Důchodový medián? Polovina českých seniorů na něj nedosáhne

Starobní penzi pobírá kolem 2,41 milionu lidí. Loni na konci třetího čtvrtletí důchod v průměru činil 12.395 korun. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) se po lednovém přidání dostal na zhruba 13.300 korun. Rozdíl mezi mediánovým a průměrným důchodem je v Česku minimální.

Penze jsou totiž nivelizované. Pobírané částky těch, kteří pracovali déle a posílali vyšší odvody, a těch, kteří šli na odpočinek na čas a vydělávali málo, se tak liší jen málo. Podle poslední důchodové ročenky v roce 2017 na důchod přes 14.991 korun dosáhla jen desetina seniorů. Změna ve složení penzí, kterou loni v prosadila Babišova vláda, důchody ještě víc nivelizuje. Posiluje solidaritu a oslabuje zásluhovost.

Premiér Andrej Babiš (ANO) seniorům a seniorkám slíbil, že by na konci volebního období průměrná částka měla činit 15.000 korun. Podle sociálnědemokratické šéfky resortu práce by to mělo být 15.000 či 16.000 korun "podle koaličního partnera". Maláčová dnes řekla, že spíš než konkrétní částku by raději viděla stanovení poměru průměrného důchodu k průměrné mzdě. Nůžky mezi výdělky a penzemi se rozevírají, důchody rostou pomaleji. Důstojná penze by měla dosahovat 40 až 50 procent průměrné mzdy, uvedla ministryně. Nyní důchod v průměru odpovídá zhruba dvěma pětinám výdělku.

Ženy pobírají v důchodu průměrně o pětinu méně než muži. Méně totiž vydělávaly a odváděly. Mnohem víc jim pak ve stáří hrozí chudoba. Na konci roku 2017 průměrný senior dostával 13.076 korun a průměrná seniorka 10.758 korun. Podle Nerudové se medián penze mužů a žen liší o 2500 korun.

"Máme-li chtít trvale udržitelný systém, tak ten systém musí produkovat rovné důchody pro muže a ženy. V relativním srovnání, ne v absolutním čísle," řekla Nerudová. Podle Maláčové ženy sice méně do systému přispívají, ale zas pečují o děti, staré rodiče či postižené příbuzné. Kvůli tomu také mívají často nižší výdělek, z něj nižší odvody a pak i penzi. "Je celospolečenskou otázkou, zda je to spravedlivé a zda by se to nemělo do důchodů promítnout," dodala ministryně.

Důchody patří k povinným výdajům rozpočtu a stát je musí uhradit. Česko na starobní, invalidní a pozůstalostní penze vydává zhruba osm procent HDP. V době konjunktury bývá podíl nižší než za krize. Podle bulletinu vývoje sociálních a ekonomických ukazatelů ČR dávala v roce 2011 na penze 9,4 procenta HDP, v roce 2012 pak 9,7 procenta a předloni osm procent.

V roce 2015 podíl činil 8,4 procenta. Ve stejném roce podle údajů Eurostatu do českých starobních penzí putovalo něco přes sedm procent, průměr EU činil přes deset procent. Kolem deseti procent HDP poskytovali Britové, Švédové či Nizozemci, podobně jako Češi vydávali Bulhaři či Maďaři. V Řecku se podíl blížil ke 14 procentům HDP, v Itálii ke 13 procentům, ve Francii byl přes 12 procent.

1 in 7 pensioners at risk of poverty in the EU (14%) ????Highest share recorded in ?? Estonia (46%), lowest in ?? France (7%). ➡ More information: https://t.co/UYhH9Im28F pic.twitter.com/ShUr8VjHfd

Podíl výdajů na HDP se bude v příštích desetiletích kvůli stárnutí a silné generaci 70. let, tedy Husákovým dětem zvedat výrazněji i v Česku. Náklady zatím brzdí postupné odsouvání důchodového věku, ten ale vláda v minulém volebním období zmrazila na 65 letech. Podle propočtů ministerstva práce by v roce 2060 mohlo beze změny pravidel do důchodů putovat 11,5 procenta HDP. Výdaje by i tak převýšily příjmy o 3,4 procenta HDP, což by v dnešních částkách odpovídalo 172 miliardám korun. Nyní to představuje zhruba třetinu peněz na důchody.