Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Sněmovna uznala hladomor na Ukrajině ve 30. letech 20. století za genocidu

Sněmovna uznala hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 za genocidu ukrajinského národa. V dnešním usnesení tento zločin, masovou represi a porušování lidských práv a svobod důrazně odsoudila a vyjádřila soustrast příbuzným a blízkým obětí. Už před 15 lety poslanci hladomor odsoudili jako dílo "zrůdného totalitního režimu".
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Masakr civilistů v ukrajinské Buči označila Sněmovna za válečný zločin

Vraždění lidí v Buči a v dalších ukrajinských městech ruskými silami označila Sněmovna za válečný zločin podle mezinárodního práva. Česko by se podle dnešního usnesení dolní komory mělo zapojit do příprav pro ustanovení mezinárodního soudního tribunálu pro souzení pachatelů všech zločinů spáchaných Ruskou federací na Ukrajině.
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Vládní návrh prošel. Nouzový stav bude do konce května

Nouzový stav se prodlouží do konce května, jak původně navrhovala vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Rozhodla o tom v úterý Poslanecká sněmovna. Kabinet žádal o prodloužení nouzového stavu kvůli uprchlíkům z Ukrajiny, opoziční poslanci z ANO a SPD návrh nepodpořili.
Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně

Sněmovna dnes opět řešila aféru kolem Polčáka v kauze Vrbětice

Sněmovnu dnes znovu zaměstnala aféra kolem postupu europoslance a advokáta Stanislava Polčáka (STAN) v kauze Vrbětice. Předseda Starostů a nezávislých a ministr vnitra Vít Rakušan odmítl obvinění lídra SPD Tomia Okamury, který STAN označil za politicko-podnikatelský projekt. Rakušan ale mluvil v souvislosti s aférou o "hrubé politické chybě" a připomněl, že Polčák rezignoval na funkci místopředsedy STAN. Debata na plénu trvala skoro hodinu.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Sněmovna bude řešit prodloužení nouzového stavu v úterý

Poslanci posoudí žádost vlády o prodloužení nouzového stavu na mimořádné schůzi v úterý. Předsedkyně komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) dnes svolala mimořádnou schůzi na 10:00. Institut nouzového stavu je podle vlády nutné dále využívat kvůli přílivu uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem.
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Poslanci schválili vyslání českých vojáků do nové jednotky NATO na Slovensku

Česká armáda bude moci vyslat vojáky do nové dvoutisícové jednotky Severoatlantické aliance na Slovensku, jejímž cílem je posílit obranyschopnost východního křídla NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Misi dnes schválila Sněmovna i hlasy opozice. Senát dal souhlas už před týdnem. Čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce, v níž budou i vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA.
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

SPD chce kvůli Polčákovi svolat mimořádnou schůzi Sněmovny

Opoziční hnutí ANO a SPD ani na druhý pokus nepřiměla Sněmovnu k tomu, aby se zabývala postupem europoslance STAN Stanislava Polčáka v kauze Vrbětice. Polčák žádal jako advokát odměnu za právní pomoc, kterou poskytl obcím při získání odškodného za výbuch muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Po zveřejnění případu se odměny vzdal. Věcí se zabývá i Česká advokátní komora (ČAK).
Svoboda a přímá demokracie (SPD)

SPD nepodpoří prodloužení nouzového stavu

Nouzový stav má dopad na občany, přestože vláda tvrdí opak. Opoziční hnutí SPD tudíž nepodpoří jeho prodloužení ve Sněmovně, uvedl na dnešní tiskové konferenci místopředseda poslaneckého klubu Radek Rozvoral. O prodloužení nouzového stavu kvůli migraci z Ukrajiny napadené Ruskem požádá vicepremiér a šéf ústředního krizového štábu Vít Rakušan (STAN) vládu ve středu.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Sněmovna projedná daňové úlevy za pomoc Ukrajině i vyslání vojáků

Poslanci by na své nadcházející březnové schůzi měli projednat další zákony na pomoc válkou sužované Ukrajině. Měli by například projednat daňové úlevy při pomoci Ukrajině a také schvalovat vyslání až 650 vojáků na Slovensko, z nichž bude většina působit v mnohonárodní jednotce NATO pod českým velením.
Ilustrační fotografie.

ANO navrhuje kvůli zdražení osvobodit pohonné hmoty od DPH

Poslanci hnutí ANO v čele s jeho předsedou Andrejem Babišem předložili ve Sněmovně návrh na osvobození pohonných hmot od daně z přidané hodnoty. Návrh má pomoci v boji s rostoucími cenami v poslední době. Nově by měly být podle návrhu ANO pohonné hmoty osvobozeny stejně jako služby spojené s jejich dodáním a také jejich dovoz pro osobní spotřebu.
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Sněmovna schválila snazší postupy udělování pobytu i získání práce uprchlíkům

Snazší postupy udělování pobytového oprávnění uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi zakotví vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Hlasovalo pro ni 128 ze 129 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Předloha vychází z dohody ministrů vnitra členských států Evropské unie z minulého týdne o zavedení dočasné ochrany pro běžence. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Zákon o udělování pobytu Ukrajincům vyvoval ve Sněmovně rozsáhlou debatu

Navrhovaný snazší postup udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi vyvolal ve Sněmovně rozsáhlou debatu kvůli vymezení okruhu lidí s nárokem na dočasnou ochranu. Rozproudil ji zejména poslanec opozičního hnutí ANO Hubert Lang, jenž se obával toho, zda znění vládního návrhu zákona nezaloží možnost obecného přerozdělování běženců mezi členskými státy EU. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i další koaliční poslanci tvrdili, že obavy nejsou namístě.
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Sněmovna schválila státní rozpočet Fialovy vlády se schodkem 280 miliard

Koaliční vládě Petra Fialy (ODS) se podařilo ve Sněmovně prosadit svůj první státní rozpočet. Počítá se schodkem 280 miliard korun. Je to o 97 miliard méně, než navrhoval bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO). Premiér Fiala minulý týden nevyloučil, že rozpočet bude muset přepracovat v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však dnes řekl, že vláda potřebuje dostatek dat a kvalifikované rozhodování.

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 51 minutami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 1 hodinou

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 2 hodinami

Donald Trump

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

před 3 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se

Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

včera

včera

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie

Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.

včera

Pete Hegseth

Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku

Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky

Válka v Íránu, kterou rozpoutala administrativa Donalda Trumpa společně s Izraelem, vtahuje podle analýzy CNN zbytek světa do chaotického víru politiky postavené na boření zavedených pořádků. Přístup Spojených států ke svým spojencům v předvečer konfliktu připomínal nápis na slavné bundě Melanie Trumpové: „Mně je to jedno. A vám?“ Washington totiž nejenže nehledal diplomatickou legitimitu, ale své nejbližší partnery o zahájení ofenzivy často ani neinformoval.

včera

Cena ropy překonala hranici 100 dolarů za barel. Čeká se prudké zdražení paliv, zasedne G7

Cena ropy na světových trzích překonala hranici 100 dolarů za barel, což se stalo poprvé od roku 2022. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem pokračujících válečných operací na Blízkém východě. Podle ekonomických expertů se očekává, že tento vývoj povede k dalšímu zdražování pohonných hmot na čerpacích stanicích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy