Projekt vesmírné stanice Lunar Gateway, která má obíhat kolem Měsíce, čelí v současné době vážným pochybnostem ohledně své budoucnosti. Tato stanice je klíčovou součástí programu Artemis vedeného agenturou NASA, jehož cílem je návrat lidí na měsíční povrch, vytvoření udržitelné základny a příprava na budoucí cestu k Marsu. Navzdory ambiciózním plánům se však projekt potýká s odklady, rostoucími náklady a hrozbou škrtů v americkém rozpočtu.
Otázka smysluplnosti stanice na oběžné dráze Měsíce rozdělila americké zákonodárce i vědeckou obec. Návrh rozpočtu na rok 2026 původně počítal se zrušením projektu Gateway, ale po odporu v Senátu bylo financování lunární stanice nakonec zachováno. Debata o její nezbytnosti však neustává, přičemž kritici tvrdí, že měsíční mise by mohly probíhat i bez orbitální základny.
Gateway představuje zásadní mezinárodní úsilí. Kromě NASA se na projektu podílejí další čtyři partneři: Kanadská vesmírná agentura, Evropská kosmická agentura (ESA), Japonská agentura pro výzkum vesmíru a Vesmírné středisko Mohameda bin Rašída ze Spojených arabských emirátů. Většina komponentů od těchto partnerů je již vyrobena a dopravena do USA k testování a integraci.
Zrušení projektu by mohlo mít dalekosáhlé geopolitické následky a podkopat důvěru v mezinárodní spojenectví. Lunar Gateway má sloužit jako protiváha společnému čínsko-ruskému projektu International Lunar Research Station, což je základna přímo na povrchu Měsíce. Ustup ze stanice Gateway by tak mohl oslabit vliv USA na budoucí podobu hlubokého vesmíru a mezinárodní spolupráce.
Historickou inspirací pro Gateway je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která za čtvrtstoletí hostila více než 290 lidí z 26 zemí a stala se místem pro více než 4000 vědeckých experimentů. Jelikož má být ISS v roce 2030 nahrazena soukromými stanicemi na nízké oběžné dráze Země, měla by Gateway převzít její roli stabilizačního prvku mezi národy v hlubším vesmíru.
Zastánci stanice zdůrazňují, že Gateway nabízí kritickou platformu pro testování technologií v hlubokém vesmíru, které jsou nezbytné pro přistání lidí na Marsu. Má sloužit jako přestupní stanice pro posádky i robotické mise, jako jsou měsíční vozítka. Odpůrci naopak poukazují na technické potíže a tvrdí, že původní účel stanice se v průběhu let vytratil.
Na hardware stanice se již podílela řada komerčních i státních subjektů. ESA dodává modul IHAB pro ubytování a systémy pro doplňování paliva. Kanada staví robotické rameno Canadarm3, SAE produkují přechodovou komoru a Japonsko zajišťuje systémy pro podporu života. Americké firmy Northrop Grumman a Maxar vyvíjejí logistický modul Halo a pohonnou jednotku stanice.
Pokud by USA projekt Gateway definitivně ukončily, bylo by podle odborníků nezbytné mít připravený plán na využití již vyrobeného hardwaru pro jiné mise. Bez jasné strategie hrozí, že vzniklé vakuum zaplní konkurenční koalice. Objevují se dokonce úvahy o tom, že by vedení projektu mohla převzít ESA, která svůj závazek vůči Gateway potvrdila i v případě amerického váhání.
Přístup k takové stanici znamená pro začínající vesmírné národy možnost rozvíjet své schopnosti a získat geopolitický vliv. Udržitelné zkoumání vesmíru za hranicemi oběžné dráhy Země bude vyžadovat dlouhodobý kolaborativní přístup spíše než sérii izolovaných misí, které jsou pro jednotlivé státy příliš drahé a riskantní.
Pokud by se ukázalo, že Gateway již nedává pro USA technický smysl, její přínosy by mohly být realizovány prostřednictvím jiného společného projektu, například přímo na měsíčním povrchu. Rozhodnutí o osudu této stanice však zásadně ovlivní budoucí postavení Spojených států v mezinárodní komunitě a určí směr spolupráce ve vesmíru pro nadcházející desetiletí.
Související
Návrat na Měsíc se odkládá. NASA po neúspěchu modulu Peregrine oznámila odklad mise Artemis
NASA chystá cestu na Měsíc. Přistávací modul vyrobí Blue Origin
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Počasí s varováním. Meteorologové upozornili na náledí
před 1 hodinou
Trump a Netanjahu budou jednat o Íránu. Teherán opět varuje Washington
před 2 hodinami
Ceny kritiky vyhrálo drama Sbormistr. Pro dvě sošky si přišel Dužan Duong
před 2 hodinami
Napadení před hernou v Chebu vyšetřuje policie. Jeden z mužů utrpěl vážná zranění
před 3 hodinami
Curleři si připsali první výhru, Indráčková historický zápis. V akci byl i český sáňkař
před 3 hodinami
Trump nechápe, že se na olympiádě bučelo na Vance. Lidé ho prý mají rádi
před 5 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Do Česka dorazí ochlazení
včera
Na jihu Čech v týdnu došlo ke slabému zemětřesení
včera
Na olympiádě se šíří mezi hokejistkami norovirus. Po Finkách trápí i Švýcarky
včera
Kanadu zasáhla nevídaná tragédie. Zemřeli talentovaní hokejisté
včera
Opravdová hvězda, prohlásil prezident Pavel o Brejchové
včera
Babiš se domnívá, že mírová jednání o Ukrajině se blíží ke zdárnému konci
včera
Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10
včera
Počasí způsobilo oblevu. Sněhu ubylo i na horách, ukazují data
včera
Pohonné hmoty v Česku zdražily, ceny mají stoupat i nadále
včera
Policie objasnila podvod s elektronikou. Škoda činí několik miliard
včera
Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík
včera
Babiš chtěl Turkovi zakázat sociální sítě, pokud by byl ministrem
včera
Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů
včera
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.
Zdroj: Lucie Podzimková