Vesmírná stanice u Měsíce spojila svět. Teď dostává program Artemis zásadní trhliny

Projekt vesmírné stanice Lunar Gateway, která má obíhat kolem Měsíce, čelí v současné době vážným pochybnostem ohledně své budoucnosti. Tato stanice je klíčovou součástí programu Artemis vedeného agenturou NASA, jehož cílem je návrat lidí na měsíční povrch, vytvoření udržitelné základny a příprava na budoucí cestu k Marsu. Navzdory ambiciózním plánům se však projekt potýká s odklady, rostoucími náklady a hrozbou škrtů v americkém rozpočtu.

Otázka smysluplnosti stanice na oběžné dráze Měsíce rozdělila americké zákonodárce i vědeckou obec. Návrh rozpočtu na rok 2026 původně počítal se zrušením projektu Gateway, ale po odporu v Senátu bylo financování lunární stanice nakonec zachováno. Debata o její nezbytnosti však neustává, přičemž kritici tvrdí, že měsíční mise by mohly probíhat i bez orbitální základny.

Gateway představuje zásadní mezinárodní úsilí. Kromě NASA se na projektu podílejí další čtyři partneři: Kanadská vesmírná agentura, Evropská kosmická agentura (ESA), Japonská agentura pro výzkum vesmíru a Vesmírné středisko Mohameda bin Rašída ze Spojených arabských emirátů. Většina komponentů od těchto partnerů je již vyrobena a dopravena do USA k testování a integraci.

Zrušení projektu by mohlo mít dalekosáhlé geopolitické následky a podkopat důvěru v mezinárodní spojenectví. Lunar Gateway má sloužit jako protiváha společnému čínsko-ruskému projektu International Lunar Research Station, což je základna přímo na povrchu Měsíce. Ustup ze stanice Gateway by tak mohl oslabit vliv USA na budoucí podobu hlubokého vesmíru a mezinárodní spolupráce.

Historickou inspirací pro Gateway je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která za čtvrtstoletí hostila více než 290 lidí z 26 zemí a stala se místem pro více než 4000 vědeckých experimentů. Jelikož má být ISS v roce 2030 nahrazena soukromými stanicemi na nízké oběžné dráze Země, měla by Gateway převzít její roli stabilizačního prvku mezi národy v hlubším vesmíru.

Zastánci stanice zdůrazňují, že Gateway nabízí kritickou platformu pro testování technologií v hlubokém vesmíru, které jsou nezbytné pro přistání lidí na Marsu. Má sloužit jako přestupní stanice pro posádky i robotické mise, jako jsou měsíční vozítka. Odpůrci naopak poukazují na technické potíže a tvrdí, že původní účel stanice se v průběhu let vytratil.

Na hardware stanice se již podílela řada komerčních i státních subjektů. ESA dodává modul IHAB pro ubytování a systémy pro doplňování paliva. Kanada staví robotické rameno Canadarm3, SAE produkují přechodovou komoru a Japonsko zajišťuje systémy pro podporu života. Americké firmy Northrop Grumman a Maxar vyvíjejí logistický modul Halo a pohonnou jednotku stanice.

Pokud by USA projekt Gateway definitivně ukončily, bylo by podle odborníků nezbytné mít připravený plán na využití již vyrobeného hardwaru pro jiné mise. Bez jasné strategie hrozí, že vzniklé vakuum zaplní konkurenční koalice. Objevují se dokonce úvahy o tom, že by vedení projektu mohla převzít ESA, která svůj závazek vůči Gateway potvrdila i v případě amerického váhání.

Přístup k takové stanici znamená pro začínající vesmírné národy možnost rozvíjet své schopnosti a získat geopolitický vliv. Udržitelné zkoumání vesmíru za hranicemi oběžné dráhy Země bude vyžadovat dlouhodobý kolaborativní přístup spíše než sérii izolovaných misí, které jsou pro jednotlivé státy příliš drahé a riskantní.

Pokud by se ukázalo, že Gateway již nedává pro USA technický smysl, její přínosy by mohly být realizovány prostřednictvím jiného společného projektu, například přímo na měsíčním povrchu. Rozhodnutí o osudu této stanice však zásadně ovlivní budoucí postavení Spojených států v mezinárodní komunitě a určí směr spolupráce ve vesmíru pro nadcházející desetiletí.

Související

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil podrobnosti o robotických modulech, skákajících dronech a vozidlech, které plánuje vyslat na Měsíc v rámci budování trvalé lunární základny. Mezi společnosti vybrané pro konstrukci těchto strojů patří i Blue Origin, vesmírná firma zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, dále společnosti Intuitive Machines a Astrobotic. Spojené státy usilují o to, aby američtí astronauti znovu stanuli na povrchu Měsíce ještě před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa v roce 2029.
Mise Artemis II byla návratem astronautů úspěšně završena

Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi

Čtyři astronauti mise Artemis II se v pátek večer úspěšně vrátili na Zemi, když jejich vesmírná kapsle Orion dosedla do hladiny Tichého oceánu u pobřeží San Diega. Posádka ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen je v dobrém zdravotním stavu. Tímto historickým okamžikem skončila desetidenní výprava, která lidstvo po více než půl století opět přiblížila k Měsíci.

Více souvisejících

program Artemis (NASA)

Aktuálně se děje

včera

včera

Suchý zip se uplatnil například u dětských bot.

Suchý zip měl svůj den. Jaká je jeho historie?

Na druhý srpnový den připadal Mezinárodní den suchého zipu. Toto spínadlo se bezpochyby řadí mezi přelomové vynálezy a dnes má všestranné využití: v odívání, průmyslu nebo třeba ve zdravotnictví. Jak suchý zip vznikl? Kdo a kdy ho vynalezl?

včera

Adam Vojtěch

České zdravotnictví má být připravené na budoucnost. I díky spolupráci s WHO

Ministerstvo zdravotnictví schválilo nový dvouletý plán spolupráce s Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu na období 2026–2027. Plán navazuje na dlouhodobou strategii spolupráce do roku 2030 a jeho cílem je podpořit budování odolného a kvalitního zdravotnictví připraveného na výzvy budoucnosti prostřednictvím reformy veřejného zdraví, posílení prevence, digitální transformace a inovací.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Česká fotbalová reprezentace má prvního zahraničního trenéra v historii. Španěla Santiho Deniu

To, o čem se v posledních dnech spekulovalo, se koncem července potvrdilo. Česká fotbalová reprezentace bude mít poprvé ve své historii zahraničního hlavního trenéra, konkrétně dvaapadesátiletého španělského stratéga Santiho Deniu. Jdeo trenéra, který byl dosud spjat se španělskými mládežnickými reprezentacemi, s nimiž měl několik úspěchů, když vyhrál evropské šampionáty hráčů do 17 let i do 19 let. Jeho jistě nejvýraznějším úspěchem je pak zlatá olympijská medaile z Paříže 2024, kterou vyhrál se Španělskem. Jeho nejbližším pobočníkem v novém realizačním týmu pak bude jeho krajan Pablo Amo.

včera

včera

včera

Pavel Blažek

Exministr Blažek poprvé reagoval na obžalobu v bitcoinové kauze

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek poprvé reagoval na obžalobu v bitcoinové kauze. Podle jeho slov stále nebylo prokázáno, že bitcoiny pocházely z trestné činnosti. Někdejší člen Fialovy vlády zároveň označil za lež tvrzení, že mezi obžalovanými existovala dohoda.

včera

včera

Pavel Blažek

Exministru Blažkovi hrozí v bitcoinové kauze přes šest let

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek by mohl kvůli bitcoinové kauze skončit na déle než šest let za mřížemi. Takový trest mu navrhla olomoucká žalobkyně, která obžalovala celkem čtyři osoby. Nejvyšší trest hrozí Tomáši Jiřikovskému. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump oznámil nové kolo diplomatických rozhovorů s Íránem

Nové kolo diplomatických rozhovorů s Íránem začne v pondělí, oznámil americký prezident Donald Trump poté, co podle svých slov odvolal plánované masivní údery na íránské cíle. Informovala o tom BBC. Trumpa přesvědčili regionální spojenci, že existuje šance na uzavření dohody. 

včera

Letní počasí

Počasí se příští víkend ustálí, bude teplo, ale bez tropů

Příští víkend přinese do České republiky převážně ustálený ráz počasí, který nabídne kombinaci jasné oblohy a občasných oblaků. Meteorologové v předpovědi vydané Českým hydrometeorologickým ústavem počítají s tím, že převládne polojasno až skoro jasno.

2. srpna 2026 22:00

Ukrajina provedla další útok na logistické centrum největšího ruského prodejce Wildberries

Série dronových útoků zasáhla několik regionů v Ruské federaci a způsobila vážné škody na průmyslové infrastruktuře. Podle vyjádření místních úřadů si útoky vyžádaly nejméně pět lidských životů a zasáhly mimo jiné další logistické centrum největšího ruského internetového prodejce Wildberries.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy