Projekt vesmírné stanice Lunar Gateway, která má obíhat kolem Měsíce, čelí v současné době vážným pochybnostem ohledně své budoucnosti. Tato stanice je klíčovou součástí programu Artemis vedeného agenturou NASA, jehož cílem je návrat lidí na měsíční povrch, vytvoření udržitelné základny a příprava na budoucí cestu k Marsu. Navzdory ambiciózním plánům se však projekt potýká s odklady, rostoucími náklady a hrozbou škrtů v americkém rozpočtu.
Otázka smysluplnosti stanice na oběžné dráze Měsíce rozdělila americké zákonodárce i vědeckou obec. Návrh rozpočtu na rok 2026 původně počítal se zrušením projektu Gateway, ale po odporu v Senátu bylo financování lunární stanice nakonec zachováno. Debata o její nezbytnosti však neustává, přičemž kritici tvrdí, že měsíční mise by mohly probíhat i bez orbitální základny.
Gateway představuje zásadní mezinárodní úsilí. Kromě NASA se na projektu podílejí další čtyři partneři: Kanadská vesmírná agentura, Evropská kosmická agentura (ESA), Japonská agentura pro výzkum vesmíru a Vesmírné středisko Mohameda bin Rašída ze Spojených arabských emirátů. Většina komponentů od těchto partnerů je již vyrobena a dopravena do USA k testování a integraci.
Zrušení projektu by mohlo mít dalekosáhlé geopolitické následky a podkopat důvěru v mezinárodní spojenectví. Lunar Gateway má sloužit jako protiváha společnému čínsko-ruskému projektu International Lunar Research Station, což je základna přímo na povrchu Měsíce. Ustup ze stanice Gateway by tak mohl oslabit vliv USA na budoucí podobu hlubokého vesmíru a mezinárodní spolupráce.
Historickou inspirací pro Gateway je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která za čtvrtstoletí hostila více než 290 lidí z 26 zemí a stala se místem pro více než 4000 vědeckých experimentů. Jelikož má být ISS v roce 2030 nahrazena soukromými stanicemi na nízké oběžné dráze Země, měla by Gateway převzít její roli stabilizačního prvku mezi národy v hlubším vesmíru.
Zastánci stanice zdůrazňují, že Gateway nabízí kritickou platformu pro testování technologií v hlubokém vesmíru, které jsou nezbytné pro přistání lidí na Marsu. Má sloužit jako přestupní stanice pro posádky i robotické mise, jako jsou měsíční vozítka. Odpůrci naopak poukazují na technické potíže a tvrdí, že původní účel stanice se v průběhu let vytratil.
Na hardware stanice se již podílela řada komerčních i státních subjektů. ESA dodává modul IHAB pro ubytování a systémy pro doplňování paliva. Kanada staví robotické rameno Canadarm3, SAE produkují přechodovou komoru a Japonsko zajišťuje systémy pro podporu života. Americké firmy Northrop Grumman a Maxar vyvíjejí logistický modul Halo a pohonnou jednotku stanice.
Pokud by USA projekt Gateway definitivně ukončily, bylo by podle odborníků nezbytné mít připravený plán na využití již vyrobeného hardwaru pro jiné mise. Bez jasné strategie hrozí, že vzniklé vakuum zaplní konkurenční koalice. Objevují se dokonce úvahy o tom, že by vedení projektu mohla převzít ESA, která svůj závazek vůči Gateway potvrdila i v případě amerického váhání.
Přístup k takové stanici znamená pro začínající vesmírné národy možnost rozvíjet své schopnosti a získat geopolitický vliv. Udržitelné zkoumání vesmíru za hranicemi oběžné dráhy Země bude vyžadovat dlouhodobý kolaborativní přístup spíše než sérii izolovaných misí, které jsou pro jednotlivé státy příliš drahé a riskantní.
Pokud by se ukázalo, že Gateway již nedává pro USA technický smysl, její přínosy by mohly být realizovány prostřednictvím jiného společného projektu, například přímo na měsíčním povrchu. Rozhodnutí o osudu této stanice však zásadně ovlivní budoucí postavení Spojených států v mezinárodní komunitě a určí směr spolupráce ve vesmíru pro nadcházející desetiletí.
Související
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
Aktuálně se děje
před 44 minutami
CNN: Po úniku neznámé infekce zemřela na Sibiři vědkyně. V Rusku zasedá protiepidemická komise
před 2 hodinami
Teplé podzimní počasí se s Českem rozloučí, potvrzuje předpověď
včera
Princ William by mohl najít cestu k bratrovi. Scénář už se nabízí
včera
Registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu začala. Týká se tisíců lidí
včera
Česko připravilo plán obnovy přírody. Návrh posoudí v EU
včera
U divočáka se v Česku potvrdil nebezpečný parazit
včera
Ukrajinci jsou připraveni v říjnu jednat i s ruskými představiteli
včera
Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina obdrží další pomoc od Německa
včera
Tuningový sraz pokračoval v Brně. Policisté opět rozdávali mastné pokuty
včera
Thálie pro Nárožného či Margitu. V Národním divadle se předávaly prestižní ceny
včera
Babiš považuje zlepšení dostupnosti dětské psychiatrie za vládní prioritu
včera
Splňte sedm podmínek a za pár dní otevřeme Hormuz, vzkazuje Írán
včera
Hasiče vede od října Legner. Uspěl ve výběrovém řízení
včera
Fico nakonec kvůli viróze necestoval ani do Srbska
včera
Noční můra pro Ukrajinu. Nová ruská strategie útoků vyvolává obavy
včera
Německý kancléř Merz je v Kyjevě. Ukrajina se může těšit na další pomoc
včera
Trumpových 5000 dolarů. Prezident znovu slíbil peníze za vítězství republikánů
včera
Počasí se výrazně změní už za několik dní, potvrzuje předpověď
3. října 2026 21:57
Princ Harry je zpátky v Británii. Je to skvělé, svěřil se králův syn
3. října 2026 21:04
Zemřel herec Kamil Pulec, zahrál si i v televizních seriálech
Českou divadelní obec zasáhla velmi smutná zpráva hned na začátku října. Ve věku 63 let zemřel herec Kamil Pulec. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci. Pulec se kromě divadelních prken objevil i na filmovém plátně a televizní obrazovce.
Zdroj: Jan Hrabě