Tomáš Zima je český lékař, specializací biochemik, mezi roky 2014–2022 rektor Univerzity Karlovy a v letech 2005–2012 děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Po ukončení Gymnázia Botičská pokračoval studiem všeobecného lékařství na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Původně uvažoval o dráze chirurga, nakonec dal přednost biochemii a od roku 1990 působil na Ústavu lékařské chemie na 1. lékařské fakultě UK nejprve jako asistent a interní vědecký aspirant, později jako odborný asistent, docent a zástupce přednosty ústavu pro výuku.
Pracoval jako sekundář na Záchytné stanici Praha a hemodialyzačním středisku I. interní kliniky. Atestoval se v oboru vnitřní lékařství, nástavbové specializaci nefrologie a získal dvě atestace z klinické biochemie. V roce 1996 se na 1. lékařské fakultě UK habilitoval a o pět let později byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy v oboru lékařská chemie a biochemie. Absolvoval kurs MBA na Pražské mezinárodní manažerské škole Vysoké školy ekonomické. Od roku 1999 je přednostou Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, kde je také vedoucím referenční laboratoře pro klinickou biochemii.
V letech 2005 až 2012 působil jako děkan 1. lékařské fakulty UK, poté do zvolení rektorem UK jako proděkan fakulty pro vnější vztahy. Od února 2014 do ledna 2022 byl rektorem UK, v letech 2014 až 2019 byl rovněž předsedou České konfederace rektorů a stojí v čele konzilia, které dohlíží na péči o prezidenta Miloše Zemana.
V roce 2022 oznámil záměr kandidovat na prezidenta. K důvodům, proč by měl být zvolen, řekl, že má více než dvacetileté zkušenosti z veřejného prostoru a vedl Univerzitu Karlovu, která představuje asi 60.000 lidí a 160 objektů. Chtěl by být prezidentem, který bude sjednocovat společnost. Kandidaturu Zimovi podepsalo 13 senátorů z řad například ODS, ANO, ČSSD nebo nezávislých. Na politickém spektru by se v některých názorech zařadil na levý střed, například v případě sociální podpory nebo zdravotnické péče pro všechny, na druhé straně má například rezervovaný postoj v případě odpouštění dluhů.
Během pandemie covidu se stal terčem kritiky kvůli prosazování názoru, že by si neriziková většina lidí měla na koronavirus vytvořit přirozenou imunitu. Před rokem 1989 byl členem komunistické strany a Socialistického svazu mládeže. Uvedl, že o jeho členství vždy věděli například při tajné volbě děkana nebo rektora a že je od roku 2005 držitelem prověrky Národního bezpečnostního úřadu na stupeň tajné.
* 2. července 1966
Vzdělání: Gymnázium Botičská (1984), Fakulta všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (1990), Vysoká škola ekonomická (2003)
Nebyly nalezeny žádné články
* 2. července 1966
Vzdělání: Gymnázium Botičská (1984), Fakulta všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (1990), Vysoká škola ekonomická (2003)
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
před 1 hodinou
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
před 1 hodinou
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 1 hodinou
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 2 hodinami
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 3 hodinami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 4 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 5 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 5 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 6 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 7 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 7 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 8 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 9 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 10 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 10 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 11 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 12 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
Válečný konflikt v Íránu přinesl domácnostem výrazné zvýšení životních nákladů v podobě dražších pohonných hmot a rostoucích úrokových sazeb u hypoték. Dlouhotrvající dopady přetrvávají výrazně déle, než původně státy předpokládaly. Přestože případné příměří může některé z těchto výkyvů zmírnit, samotná struktura globální ekonomiky prošla trvalými změnami. Významné proměny zasáhly především logistické trasy, chování velkých spotřebitelů i rozložení těžebních kapacit po celém světě.
Zdroj: Libor Novák