Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Právě prezident Sulyok potvrdil termín konání voleb v lednu 2026, čímž oficiálně zarámoval souboj, jehož ostrá kampaň odstartovala již v září předešlého roku. Hlavním vyzyvatelem dlouholetého premiéra se stalo hnutí TISZA, které vede Péter Magyar. Zatímco na podzim 2024 byly síly obou hlavních aktérů vyrovnané s podporou kolem 40 %, v následujících měsících začala opoziční strana v průzkumech výrazně posilovat. V červnu 2025 vykazovala TISZA dokonce patnáctiprocentní náskok nad vládním Fideszem a podobnou dominanci si v preferencích udržela i v únoru 2026, tedy pouhé dva měsíce před otevřením volebních místností.

Předvolební boj provázejí vážná obvinění a osobní výpady. Péter Magyar v únoru veřejně prohlásil, že se vládní strana chystá využít tajně pořízený kompromitující videozáznam z roku 2024 k jeho vydírání. Podle Magyara má jít o nahrávku z oslavy, na které byla přítomna jeho tehdejší partnerka a kde se měly vyskytovat i omamné látky, jejichž požití však lídr opozice odmítá. Zatímco Magyar naznačil možnou spolupráci své bývalé přítelkyně na této diskreditační kampani, strana Fidesz jakoukoli účast na přípravě takového materiálu popřela.

Do vnitrostátní politiky výrazně zasahuje také energetická bezpečnost a konflikt na sousední Ukrajině. Poté, co koncem ledna došlo k zastavení dodávek ropy plynovodem Družba v důsledku ruského útoku u města Brody, vyhlásil Viktor Orbán armádní pohotovost z obavy před útoky na maďarskou infrastrukturu. Vláda byla nucena uvolnit strategické rezervy pohonných hmot a nasadit vojsko k ostraze klíčových energetických uzlů. Napětí s Kyjevem eskalovalo také po zadržení zaměstnanců ukrajinské banky v Maďarsku pro podezření z praní špinavých peněz a neúspěšném pokusu maďarské delegace o kontrolu poškozeného ropovodu na ukrajinském území.

Rétorika vládní strany se v březnu soustředila na osobu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Kampaň Fideszu zaplnila veřejný prostor plakáty se Zelenského tváří a varovným textem, přičemž Viktor Orbán prohlásil, že volby rozhodnou o tom, zda bude vládu sestavovat on, nebo právě ukrajinský lídr. Vzájemné spory obou politiků se vyhrotily i na sociálních sítích, kde Zelenskyj pohrozil zveřejněním Orbánovy polohy vojákům, pokud bude Maďarsko nadále blokovat finanční pomoc pro Ukrajinu. Premiér naopak prostřednictvím emotivních videí varoval své děti a veřejnost před hrozbami přicházejícími z východu.

Atmosféru před hlasováním označila delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy za toxickou a vyjádřila obavy o demokratický charakter země. K těmto pochybnostem přispěly i incidenty s falešnými plakáty v ukrajinštině, které se objevily v Debrecínu, nebo zprávy o nalezené výbušnině u plynovodu Balkan Stream v Srbsku. Zatímco Orbán nařídil zvýšenou ochranu potrubí, opoziční lídr Magyar tyto události označil za předem připravenou provokaci ze strany Maďarska, Srbska a Ruska s cílem ovlivnit voliče prostřednictvím strachu.

Významnou roli v maďarském klání hrají i zahraniční mocnosti a mezinárodní podpora. Viktora Orbána otevřeně podpořili špičkoví představitelé americké politiky, včetně Donalda Trumpa a ministra zahraničí Marca Rubia, který maďarské výjimky ze sankcí spojil s osobou premiéra. V závěru kampaně dorazil do země také americký viceprezident J. D. Vance, aby podpořil Fidesz a obvinil Evropskou unii z vměšování. Na druhé straně se objevily informace o skrytých dezinformačních kampaních Ruska a aktivitách jednotek napojených na rozvědku GRU, které měly za cíl pomocí umělé inteligence a falešných videí podpořit stávající vládní garnituru.

Vládní představitelé naopak obviňují opozici z podlehnutí vlivu Bruselu a Kyjeva. Péter Magyar je v provládních médiích vykreslován jako „kandidát války“, zatímco premiér Orbán obvinil ukrajinskou stranu z přítomnosti agentů operujících na maďarském území ve prospěch opozičních sil. Situaci dále zkomplikovala zveřejněná zjištění deníku The Washington Post o údajném vynášení informací z EU do Ruska ministrem Péterem Szijjártóem či přepis telefonátu mezi Orbánem a Vladimirem Putinem z podzimu 2025. Text musí končit poslední informací z předlohy a nesmí obsahovat žádnou informaci, která v původním zdroji není.

Související

Péter Magyar

Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině

Maďarsko pod vedením nového premiéra Pétera Magyara oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Tento krok vyplývá z dokumentu schváleného pro zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, který podepsal samotný předseda vlády. Událost představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice státu a jasný rozchod s proruskou linií dlouholetého bývalého premiéra Viktora Orbána.
Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu

Maďarské úřady přistoupily k netradičnímu opatření, aby udržely v provozu jedinou jadernou elektrárnu v zemi. Poblíž zařízení v Paksi začaly řízeně potápět dvě osmdesát metrů dlouhé lodi. Důvodem je extrémní vlna horka a sucha v celé Evropě, kvůli níž hladina Dunaje klesla na rekordní minima. Řeka přitom slouží jako klíčový zdroj vody pro chlazení reaktorů.

Více souvisejících

Maďarsko volby v Maďarsku Viktor Orbán Péter Magyar

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

včera

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

včera

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

včera

10. září 2026 22:02

Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady

Princ Harry a jeho žena Meghan se poprvé vyjádřili k dopisu, který král Karel III. poslal úřadům či armádě, aby ujasnil, jaká je role navrátivších se členů jeho rodiny poté, co se přistěhovali z USA zpátky do Velké Británie. Vévoda a vévodkyně ze Sussexu neskrývají překvapení. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy