Němečtí politici chtějí tvrdší postup vůči Erdoganovi, nejostřeji se vyjádřila Levice

Berlín - Napětí mezi Berlínem a Ankarou vyvolává řada sporů, které se objevily po loňském nezdařeném pokusu o puč v Turecku. Zahraničněpolitičtí experti německých parlamentních stran chtějí tvrdší postup proti turecké vládě a prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi.

Platí to i o křesťanských demokratech a Zelených, kteří jednají o sestavení nové vlády, informoval dnes server listu Die Welt.

Proti tureckému prezidentovi například vystoupil expert Křesťanskodemokratické unie (CDU) Roderich Kiesewetter. CDU spolu se sesterskou CSU vyhrála zářijové volby do Spolkového sněmu. Kiesewetter chce nechat prošetřit, "zda klan prezidenta Erdogana vlastní zahraniční majetek v Evropě". Podle něj by šlo takový majetek zmrazit, pokud by se "dramaticky vyostřil" konflikt mezi Ankarou a Evropskou unií.

Zástupce Zelených Omid Nouripour navrhl, aby se na Ankaru tlačilo případným omezením zbrojních obchodů. "V době, kdy se Erdoganovy represe nezastaví ani před německými občany, začne ministr zahraničí za Zelené omezovat vývoz zbraní," řekl člen strany, která možná v nové vládě dostane post ministra zahraničí.

Neostřeji se proti Erdoganově režimu vyjádřil Stefan Liebich z postkomunistické strany Levice. Vyzval k ukončení vývozu zbraní z Německa do Turecka a zastavení předvstupní pomoci, kterou Ankaře poskytuje Evropská unie v rámci přístupových rozhovorů. Podle Liebicha je potřeba vypovědět i dohodu o migraci, kterou EU s Tureckem dojednala loni v březnu. Turecko by ani nemělo zůstat plnohodnotným členem NATO, dodal.

Související

Více souvisejících

Německo Recep Tayyip Erdogan Turecko Konzervativní unie CDU/CSU Levice (strana Německo)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině

Rusko údajně dodalo svému spojenci Severní Koreji od letošního března více než milion barelů ropy, ukazuje analýza Open Source Center (OSC) a BBC News

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy