Majetková oznámení politiků zřejmě budou přístupná jen na základě žádosti

Veškerá majetková oznámení politiků zřejmě budou v registru ministerstva spravedlnosti přístupná na základě individuální žádosti. Předpokládá to novela zákona o střetu zájmů předložená poslanci opozičního hnutí ANO, kterou po dohodě koalice a opozice schválila Sněmovna zrychleně už v dnešním prvním čtení. Předloha reaguje na předloňský verdikt Ústavního soudu a například také omezuje okruh obecních politiků spadajících pod zákon o střetu zájmů. Nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Ve Sněmovně je i širší koaliční novela zákona o střetu zájmů, která ale budí spory zejména kvůli zpřísnění zákazu vlastnictví médií. Poslanci ANO její projednávání dosud blokovali. Předloha ANO byla ve Sněmovně v téměř stejné podobě už v minulém volebním období, dolní komora ji ale do voleb neschválila. Nyní pro ni hlasovalo 161 ze 167 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. "Jde o výsledek jednání a hledání kompromisů v předchozím volebním období," uvedl za předkladatele k současné předloze předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).

Ústavní soud zrušil před dvěma lety volné nahlížení do centrálního registru pro porušení práva politiků na soukromí. Registr nyní není přístupný, podle místopředsedkyně Sněmovny za STAN Věry Kovářové je třeba jej otevřít. "Jsem ráda, že dochází k dohodě," uvedla. Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Marka Výborného není přijatelné, že se do registru nelze dostat.

V souvislosti s přístupem do registru na základě individuální žádosti nynější předloha upravuje také identifikaci žadatele. Zákon o střetu zájmů, a tím i povinnost podávat přiznání, se přestane vztahovat na neplacené radní menších a nejmenších obcí a na neplacené místostarosty nejmenších obcí. Dosavadní data o nich z registru zmizí. Novela by rovněž omezila také nakládání s údaji uvedenými v majetkových oznámeních.

Novela koaličních poslanců zejména mění ustanovení, které brání poslancům, senátorům nebo členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se nově vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Podobně tomu má být podle předlohy u společností v případě omezení u veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek, které míří na členy vlády. Poslancům ANO se dosud dařilo projednání koaliční předlohy ve Sněmovně blokovat. Zpřísnění vlastnictví médií zjevně míří i na předsedu hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše.

Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek uvedl, že v situaci obstrukcí vznikla dohoda na podpoře novely k otevření registru majetkových oznámení, byť podle něho obsahuje některé nedostatky. "Dál usilujeme o to, aby politici nevlastnili média, a určitě se k tomu budeme vracet," zdůraznil Michálek.

Nynější ustanovení o zákazu vlastnictví některých médií a získávání veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek se do zákona o střetu zájmů dostala začátkem roku 2017. Babiš o nich mluvil jako o "lex Babiš" s tím, že novela míří na něj. Po její účinnosti vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.

Související

Předávání státních vyznamenání prezidentem Petrem Pavlem (28. října 2025) Komentář

Kam se poděla národní hrdost? Ceremoniál na Hradě ukázal, jak se politici vzdálili od občanů – a užívají si to

Státní vyznamenání prezidenta Petra Pavla opět ukázala nejen sílu tradice, ale i slabost politické reprezentace. Zatímco občané vnímají ceremoniál na Pražském hradě jako symbol úcty a sounáležitosti, pro část politiků se stal jen nepovinnou společenskou formalitou. Jejich neúčast není problémem sama o sobě, ale odrazem dlouhodobého trendu, kterým je ztráta respektu k institucím, které mají zosobňovat republiku. Politici se uzavírají do vlastního světa, vzdálení od lidí i symbolů státu, který by měli s hrdostí reprezentovat.
Václav Pláteník Původní zpráva

ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou

Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

Více souvisejících

politici Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran

Více než třetina lidí by momentálně podpořila vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Jeden z jeho nynějších koaličních partnerů by ale skončil mimo Poslaneckou sněmovnu, kam by se dostalo jen pět subjektů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Robert Mueller (exšéf FBI)

Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád

Americký prezident Donald Trump si neodpustil velmi jízlivou reakci na nejnovější smutnou zprávu. Ve věku 81 let zemřel někdejší šéf FBI a bývalý zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jenž se zabýval otázkou ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy se Trump stal poprvé prezidentem. 

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce se zástupci administrativy amerického protějška Donalda Trumpa jednat o několika zásadních témat. Především chce vědět, kdy proběhne slibovaná schůzka, které se zúčastní i Rusové. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy