Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Související články:

Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan provokoval v Řecku. Návštěvu kalí 94 let stará smlouva

Atény - Dnešní návštěvu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Řecku poznamenal spor o mírovou smlouvu z Lausanne z roku 1923. Dohoda vyřešila otázku územního uspořádání Turecka po první světové válce a po porážce Atén v řecko-turecké válce, která následovala po světovém konfliktu.
Recep Tayyip Erdoğan

Američané už nebudou dodávat zbraně kurdské milici YPG v Sýrii

Washington - Prezidenti Turecka a Spojených států Recep Tayyip Erdogan a Donald Trump se dnes při telefonickém jednání shodli, že Američané už nebudou dodávat zbraně kurdské milici YPG v Sýrii. Trump telefonát s Erdoganem ještě před jeho uskutečněním ohlásil na twitteru, kde napsal, že s tureckým prezidentem bude mluvit „o mírovém uklizení nepořádku, který na Blízkém východě zdědil".
Turecká vlajka, ilustrační fotografie

Turecko by mělo přehodnotit členství v NATO, tvrdí Erdoganův poradce

Astana - Podle poradce prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana by Turecko mělo přehodnotit své členství v Severoatlantické alianci. Vztahy mezi Tureckem a jeho spojenci v NATO jsou v poslední době napjaté. Západní státy sledují se znepokojením utužování Erdoganova režimu pomocí masových čistek a soudního pronásledování lidí, kteří mu podle jeho názoru neprojevují dostatek loajality.
Lidé se řadili k výstupu na Letnou

Ankara zakázala společenské akce gayům a lesbičkám, prý pro dobro obyvatel

Ankara - Turecké hlavní město Ankara zakázalo veškeré kulturní a společenské akce lesbičkám, gayům, bisexuálům a transsexuálům včetně takových, jako veřejné promítání filmů, výstavy nebo pochody. Zákaz platí podle prezidentské kanceláře proto, aby se předešlo bezpečnostním rizikům. Na svých stránkách to oznámila agentura Reuters.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ani napodruhé na nabídku nekývl. Bilič nebude trénovat českou fotbalovou reprezentaci

Příběh hledání nového trenéra české reprezentace se zdá být nekonečný. Poté, co Slavia neuvolnila kouče Jindřicha Trpišovského, se začalo spekulovat, že by se mohl definitivně stát trenérem národního týmu Chorvat se zkušenostmi z anglické Premier League Slaven Bilič, čímž by se tak naplnila již dřívější priorita FAČR, že bude lovit trenéra především v zahraničních vodách. Jenže ani ten nakonec na nabídku manažera reprezentací Pavla Nedvěda nekývl. Navzdory tomu, že se s ním setkal hned dvakrát. Nejnovější informace tak hovoří o tom, že svaz začal jednat s velezkušeným stratégem Miroslavem Koubkem.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Platy v IT v roce 2025: Jak si stojí programátoři, datoví analytici a specialisté na AI

IT sektor i v roce 2025 potvrzuje, že patří k nejdynamičtějším odvětvím ekonomiky. Firmy napříč obory bojují o zkušené vývojáře, datové analytiky i specialisty na umělou inteligenci – a to se odráží na jejich odměňování. Přinášíme vám aktuální přehled platů v IT a vysvětlíme, proč je technické vzdělání stále jednou z nejlepších investic do budoucnosti.

před 5 hodinami

Adam Vojtěch

Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček

Krátce po svém jmenování přistupuje nová vláda Andreje Babiše k prvnímu zásadnímu personálnímu řezu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl radikální obměnu vládní části správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Z deseti členů, které do tohoto třicetičlenného orgánu deleguje kabinet, jich má sedm skončit úplně. Nejsledovanějším jménem mezi odvolanými je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

před 6 hodinami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda začala úřadovat. Odmítla emisní povolenky ETS 2 i migrační pakt

Nově zformovaná vládní koalice pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém úterním zasedání jasně deklarovala změnu kurzu v evropské i domácí politice. Kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Přísahy a Motoristů oficiálně odmítl zavedení nového systému emisních povolenek ETS 2 a vyslovil se proti migračnímu paktu EU. Zároveň se potvrdilo, že země vstoupí do roku 2026 v rozpočtovém provizoriu.

před 7 hodinami

BBC

BBC jde do boje. Trumpovu žalobu o čtvrt bilionu za sestřih projevu rázně odmítá

Britská veřejnoprávní stanice BBC oficiálně potvrdila, že se bude u soudu bránit žalobě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v pondělí na Floridě podal žalobu o astronomických 10 miliard dolarů (přibližně 230 miliard korun). Jádrem sporu je kontroverzní sestřih Trumpova projevu ze 6. ledna 2021 v dokumentárním pořadu Panorama, který byl ve Velké Británii odvysílán před americkými volbami v roce 2024.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Politico: Unijní summit v ohrožení. Belgie odmítá půjčku Ukrajině z ruských peněz, Česko ji podpořilo

Evropská unie se ocitla v patové situaci jen dva dny před klíčovým summitem lídrů v Bruselu. Belgická vláda v pondělí večer odmítla poslední balík ústupků ze strany Evropské komise, který měl odblokovat obří půjčku pro Ukrajinu ve výši 210 miliard eur (přes 5 bilionů korun). Půjčka má být kryta zmrazenými aktivy ruské centrální banky, z nichž drtivá většina leží v bruselském depozitáři Euroclear.

před 9 hodinami

Dmitrij Peskov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko odmítá vánoční příměří na Ukrajině

Ruské vedení se v úterý chladně vyjádřilo k návrhu na vánoční klid zbraní, který podpořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova závisí jakékoli dočasné zastavení bojů na tom, zda se podaří dosáhnout širší a trvalé mírové dohody, o kterou usiluje administrativa budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám

Česká republika má novou vládu. Prezident Petr Pavel v pondělí jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO), který se opírá o koaliční spolupráci hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nový premiér i jeho ministři ihned po jmenování avizovali smršť opatření, která mají domácnostem i firmám ulevit od vysokých nákladů a zvrátit některé kroky předchozího kabinetu. A jednat se o nich začne už dnes.

před 12 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Mírová jednání v Berlíně: Co přinesla a co bude nyní následovat?

Jednání o míru na Ukrajině, která proběhla tento týden v Berlíně za účasti amerických vyjednavačů, ukrajinského prezidenta a evropských lídrů, skončila se smíšenými výsledky. Přestože v otázce bezpečnostních záruk došlo k výraznému posunu, nejcitlivější body zůstávají i nadále nevyřešeny.

před 12 hodinami

Policie Austrálie

Útočníky z pláže Bondi poháněla ideologie Islámského státu, absolvovali výcvik na Filipínách

Dvojice útočníků, otec a syn, kteří v neděli během židovského svátku Chanuka rozpoutali masakr na slavné australské pláži Bondi Beach, byla vedena ideologií Islámského státu (ISIS). Podle nejnovějších zjištění vyšetřovatelů oba muži nedávno navštívili jih Filipín, oblast dlouhodobě sužovanou islámským extremismem, kde zřejmě absolvovali vojenský výcvik.

před 14 hodinami

včera

USA: Ukrajina dostane záruky podobné členství v NATO. Rusko s jejím vstupem do EU souhlasí

Američtí představitelé, kteří se účastnili víkendových jednání s evropskými a ukrajinskými lídry v Berlíně, tvrdí, že mírové rozhovory s Ruskem jsou „velmi pozitivní“. Podle nich je vyřešeno již 90 % sporných bodů a Rusko by dokonce bylo ochotno akceptovat vstup Ukrajiny do Evropské unie. Navzdory tomuto optimismu však stále přetrvává zásadní neshoda ohledně budoucího uspořádání ukrajinského území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy