Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

Související články:

Utajovaný Putinův dekret: Dva krymskotatarští aktivisté jsou na svobodě, do Kyjeva putují přes Ankaru

V Turecku vznikla Strana dobra, její šéfka chce být prezidentkou

Ankara - Místopředsedkyně tureckého parlamentu Meral Akşenerová dnes založila novou politickou formaci pod názvem Iyi Parti (Strana dobra). Má dokonce ambice postavit se ve volbách prezidentovi.

Erdogan přijel do Polska. Netahejte nás za nos, řekl ohledně vstupu Turecka do EU

Varšava - Na návštěvu Polska dnes přicestoval turecký prezident Receip Tayyip Erdogan. Polsko podporovalo a podporuje snahy Turecka o vstup do EU, ujistil jeho polský protějšek Andrzej Duda. Erdogan prohlásil, že Turecko se o vstup do EU marně snaží už od roku 1963.

Němečtí politici chtějí tvrdší postup vůči Erdoganovi, nejostřeji se vyjádřila Levice

Berlín - Napětí mezi Berlínem a Ankarou vyvolává řada sporů, které se objevily po loňském nezdařeném pokusu o puč v Turecku. Zahraničněpolitičtí experti německých parlamentních stran chtějí tvrdší postup proti turecké vládě a prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi.

Erdoganova podezřelá invaze: Turecká armáda zřizuje pozorovací posty v Sýrii

Bejrút - Turecká armáda začala zřizovat pozorovací stanoviště v severosyrské provincii Idlib. Ankara se hájí slovy, že své kroky koordinuje s Ruskem a Íránem, tedy se zeměmi, které se zúčastnily astanských jednání. Oponenti ale tvrdí, že ve skutečnosti je turecká akce namířená proti syrským Kurdům.

Turecko, Írán a Irák chtějí Kurdům znemožnit vývoz ropy

Bagdád/Ankara/Teherán - Iráčtí Kurdové se v referendu vyslovili pro nezávislost, což popudilo nejen samotný Irák, ale i sousední Turecko a Írán. Tyto tři země projednají, zda uzavřít ventily ropovodů, kterými se přepravuje ropa z iráckých kurdských oblastí do přístavů.

Turecký soud rozdal 40 doživotních trestů za pokud o svržení Erdogana, procesy budou i nadále pokračovat

Istanbul - Turecký soud na jihozápadě země včera potrestal 40 bývalých vojenských činitelů za loňský nepovedený pokus o převrat. Všichni dostali doživotní tresty. Jedná se o další z hromadných soudních procesů ohledně úsilí z minulého roku o svržení prezidenta Recepa Erdogana.

Erdogan přiletěl do Teheránu, jednal o iráckých Kurdech

Teherán - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v Teheránu jednal se svým íránským protějškem Hasanem Rúháním. Hovořil o hospodářské spolupráci, situaci kolem války v Sýrii a také o referendu o nezávislosti iráckých Kurdů.

Turecko již nepotřebuje vstoupit do EU, hřímal Erdogan v parlamentu

Ankara - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v dnešním projevu k poslancům řekl, že Turecko již nepotřebuje vstoupit do Evropské unie. Pozastavená jednání o připojení k unii ovšem jednostranně neopustí.

Turecko expanduje do Afriky, v Somálsku otevřelo svoji vojenskou základnu

Mogadišo - Turecko otevřelo v somálském hlavním městě svoji největší zahraniční vojenskou základnu, její vybudování přišlo na 50 milionů dolarů (1,1 miliardy Kč). Ankara tak vytváří spojení se strategicky důležitou muslimskou zemí a buduje si svoji pozici ve východní Africe.

Turecko složilo zálohu na ruské rakety S-400

Ankara - Turecko zaplatilo zálohu na dodávku ruského raketového systému S-400. Částka celého kontraktu nebyla oficiálně oznámena, deník Kommersant ale napsal, že by Ankara měla za dodávku S-400 pro čtyři jednotky protivzdušné obrany zaplatit přes dvě miliardy dolarů (asi 44 miliard Kč).

Erdogan vydírá USA: Pokud chcete zatčeného pastora, vydejte Gülena

Ankara - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vzkázal Spojeným státům, že pokud chtějí zatčeného amerického pastora, musí vydat duchovního Fethullaha Gülena.

Iráčtí Kurdové nechtějí předat letiště, Bagdád pozastaví lety do autonomie

Bagdád/Ankara - Vedení kurdské oblasti v Iráku dnes odmítlo požadavek Bagdádu na předání letišť, která se nacházejí na území autonomie. Bagdád na to dal kurdské správě v úterý tři dny. Irácký úřad pro civilní letectví ale už dnes oznámil zahraničním aerolinkám, že v pátek bude pozastaveno spojení s mezinárodním letištěm v Irbílu.

V Kurdistánu vypukly oslavy. Drtivá většina účastníků referenda je pro nezávislost, Bagdád hrozí embargem

Irbíl/Moskva - V pondělním referendu se pro nezávislost iráckých Kurdů vyslovilo až 90 procent hlasujících. Kurdové už začali oslavovat, a to i v sousedním Íránu. Bagdád ale vyloučil možnost vyjednávat o odtržení kurdských provincií. Irácká vláda, která referendum ostře kritizuje, dala mezitím kurdské autonomii tři dny na to, aby se vzdala kontroly nad svými letišti. Pokud tak neučiní, hrozí Bagdád mezinárodním leteckým embargem, uvedla agentura Reuters.

Kurdské referendum znervózňuje okolní státy: Turecko hrozí úderem, Hranice mezi Íránem a iráckým Kurdistánem je ale otevřena

Teherán/Ankara/Moskva - Írán a Turecko mají vlastní kurdskou menšinu a obávají se, že referendum v Iráku posílí separatistické tendence Kurdů i v těchto zemích. Írán dnes uzavřel svou vzdušnou hranici s iráckými kurdskými provinciemi. Uzavření hranice i vzdušného prostoru zvažuje i Turecko.

Při Erdoganově projevu v New Yorku se strhla rvačka, zasáhla policie

New York - Ve čtvrtek večer se v jednom z newyorských hotelů strhla rvačka mezi stoupenci a odpůrci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Na místě musela zasahovat policie.

V Německu může volit přes 700 tisíc Turků. Mají strach z Erdoganových špiclů

Berlín - 720 tisíc občanů s tureckými kořeny může významně ovlivnit výsledek parlamentních voleb v Německu, které se konají již tuto neděli 24. září. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jim adresoval výzvu, aby nevolili "nepřátele Turecka", za které označil vládní křesťanské a sociální demokraty (CDU a SPD) a Zelené.

Erdogan soptí kvůli referendu: Zvažuje sankce proti iráckým Kurdům, prý nebudou běžné

Ankara/Rijád - Turecko zvažuje uvalit na irácký autonomní Kurdistán sankce kvůli plánovanému referendu. Režím prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se důrazně staví proti hlasování, u kterého se předpokládá, že většina kurdského obyvatelstva se vysloví pro nezávislost.

Terorismus se jako rakovina šíří z prostředí syrského konfliktu, spustil Erdogan v OSN

New York - V projevu před Valným shromážděním OSN dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan hovořil o hrozbě terorismu. Vyzval také kurdskou regionální vládu v Iráku, aby ustoupila od chystaného hlasování o nezávislosti.

Turci prchají před Erdoganem: V Německu vzrostl počet žádostí o azyl o polovinu

Berlín - Turci začali o ochranu v Německu žádat ve zvýšené míře poté, co Ankara zahájila čistky po loňském zmařeném puči. Počet žádostí o azyl vzrostl ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o více než polovinu.