkou
včera
Evropa sčítá škody. Extrémní počasí si zatím jen letos vyžádalo tisíce mrtvých
včera
Počasí: Česko zasáhnou velmi silné bouřky. Hrozí vichřice i kroupy
včera
Hormuzský průliv je otevřený, prohlašují USA. Írán tvrdí opak
včera
Kreml nasazuje do první linie Afričany. Zajatci se přesto chtějí vrátit do Ruska
včera
Zemřel slavný novozélandský herec Sam Neill. Zazářil v Jurském parku
včera
Jak USA povedou válku s Čínou nebo KLDR? Experti důrazně varují Bílý dům
včera
Americká armáda zahájila další útoky proti Íránu. Zničili jste veškerou diplomacii, reaguje Teherán
včera
Počasí v novém týdnu nebude jen o tropech. Hrozí i bouřky
Počasí v Česku se oteplovalo už v závěru uplynulého týdne a tento trend bude pokračovat i v tomto týdnu. Maximální teploty budou opět dosahovat tropických hodnot, očekávají se ale i bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě