africký mor prasat

Africký mor prasat (AMP) je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit. Na člověka se nemoc nepřenáší. 

AMP se primárně vyskytuje v převážné části subsaharské Afriky, původním nositelem onemocnění bylo prase bradavičnaté, od kterého se klíšťaty přeneslo na další prasata. Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké, nákaza se dále šíří výměšky a krví, ale také kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný, spolehlivě jej ničí vysoké teploty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba zvíře podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.

Do Evropy, ale i Jižní Ameriky byl AMP z Afriky zavlečen už ve druhé polovině 20. století, na evropský kontinent se znovu dostal v roce 2007. Nákaza se tehdy objevila nejprve v Gruzii a odsud se rychle šířila do dalších zakavkazských republik, Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.

V ČR se poprvé objevil objevil v roce 2017, o jeho výskytu oficiálně informoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem června 2017. První dva uhynulí divočáci s tímto vysoce nakažlivým onemocněním byli v ČR nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Po přijetí řady mimořádných opatření se nemoc podařilo do dvou let vymýtit. V březnu 2019 Evropská komise informovala, že ČR je oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat.

V září 2020 byla tato virová infekce poprvé potvrzena v Německu, od té doby bylo v Sasku zaznamenáno přes 1700 případů, v Braniborsku 2700 případů a zhruba pět desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Sasko kvůli AMP už na hranici s Polskem a také v zasažených okresech vybudovalo přes 450 kilometrů plotu, aby pohyb zvířat omezilo. Mor se letos objevil i v Polsku, severní Itálii, Lotyšsku či v Maďarsku. A nyní se africký mor prasat potvrdil u uhynulého kusu zvířete ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji.

Od června 2017 do konce října 2018 byl v ČR africký mor prasat potvrzen u 230 zvířat. Valná většina z nakažených prasat - přesně 202 - byla odhalena do konce ledna 2018. Po objevení nákazy přijaly orgány státní správy řadu opatření, aby se nemoc nešířila. Veterináři například vyhlásili ochrannou zónu se zákazem lovit a krmit divoká prasata, myslivci museli aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Opatření se dotkla i chovatelů, kteří museli nahlásit všechna domácí prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divočáky. V polovině července 2017 nařídil stát intenzivní lov divočáků na celém území ČR, ovšem kromě ohniska nákazy, kde se lovit naopak nesmělo. Povoleny byly i zakázané metody.

Kolem ohniska nákazy byly vybudovány nejprve pachové a začátkem srpna i elektrické ohradníky a veterinářům se podařilo udržet nakažená zvířata v této zóně. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) také 31. července 2017 vyhlásil v kraji stav nebezpečí s platností do 29. srpna, v oblasti zasažené morem byl lidem zakázán vstup do lesů, polí a na polní cesty.

V listopadu 2018 zrušili veterináři zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, zároveň skončilo vymezení rizikové oblasti. V lednu 2019 byla zrušena povinnost pro myslivce udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících na Zlínsku. V polovině března 2019 byla podle prohlášení státní veterinární správy (SVS) byla zrušena veškerá mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.

(Zdroj: ČTK)

Související články:

Ministerstvo zemědělství

Česká republika se připojuje k celoevropské kampani EFSA proti šíření afrického moru prasat

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) společně s Ministerstvem zemědělství v roce 2023 spojí síly v celoevropské kampani na podporu boje proti africkému moru prasat (AMP). Kampaň #StopASF, která probíhá již čtvrtým rokem, zvyšuje povědomí zemědělců, myslivců a veterinářů v osmnácti evropských zemích včetně České republiky o této nebezpečné nákaze a vyzývá k přijetí opatření k zastavení jejího šíření.
Ilustrační fotografie.

Případů prasečího moru na Frýdlantsku přibývá, laboratoř potvrdila desátý

Případů afrického prasečího moru na Frýdlantsku přibývá, vyšetření v jihlavské laboratoři potvrdilo nákazu u desátého zvířete. Pozitivně testovaný kus byl nalezen v katastrálním území Horní Řasnice na Liberecku podobně jako předchozí dva kusy nalezené o víkendu. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Státní veterinární správy ČR Petr Vorlíček. 
Ilustrační fotografie.

Prasečí mor potvrdila laboratoř u dalších dvou divokých prasat na Frýdlantsku

Africký mor prasat potvrdila laboratoř u dalších dvou divokých prasat na Frýdlantsku. Uhynulé kusy našli myslivci o víkendu v katastru Horní Řasnice. Od objevení nákazy v Česku se už mor potvrdil u devíti divokých prasat, v osmi případech šlo o prasata uhynulá, v jednom případě o uloveného divočáka. ČTK to dnes řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. 
Ilustrační fotografie.

Prasečí mor se potvrdil u dalších dvou divokých prasat na Frýdlantsku

Africký mor prasat potvrdila laboratoř na Frýdlantsku u dalších dvou divokých prasat. Poprvé se nákaza prokázala u uloveného divočáka, další zvíře našli uhynulé. Nakažené zvíře ulovili v honitbě u Nového Města pod Smrkem, nákaza se také potvrdila u zvířete, které našli uhynulé na území Horní Řasnice, uvedl v tiskové zprávě zástupce mluvčího Státní veterinární správy Petr Majer.
Ilustrační fotografie.

Další uhynulé prase na Frýdlantsku mělo prasečí mor

Prasečí mor potvrdila laboratoř u dalšího uhynulého divokého prasete na Frýdlantsku, jde o čtvrtý případ v tomto regionu. Žádné další opatření se ale přijímat nemusí, protože bylo nalezeno v uzavřeném pásmu. ČTK to řekl ředitel Státní veterinární správy pro Liberecký kraj Roman Šebesta.
Ilustrační foto

Laboratoř potvrdila prasečí mor u dvou uhynulých prasat na Frýdlantsku

Prasečí mor potvrdila laboratoř u dalších dvou uhynulých divokých prasat nalezených na Frýdlantsku. V pondělí je našli v blízkosti Nového Města pod Smrkem na Liberecku, jedno v katastrálním území Ludvíkov a druhé v oblasti Lázní Libverda, řekl dnes ČTK ředitel Státní veterinární správy pro Liberecký kraj Roman Šebesta. Oba nálezy spadají do takzvaného pásma infekce, rozšiřovat ho ale zatím podle něj veterináři nebudou.
Ilustrační fotografie.

Veterináři vymezili ochranné pásmo navazující na pásmo infekce prasečím morem

Státní veterinární správa (SVS) v Libereckém kraji vymezila takzvané uzavřené pásmo I, které zahrnuje 65 katastrálních území o celkové výměře 531 kilometrů čtverečních. V tomto území mohou lovit prasata jen předem vyškolení lovci. Nově vymezené ochranné pásmo navazuje na pásmo infekce ve Frýdlantském výběžku, které je okolo místa, kde bylo na začátku prosince nalezeno uhynulé sele nakažené africkým morem prasat. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Prase, ilustrační fotografie.

V pásmu infekce na Frýdlantsku napočítali veterináři v chovech 80 prasat

V takzvaném pásmu infekce na Frýdlantsku napočítali veterináři 75 prasat v osmi komerčních chovech a dalších pět nahlásili tři soukromí chovatelé. Žádná další zvířata do lhůty, která v pondělí vypršela, nepřibyla. Mapování chovů souvisí s nálezem uhynulého divočáka u Jindřichovic pod Smrkem, který byl 1. prosince pozitivně testován na africký mor prasat. 
Vepři

Nákaza africkým morem prasat se na Liberecku u dalších zvířat nepotvrdila

Nákaza africkým morem prasat se na Liberecku u dalších dvou zvířat nepotvrdila. ČTK to řekl ředitel Státní veterinární správy pro Liberecký kraj Roman Šebesta. Africký mor se tak zatím potvrdil jen u jednoho uhynulého selete, veterináři ale poslali do laboratoře další vzorky. Kvůli výskytu choroby platí opatření pro více než 200 kilometrů čtverečních ve Frýdlantském výběžku. V této oblasti je zakázán lov divokých prasat, krmení zvířat nebo je omezen pohyb lidí v přírodě.
Ministerstvo zemědělství

Na Liberecku je kvůli africkému moru prasat omezen pohyb lidí

Veterináři dnes odpoledne vydali kvůli výskytu afrického moru prasat u uhynulého divočáka mimořádné opatření. Platí ode dneška pro více než 200 kilometrů čtverečních ve Frýdlantském výběžku na Liberecku. ČTK to potvrdil ředitel Státní veterinární správy (SVS) pro Liberecký kraj Roman Šebesta. V této oblasti je zakázán lov divokých prasat, krmení zvířat nebo omezen pohyb lidí v přírodě.
Vepři

V Česku se objevil africký mor prasat i ptačí chřipka

Ve Frýdlantském výběžku se dnes potvrdil africký mor prasat u jednoho uhynulého divočáka. ČTK to řekl ředitel Státní veterinární správy (SVS) pro Ústecký kraj Daniel Macháček. Ve velkochovu kachen ve Frahelži na Jindřichohradecku se dnes také objevila ptačí chřipka. Na farmě bylo 22.000 kachen, tisíce z nich během tří dnů kvůli nákaze uhynuly.
Divoké prase

Nákaza moru prasat se ČR nevyhne, míní šéf krajské veteriny

Případ nákazy afrického moru prasat se objevil pouze zhruba 20 kilometrů za českými hranicemi, nákaza se blíží z Polska a Německa. Ředitel Krajské veterinární správy v Liberci Roman Šebesta dnes při jednání s myslivci a starosty obcí řekl, že otázkou není, zda se k nám africký mor prasat dostane, ale spíše kdy. Nejblíže k místu nákazy jsou oblasti Frýdlantska a Hrádecka na Liberecku.
Vepři

Africký mor prasat se blíží k hranici Česka

Africký mor prasat se v Polsku a Německu blíží k hranici na severu Čech. Liberecký kraj mobilizuje, svolal nákazovou komisi a poradu myslivců a starostů. V Polsku i Německu se už objevila nákaza u prasete domácího a nelze vyloučit zavlečení choroby přes hranice do Česka, řekl dnes ČTK mluvčí krajského úřadu Jan Mikulička. Česko je od dubna 2019 oficiálně považováno za zemi bez afrického moru prasat, naposled se nemoc objevila před čtyřmi lety na Zlínsku.
Vepři

Slovensko chystá nová opatření proti šíření afrického moru prasat

Slovensko připravuje nový soubor opatření proti šíření afrického moru prasat, který byl v zemi poprvé potvrzen před dvěma lety a letos v červnu zasáhl jeden z velkochovů. Ministerstvo zemědělství v materiálu vyčíslilo náklady na potírání zmíněného vysoce nakažlivého virového onemocnění na více než 12 milionů eur (přes 300 milionů Kč).

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 45 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy