Ankara - Nová politická strana, kterou založila nesmlouvavá kritička tureckého hlavy státu Meral Akşenerová, by podle průzkumu mohla zaujmout místo hlavní opoziční strany.
Strana dobra (IP) by mohla zastínit opoziční Lidovou republikánskou stranu (CHP) a zásadním způsobem tak změnit tureckou politiku. Příští parlamentní volby se sice v Turecku mají konat až v roce 2019, ale společnost pro výzkum veřejného mínění Gezici se 4638 respondentů dotázala, komu by dali hlas v případě předčasných voleb.
Přestože ke Straně dobra dosud přestoupilo pouze pět zákonodárců z parlamentu o 550 členech, z průzkumu společnosti Gezici vyplývá, že v případě voleb by mohla odebrat voliče několika stran: Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) s islamistickým podhoubím, ale i dalších sekulárních a nacionalistických politických uskupení.
Podpora vládní AKP, která je u moci od roku 2002, podle průzkumu klesla na 43,8 procenta, přičemž ve volbách v roce 2015 měla 49,5 procenta. Strana Akşenerové by nyní získala 19,5 procenta, což je o procento více, než v průzkumu připadlo nejsilnější opoziční straně CHP. Bylo by to poprvé za celá desetiletí, co by CHP - strana s nejdelší tradicí, kterou založil Mustafa Kemal Atatürk - nebyla ani ve vládě, ani hlavní silou opozice.
Související
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
Turecko , Recep Tayyip Erdogan , Strana dobra (Turecko) , Meral Akşenerová
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 1 hodinou
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 6 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 10 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák