Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Právě prezident Sulyok potvrdil termín konání voleb v lednu 2026, čímž oficiálně zarámoval souboj, jehož ostrá kampaň odstartovala již v září předešlého roku. Hlavním vyzyvatelem dlouholetého premiéra se stalo hnutí TISZA, které vede Péter Magyar. Zatímco na podzim 2024 byly síly obou hlavních aktérů vyrovnané s podporou kolem 40 %, v následujících měsících začala opoziční strana v průzkumech výrazně posilovat. V červnu 2025 vykazovala TISZA dokonce patnáctiprocentní náskok nad vládním Fideszem a podobnou dominanci si v preferencích udržela i v únoru 2026, tedy pouhé dva měsíce před otevřením volebních místností.
Předvolební boj provázejí vážná obvinění a osobní výpady. Péter Magyar v únoru veřejně prohlásil, že se vládní strana chystá využít tajně pořízený kompromitující videozáznam z roku 2024 k jeho vydírání. Podle Magyara má jít o nahrávku z oslavy, na které byla přítomna jeho tehdejší partnerka a kde se měly vyskytovat i omamné látky, jejichž požití však lídr opozice odmítá. Zatímco Magyar naznačil možnou spolupráci své bývalé přítelkyně na této diskreditační kampani, strana Fidesz jakoukoli účast na přípravě takového materiálu popřela.
Do vnitrostátní politiky výrazně zasahuje také energetická bezpečnost a konflikt na sousední Ukrajině. Poté, co koncem ledna došlo k zastavení dodávek ropy plynovodem Družba v důsledku ruského útoku u města Brody, vyhlásil Viktor Orbán armádní pohotovost z obavy před útoky na maďarskou infrastrukturu. Vláda byla nucena uvolnit strategické rezervy pohonných hmot a nasadit vojsko k ostraze klíčových energetických uzlů. Napětí s Kyjevem eskalovalo také po zadržení zaměstnanců ukrajinské banky v Maďarsku pro podezření z praní špinavých peněz a neúspěšném pokusu maďarské delegace o kontrolu poškozeného ropovodu na ukrajinském území.
Rétorika vládní strany se v březnu soustředila na osobu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Kampaň Fideszu zaplnila veřejný prostor plakáty se Zelenského tváří a varovným textem, přičemž Viktor Orbán prohlásil, že volby rozhodnou o tom, zda bude vládu sestavovat on, nebo právě ukrajinský lídr. Vzájemné spory obou politiků se vyhrotily i na sociálních sítích, kde Zelenskyj pohrozil zveřejněním Orbánovy polohy vojákům, pokud bude Maďarsko nadále blokovat finanční pomoc pro Ukrajinu. Premiér naopak prostřednictvím emotivních videí varoval své děti a veřejnost před hrozbami přicházejícími z východu.
Atmosféru před hlasováním označila delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy za toxickou a vyjádřila obavy o demokratický charakter země. K těmto pochybnostem přispěly i incidenty s falešnými plakáty v ukrajinštině, které se objevily v Debrecínu, nebo zprávy o nalezené výbušnině u plynovodu Balkan Stream v Srbsku. Zatímco Orbán nařídil zvýšenou ochranu potrubí, opoziční lídr Magyar tyto události označil za předem připravenou provokaci ze strany Maďarska, Srbska a Ruska s cílem ovlivnit voliče prostřednictvím strachu.
Významnou roli v maďarském klání hrají i zahraniční mocnosti a mezinárodní podpora. Viktora Orbána otevřeně podpořili špičkoví představitelé americké politiky, včetně Donalda Trumpa a ministra zahraničí Marca Rubia, který maďarské výjimky ze sankcí spojil s osobou premiéra. V závěru kampaně dorazil do země také americký viceprezident J. D. Vance, aby podpořil Fidesz a obvinil Evropskou unii z vměšování. Na druhé straně se objevily informace o skrytých dezinformačních kampaních Ruska a aktivitách jednotek napojených na rozvědku GRU, které měly za cíl pomocí umělé inteligence a falešných videí podpořit stávající vládní garnituru.
Vládní představitelé naopak obviňují opozici z podlehnutí vlivu Bruselu a Kyjeva. Péter Magyar je v provládních médiích vykreslován jako „kandidát války“, zatímco premiér Orbán obvinil ukrajinskou stranu z přítomnosti agentů operujících na maďarském území ve prospěch opozičních sil. Situaci dále zkomplikovala zveřejněná zjištění deníku The Washington Post o údajném vynášení informací z EU do Ruska ministrem Péterem Szijjártóem či přepis telefonátu mezi Orbánem a Vladimirem Putinem z podzimu 2025. Text musí končit poslední informací z předlohy a nesmí obsahovat žádnou informaci, která v původním zdroji není.
Související
Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU
Magyar změní ústavu, aby dosáhl odvolání maďarského prezidenta
Maďarsko , volby v Maďarsku , Viktor Orbán , Péter Magyar
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák