Danuše Nerudová

Danuše Nerudová, rozená Peslarová, je česká ekonomka a vysokoškolská pedagožka, někdejší předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody a mezi lety 2018 až 2022 rektorka Mendelovy univerzity v Brně. V roce 2022 oficiálně oznámila kandidaturu na prezidentku České republiky.

Danuše Nerudová se narodila v Brně do rodiny výpočetních techniků Danuše a Oldřicha Peslarových. Má tři sourozence, dvě sestry a bratra. Mládí prožila v Brně-Žabovřeskách a u svých prarodičů na Vysočině. V dětství se věnovala tenisu a hře na klavír a kytaru. 

Studovala na základní škole na náměstí Svornosti a na gymnáziu na tř. Kpt. Jaroše. Poté vystudovala obor hospodářská politika a správa na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a v roce 2005 získala titul Ph.D. Vedla různé disertační práce, působila jako vedoucí Ústavu účetnictví a daní na fakultě, podílela se na jejím vedení  jako proděkanka a krátce byla i prorektorkou celé univerzity. V roce 2017 byla jmenována návrhem vědecké rady VŠE profesorkou v oboru ekonomie a zvolena kandidátkou na funkci rektorky Mendelovy univerzity v Brně.

Na začátku roku 2018 ji do rektorské funkce jmenoval prezident Miloš Zeman a stala se historicky první ženou v čele Mendelovy univerzity v Brně a nejmladší rektorkou v Česku. Funkci zastávala do konce ledna 2022, kdy ji vystřídal rektor Vojtěch Adam, který rezignoval kvůli kauze sporných publikací den před nástupem do funkce. Poté univerzitu vedl Robert Plaga.

V lednu 2018 se rovněž stala předsedkyní tehdejší vládní komise pro spravedlivé důchody, v dubnu 2020 společně s dalšími ekonomy založila občanskou iniciativu KoroNERV-20, snažící se zmenšit dopady pandemie koronaviru na českou ekonomiku. 

Prezidentskou kandidaturu zvažovala od roku 2021, oficiálně ji oznámila 31. května 2022 na svých sociálních sítích a deklarovala, že jako odborník chce stát na straně lidí, kteří zažívají dopady ekonomické krize. Ve stejném dni zahájila i petiční kampaň s cílem získat podpisy občanů pro svoji kandidaturu. Přihlášku do prezidentské volby podala 2. listopadu, podle ministerstva vnitra nakonec získala podpis od 82.413 občanů. V porovnání s ostatními kandidáty používá ke komunikaci nejvíce sociálních sítí. Svou kampaň vede na sítích Facebook, Instagram, Twitter, TikTok, LinkedIn, Youtube a BeReal.

Je patronkou občanské iniciativy Pomoc dětem na útěku, která podporuje několik desítek uprchlických dětí na ostrově Lesbos. Souhlasí s principy takzvaného Green Dealu, neboť probíhající klimatické změny mají podle ní již dnes zásadní dopad na naši krajinu. Podpořila by přijetí eura a krizi vzrůstajících cen a nákladů českých domácností by neřešila cestou plošných opatření, ale poskytnutím přesně cílené podpory ve větším rozsahu pro nejzranitelnější skupiny. Podporuje také manželství pro všechny.

* 4. ledna 1979

Manžel: Robert Neruda

Vzdělání: Gymnázium na tř. Kpt. Jaroše v Brně, Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně (2005)

Související články:

Miloš Zeman, prezident ČR

Rektor Masarykovy univerzity přijme 28. října pozvání na Hrad

Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš se 28. října zúčastní slavnostního udílení státních vyznamenání na Pražském hradě. Dnes obdržel pozvánku z Hradu a rozhodl se pozvání přijmout. Rektorka Mendelovy univerzity a předsedkyně odborné komise pro důchodovou reformu Danuše Nerudová také dostala pozvánku, účast zvažuje.
Ilustrační foto

Důchodová reforma: Co se chystá na Čechy? Zazněl nový návrh

Důchodová komise se dnes shodla na tom, jak by mohla v Česku v budoucnu případně vypadat důchodová reforma. Členové komise jednomyslně souhlasili s tím, aby se začalo pracovat na modelu, který počítá s rozdělením nynějšího průběžného pilíře na dva. Jedna část by byla solidární a platila by se z rozpočtu, druhá by byla zásluhová a plynulo by do ní pojistné.
Peníze na důchody, ilustrační fotografie

Jak donutit Čechy, aby si víc spořili na důchod? Zasedla komise, rýsuje se nový plán

O přenastavení příspěvků od státu ke spoření na penzi či o možnosti zřídit státní důchodový fond jednala dnes důchodová komise. Jak by měla státní podpora vypadat, aby si víc Čechů a Češek odkládalo větší částky, se neshodla. Souhlasila ale s tím, aby lidé začali dostávat informace o tom, jak vysoký by mohl v budoucnu být jejich důchod z veřejného systému bez dalších úspor. Novinářům to po pátém jednání komise pro spravedlivé důchody řekla její předsedkyně Danuše Nerudová.
Ilustrační foto

Jak to bude s důchody? Zasedla nová komise, politici už mají výhrady

Nová důchodová komise by měla mít v brzké době představu o tom, jakým směrem by se v příštích letech mohly ubírat úpravy důchodového systému. Možnost shody mezi politickými stranami, akademiky, zaměstnavateli či odbory by měly naznačit výsledky dotazníku, který dnes dostali všichni členové. Odpovědět by měli na to, jaká by podle nich měla být míra solidarity a zásluhovosti, podíl výdajů na HDP či poměr penze ke mzdě. Novinářům to po prvním jednání důchodové komise řekly její předsedkyně Danuše Nerudová a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Ilustrační foto

Důchodový medián? Polovina českých seniorů na něj nedosáhne

Polovina lidí ve starobním důchodu pobírá nižší penzi než 13.258 korun. Takový je nyní důchodový medián. Česko vydává na důchody mnohem menší podíl svého hrubého domácího produktu než jiné evropské země a je pod průměrem států EU. Novinářům to dnes řekla předsedkyně nové důchodové komise Danuše Nerudová.

* 4. ledna 1979

Manžel: Robert Neruda

Vzdělání: Gymnázium na tř. Kpt. Jaroše v Brně, Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně (2005)

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

před 1 hodinou

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

před 3 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

před 4 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

před 4 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

před 6 hodinami

Donald Trump

Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident

Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.

před 7 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána

Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.

před 8 hodinami

Kamala Harrisová

Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028

Bývalá viceprezidentka Kamala Harris poprvé otevřeně promluvila o své politické budoucnosti a potvrdila, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta v roce 2028. Učinila tak během pátečního vystoupení na sjezdu National Action Network v New Yorku, kde se jí revizor Al Sharpton přímo zeptal na její plány. „Přemýšlím o tom, přemýšlím o tom,“ odpověděla Harris za bouřlivého potlesku a skandování davu, který ji vyzýval k návratu do boje o Bílý dům.

před 9 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den

Maďarsko se nachází na prahu historického přelomu. Před rozhodujícími volbami, které mohou ukončit šestnáctiletou nepřetržitou vládu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, vrcholí kampaň v extrémně napjaté atmosféře. Hlavní vyzyvatel Péter Magyar, bývalý insider vládního tábora, který se proti systému vzbouřil, cítí šanci na vítězství a v průzkumech si udržuje průměrný náskok deseti procentních bodů.

před 11 hodinami

Mise Artemis II byla návratem astronautů úspěšně završena

Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi

Čtyři astronauti mise Artemis II se v pátek večer úspěšně vrátili na Zemi, když jejich vesmírná kapsle Orion dosedla do hladiny Tichého oceánu u pobřeží San Diega. Posádka ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen je v dobrém zdravotním stavu. Tímto historickým okamžikem skončila desetidenní výprava, která lidstvo po více než půl století opět přiblížila k Měsíci.

před 12 hodinami

včera

StarDance představila letošní porotu. Prohlédněte si galerii

Návrat Chlopčíka a jedna novicka. StarDance odhalila složení poroty

Hvězdné účastníky letošní řady StarDance už známe, ale představování důležitých lidí pokračuje. Česká televize konkrétně odhalila nové složení poroty. Televizní diváci očekávali, že bude tříčlenná. Nakonec je to ale jinak. Mezi porotci se objeví jeden nováček. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla

Evropská letiště čelí hrozbě, která by mohla ochromit nadcházející letní prázdninovou sezónu. Pokud se v příštích třech týdnech nepodaří obnovit stabilní dodávky ropy přes Hormuzský průliv, hrozí podle odborníků systémový nedostatek leteckého paliva v celé Evropské unii. Varování přichází v době, kdy jsou globální energetické trhy otřeseny válečným konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy