Andrej Babiš

Andrej Babiš je český politik a podnikatel slovenského původu, jeden z nejbohatšch Čechů, předseda hnutí ANO, expředseda vlády České republiky, poslanec Parlamentu České republiky a působil jako první místopředseda vlády a ministr financí v kabinetu Bohuslava Sobotky.

Otec Ing. Štefan Babiš většinu života pracoval jako vedoucí pracovník zahraničního obchodu. Na začátku 50. let vstoupil do Komunistické strany Slovenska (KSS), odkud byl v roce 1962 vyloučen. Matka Adriana Babišová rozená Scheibnerová pracovala jako tajemnice ve vědeckých institucích a po návratu ze Švýcarska byla tajemnicí Ústavu marxismu-leninismu na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Andrej Babiš má o sedm let mladšího bratra, podnikatele Alexandra Babiše.

Vzhledem k zahraničnímu působení svého otce žil Andrej Babiš od roku 1958 v Paříži. Po návratu do Československa chodil do základní školy v Bratislavě a po přesunu do Švýcarska začal chodit na gymnázium Collège Rousseau. Věnoval se tenisu a hrál volejbal. Po návratu do Československa bydlel Babiš u babičky v Bratislavě a chodil na Gymnázium Ladislava Novomeského, kde se setkal se svou budoucí manželkou Beatou Adamovičovou.

Po maturitě byl Babiš přijat na Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické a během studia se věnoval práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC. Vysokou školu ukončil s červeným diplomem. Po promoci nastoupil do podniku zahraničního obchodu (PZO) Chemapol Bratislava, který se přejmenoval na Petrimex, kde byl členem obchodní skupiny a později prošel funkcemi samostatného referenta, vedoucího referátu a zástupce ředitele.

V roce 1985 byl vyslán do marockého Rabatu, aby se stal československým obchodním delegátem. Vybudoval si rozvinutou síť obchodních známostí, po revoluci se ale vrátil zpět do Bratislavy. Znovu působil v Petrimexu, tentokrát v manažerských funkcích, a podílel se na založení české pobočky firmy, později přejmenované na Agrofert. V roce 1995 musel z Petrimexu odejít, pozice v Agrofertu si ale udržel, postupně firmu ovládl a vybudoval z ní potravinářský, zemědělský a chemický holding. Později koupil i významná média.

Po vstupu do vlády v roce 2013 z vedení firmy odešel, v únoru 2017 kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Do politiky se ale rozhodl vstoupit už na podzim 2011, kdy začal kritizovat korupční prostředí v ČR a posléze představil sdružení ANO 2011 - Akce nespokojených občanů. Původně deklaroval, že nechce být lídrem hnutí, nakonec ale změnil názor a ANO se po úspěchu ve volbách 2013 stalo v lednu 2014 vládní stranou a Babiš ministrem financí a vicepremiérem pro ekonomiku. Vládu opustil v květnu 2017 poté, co se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozhodl pro jeho odvolání kvůli nejasnostem kolem podnikání a majetkových poměrů. Šlo o nákup korunových dluhopisů Agrofertu, jejichž výhoda spočívá v tom, že držitel v podstatě neplatí ze získaných úroků daň z příjmu. 

V říjnu 2017 Babišem vedené hnutí ANO vyhrálo volby do Sněmovny a stal se předsedou menšinové koaliční vlády s ČSSD, kterou podpořili komunisté. Babišova vláda skončila 17. prosince 2021. V roce 2022 oznámil rozhodnutí kandidovat na prezidenta.

Babiš patří k nejkontroverznějším politikům v současnosti, mezi voliči má velkou skupinu podporovatelů, ale i silnou skupinu odpůrců. Proti jeho vládě i jemu osobně se v roce 2019 konaly nejmasovější demonstrace od listopadu 1989. Podstatnou část své politické kariéry se Babiš potýká s vyšetřováním v souvislosti s farmou Čapí hnízdo i s podezřením ze střetu zájmů. V roce 2017 byl obviněn pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů EU.

Pozornost a kritiku vzbudily také nahrávky zveřejněné v roce 2017 na twitterovém účtu Šuman, na kterých se Babiš urážlivě vyjadřuje o členech vlády a mluví o článcích v médiích, která mu dříve patřila. Babišovo jméno se také objevilo v kauze Pandora Papers, která upozornila na podezřelé transakce, které řada politiků i dalších osobností z různých zemí realizovala prostřednictvím anonymních offshorových firem.

Podle zveřejněných dokumentů pocházejících z archívu slovenského Ústavu paměti národa byl Andrej Babiš od 12. listopadu 1980 evidován jako důvěrník Státní bezpečnosti (StB) a 11. listopadu 1982 v bratislavské vinárně U obuvníka měl za přítomnosti kpt. Rastislava Mátraye a por. Júliuse Šumana podepsat vázací akt, čímž se stal agentem StB s krycím jménem „Bureš“. Babiš vědomou spolupráci s StB vždy popíral a v roce 2012 podal na ÚPN žalobu. V prosinci 2018 Babiš neuspěl s žalobou na Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva a v roce 2022 bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl Babišovu žalobu, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší StB jako agent.

V roce 2023 Babiš kandidovat ve volbách na prezidenta. V prvním kole skončil druhý se ziskem 34,99 procenta hlasů. Ve druhém kole prohrál proti Petru Pavlovi s 58,32 procenta hlasů.

Související články:

Milion chvilek se šíří mimo Prahu. Proti Babišovi demonstrovaly stovky měst

Kývne ČSSD na změny rodičovské? Babiš promluvil o obratu v koalici

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš by považoval za "nestandardní" obrat ČSSD v názoru na růst rodičovského příspěvku. Novinářům to řekl po dnešním zasedání vlády. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předtím uvedla, že bude apelovat na poslance sociální demokracie i premiéra, aby při úterním hlasování Sněmovny podpořili senátní verzi růstu příspěvku.

Proč byl odvolán šéf NÚKIB? Babiš vysvětluje

Vláda dnes odvolala Dušana Navrátila z čela Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). ČTK to sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Navrátilova nástupce vybere nová sedmičlenná komise obsazená mimo jiné šéfy zpravodajských služeb. Se dvěma místy se v ní počítá pro opozici. Dočasně NÚKIB povede statutární náměstek Jaroslav Šmíd.

Šéf NÚKIB Dušan Navrátil byl odvolán, kritizovali ho Babiš i Zeman

Vláda na dnešním zasedání odvolala z funkce ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušana Navrátila.

Nové informace ke střelbě v nemocnici: Co se v Ostravě dělo po útoku?

Útok v ostravské nemocnici, při němž minulý týden zemřelo 7 lidí, dodnes rezonuje Českem. Jak se nově ukázalo, útok zasáhl nejen rodiny zastřelených lidí, ale i stovky dalších, pacientů a zaměstnanců, kterým mohlo hrozit až doživotní trauma.

Hamáček má výhrady k Národnímu investičnímu plánu: Nestačí jen seznam projektů, bude je třeba zaplatit

Koaliční sociální demokraté vítají vznik národního investičního plánu, který chce dnes prezentovat premiér Andrej Babiš (ANO). Podíleli se na jeho přípravě. Trvají ale na tom, aby v zemi zůstalo víc ze zisku velkých zahraničních firem, například formou digitální nebo bankovní daně. K rozvoji ČR nestačí jen prezentace seznamu zamýšlených investic, bude to něco stát, sdělil předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček.

Opozice cupuje Národní investiční plán: Nerealistické, Babiš tipuje jako ve Sportce

Národní investiční plán není realistický, chybí v něm plán financování nebo harmonogram uskutečnění jednotlivých cílů. V reakci na vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) o obsahu plánu v dnešních Lidových novinách to uvádějí představitelé pravicové opozice. Kritizují také další změnu objemu investic, Babiš nyní mluvil o osmi bilionech korun, na konci listopadu uváděl pět bilionů.

Národní investiční plán: Projekty za osm bilionů, priorit je pět, prozradil Babiš

Národní investiční plán je pro období do roku 2050 a obsahuje více než 20.000 investičních projektů v celkové výši asi osm bilionů korun. Největší priority jsou doprava, která představuje zhruba tři čtvrtiny investičního plánu, a dále zdravotnictví, energetika, klima a také kyberbezpečnost. Národní investiční plán dnes projedná vláda.

Budoucí prezident ČR? Bookmakeři mají dva favority

Největšími favority na budoucího prezidenta České republiky jsou podle bookmakerů aktuálně premiér Andrej Babiš (ANO, 6,5:1) a senátor Pavel Fischer (nezávislý, 7:1). Na vítězství Babiše jde téměř čtvrtina objemu všech sázek, následuje generál Petr Pavel se 16 procenty. ČTK to sdělil mluvčí sázkové společnosti Fortuna Petr Šrain.

Čeští aktivisté z Extinction Rebellion zahájili hladovku za klima, chtějí jednat s vládou

Dvacítka aktivistů z české pobočky hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) drží od pátku hladovku kvůli klimatické krizi, která podle nich ohrožuje schopnost lidstva se uživit. Cílem protestu je dosáhnout toho, aby bylo řešení klimatické krize prioritou vlády. Prvním požadavkem je vyhlášení stavu klimatické nouze, řekl dnes mluvčí hnutí Extinction Rebellion ČR Martin Vrba.

Babiš dorazil do Varů. Začala rekonstrukce Císařských lázní, bude stát 830 milionů

V Karlových Varech dnes začala rekonstrukce Císařských lázní. Oprava národní kulturní památky bude stát 828,8 milionu korun a bude trvat 3,5 roku. Roky chátrající objekt nabídne po opravě multifunkční sál, několik muzejních expozic, kavárnu, čítárnu i badatelnu.

Babiš: Johnson je charismatický vůdce, Corbyn by měl odstoupit

Jako vítězství charismatického lídra hodnotí Andrej Babiš volební úspěch konzervativců v čele s Borisem Johnsonem ve čtvrtečních britských parlamentních volbách. Před novináři na summitu Evropské unie český premiér řekl, že odchod Británie z evropského bloku je nyní definitivní, což je "škoda pro Evropu". Podotkl však, že přechodné období, během kterého se bude Británie nadále řídit unijními pravidly, může trvat až do konce roku 2022.

Babiš: Je černé na bílém, že bez jádra Česko neutralitu nezvládne

Česká republika se dnes mohla přihlásit k ambici Evropské unie dosáhnout do roku 2050 uhlíkovou neutralitu, protože se do závěrů zasedání Evropské rady podařilo prosadit zmínku o jaderné energii. Uvedl to český premiér Andrej Babiš, podle něhož jednání pro ČR dopadla velice dobře.

Summit EU se shodl na klimatické neutralitě, Polsko má výjimku

Lídři 26 zemí Evropské unie se dnes nad ránem po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Výjimku ze závazku si vyjednalo Polsko, o jehož pozici bude jednat summit v červnu příštího roku. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko.

ODS vyzvala Babiše, aby dočasně rezignoval

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš by se měl podle opoziční ODS vzdát do vyřešení svých osobních problémů funkce premiéra. Po dnešním jednání republikového sněmu občanských demokratů to novinářům řekl šéf ODS Petr Fiala. Občanští demokraté také trvají na tom aby někdejší Babišova skupina Agrofert vrátila neoprávněně získané evropské dotace.

Začal summit EU, očekává se pře o klimatickou neutralitu

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie zahájili v Bruselu summit, na němž je čeká dlouhá debata o klimatických závazcích. Velká většina státníků je připravena podpořit příslib, že EU do poloviny století dosáhne takzvané klimatické neutrality. Premiéři Česka, Polska a Maďarska však chtějí své podpisy připojit pouze tehdy, když nebude mít transformace zásadní negativní dopady na jejich hospodářství.

Klimatická neutralita? Babiš doufá, že summit EU dospěje ke kompromisu

Premiér Andrej Babiš doufá, že lídři zemí Evropské unie naleznou v debatě o takzvaně klimaticky neutrální unii kompromis a že tento cíl nebude na začínajícím summitu EU znovu zablokován. Nejdůležitější je pro něj to, aby Česko mohlo i nadále rozhodovat o tom, z jakých zdrojů bude vyrábět elektřinu. Český premiér to dnes řekl novinářům při příchodu na zasedání Evropské rady.

Dotace pro Agrofert nelze zadržovat, brání se zemědělský fond

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zopakoval, že se na něj nevztahují rozpočtová pravidla, tím pádem ani paragraf o střetu zájmů, nemůže tedy holdingu Agrofert dál zadržovat dotace od února 2017 do loňského srpna.

Summit EU bude bouřlivý? Česko chce uznání jádra a záruku, že může stavět další bloky

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude na nadcházejícím summitu Evropské unie prosazovat uznání jaderné energie za čistý, bezemisní zdroj, díky čemuž by Česko mělo nárok na klimatické investice. Chce záruku, že ostatní státy, především sousední Rakousko, nebudou blokovat plánovanou výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Bez jádra Česko uhlíkové neutrality nedosáhne, řekl Babiš novinářům před odletem do Bruselu.

Uhlíková neutralita přijde Česko na 675 miliard korun, tvrdí Babiš

Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období. Na twitteru to po dnešním jednání s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).