Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Právě prezident Sulyok potvrdil termín konání voleb v lednu 2026, čímž oficiálně zarámoval souboj, jehož ostrá kampaň odstartovala již v září předešlého roku. Hlavním vyzyvatelem dlouholetého premiéra se stalo hnutí TISZA, které vede Péter Magyar. Zatímco na podzim 2024 byly síly obou hlavních aktérů vyrovnané s podporou kolem 40 %, v následujících měsících začala opoziční strana v průzkumech výrazně posilovat. V červnu 2025 vykazovala TISZA dokonce patnáctiprocentní náskok nad vládním Fideszem a podobnou dominanci si v preferencích udržela i v únoru 2026, tedy pouhé dva měsíce před otevřením volebních místností.

Předvolební boj provázejí vážná obvinění a osobní výpady. Péter Magyar v únoru veřejně prohlásil, že se vládní strana chystá využít tajně pořízený kompromitující videozáznam z roku 2024 k jeho vydírání. Podle Magyara má jít o nahrávku z oslavy, na které byla přítomna jeho tehdejší partnerka a kde se měly vyskytovat i omamné látky, jejichž požití však lídr opozice odmítá. Zatímco Magyar naznačil možnou spolupráci své bývalé přítelkyně na této diskreditační kampani, strana Fidesz jakoukoli účast na přípravě takového materiálu popřela.

Do vnitrostátní politiky výrazně zasahuje také energetická bezpečnost a konflikt na sousední Ukrajině. Poté, co koncem ledna došlo k zastavení dodávek ropy plynovodem Družba v důsledku ruského útoku u města Brody, vyhlásil Viktor Orbán armádní pohotovost z obavy před útoky na maďarskou infrastrukturu. Vláda byla nucena uvolnit strategické rezervy pohonných hmot a nasadit vojsko k ostraze klíčových energetických uzlů. Napětí s Kyjevem eskalovalo také po zadržení zaměstnanců ukrajinské banky v Maďarsku pro podezření z praní špinavých peněz a neúspěšném pokusu maďarské delegace o kontrolu poškozeného ropovodu na ukrajinském území.

Rétorika vládní strany se v březnu soustředila na osobu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Kampaň Fideszu zaplnila veřejný prostor plakáty se Zelenského tváří a varovným textem, přičemž Viktor Orbán prohlásil, že volby rozhodnou o tom, zda bude vládu sestavovat on, nebo právě ukrajinský lídr. Vzájemné spory obou politiků se vyhrotily i na sociálních sítích, kde Zelenskyj pohrozil zveřejněním Orbánovy polohy vojákům, pokud bude Maďarsko nadále blokovat finanční pomoc pro Ukrajinu. Premiér naopak prostřednictvím emotivních videí varoval své děti a veřejnost před hrozbami přicházejícími z východu.

Atmosféru před hlasováním označila delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy za toxickou a vyjádřila obavy o demokratický charakter země. K těmto pochybnostem přispěly i incidenty s falešnými plakáty v ukrajinštině, které se objevily v Debrecínu, nebo zprávy o nalezené výbušnině u plynovodu Balkan Stream v Srbsku. Zatímco Orbán nařídil zvýšenou ochranu potrubí, opoziční lídr Magyar tyto události označil za předem připravenou provokaci ze strany Maďarska, Srbska a Ruska s cílem ovlivnit voliče prostřednictvím strachu.

Významnou roli v maďarském klání hrají i zahraniční mocnosti a mezinárodní podpora. Viktora Orbána otevřeně podpořili špičkoví představitelé americké politiky, včetně Donalda Trumpa a ministra zahraničí Marca Rubia, který maďarské výjimky ze sankcí spojil s osobou premiéra. V závěru kampaně dorazil do země také americký viceprezident J. D. Vance, aby podpořil Fidesz a obvinil Evropskou unii z vměšování. Na druhé straně se objevily informace o skrytých dezinformačních kampaních Ruska a aktivitách jednotek napojených na rozvědku GRU, které měly za cíl pomocí umělé inteligence a falešných videí podpořit stávající vládní garnituru.

Vládní představitelé naopak obviňují opozici z podlehnutí vlivu Bruselu a Kyjeva. Péter Magyar je v provládních médiích vykreslován jako „kandidát války“, zatímco premiér Orbán obvinil ukrajinskou stranu z přítomnosti agentů operujících na maďarském území ve prospěch opozičních sil. Situaci dále zkomplikovala zveřejněná zjištění deníku The Washington Post o údajném vynášení informací z EU do Ruska ministrem Péterem Szijjártóem či přepis telefonátu mezi Orbánem a Vladimirem Putinem z podzimu 2025. Text musí končit poslední informací z předlohy a nesmí obsahovat žádnou informaci, která v původním zdroji není.

Související

Tamás Sulyok

Sulyok ustoupil. Maďarský prezident schválil své vlastní odvolání z funkce

Maďarská hlava státu Tamás Sulyok vyjádřila souhlas se svým odchodem z funkce. Učinil tak poté, co stvrdil svým podpisem ústavní dodatek, který prosadila vládní strana Tisza současného premiéra Pétera Magyara. Tato legislativní úprava okamžitě ukončuje Sulyokův mandát, přičemž jako důvod uvádí zásadní ztrátu důvěry veřejnosti v tohoto lídra. Sulyok byl přitom do úřadu zvolen teprve na počátku roku 2024 zákonodárci z tehdy vládnoucí nacionalistické strany Fidesz expremiéra Viktora Orbána.
Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

Více souvisejících

Maďarsko volby v Maďarsku Viktor Orbán Péter Magyar

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 4 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 7 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy