Píše povídky o uprchlících. Proč a čeho tím chce Hosseini dosáhnout?

Londýn/San José - Lékař a spisovatel Khaled Hosseini původem z Afghánistánu píše krátké povídky o uprchlících. Inspirací mu bylo skutečné setkávání se s uprchlíky a migranty ze zemí, které ohrožuje válka nebo jsou zcela nefunkční. Zatím jeho poslední povídka nese název Sea Prayer (Mořská modlitba).

Reportér britského deníku The Guardian se vydal za mužem, jež se rozhodl vyprávět příběhy uprchlíků a ztvárňovat je do podoby povídek. Khaleda Hosseiniho tak navštívil v kanceláři kalifornského města San José.

Hosseini procestoval celý svět jako ambasador pro OSN a Komisaře pro uprchlíky (UNHCR), působil zejména v africké Ugandě. Měl tak možnost mluvit s mnoha utečenci a s lidmi z nefunkčních států, jako například z Afghánistánu, Čadu, Iráku, Jordánska nebo právě Ugandy. Svou první významnou knihu, která se stala bestsellerem a který napsal právě z námětů, jež mu setkání s uprchlíky poskytla, dokončil a vydal v roce 2003 pod názvem The Kite Runner.

Kniha se prodávala opravdu skvěle a Hosseinimu vydělala velké jmění. Hosseini se ale rozhodl ve své misi pokračovat a dokumentovat život dalších uprchlíků, čímž chce na problematiku uprchlictví upozornit celý svět. 

"Každý ví, že je tady válka," říká Hosseini. "Ale jednou, až pocítíte, co válka je, pak si myslím, že je nemožné, abyste s tím nějak nezačali pracovat, klidně i jen lehkým způsobem. Pak je totiž mnohem těžší ji jen tak vytěsnit nebo přeskočit minulost. Vryje se to do vašeho vědomí," myslí si. 

V jistém smyslu je celým posláním Hosseiniho jako spisovatele to, aby osvobodil uvězněná svědomí lidí západního světa. Jeho otec byl afghánským diplomatem pracujícím v Paříži, když Rusko v roce 1979 napadlo jeho rodnou zemi. Jeho rodina hledala v USA azyl a Hosseini dorazil do Států ve svých patnácti, s omezenou znalostí angličtiny. Pokračoval ve škole a začal provozovat lékařskou praxi v Kalifornii. Současně působil jako doktor a spisovatel.

"Očekával jsem, že kniha bude rezonovat mezi lidmi, kteří mají zájem o tento region, tedy mezi těmi, kteří se možná zajímali o Afghánistán," vzpomíná. "Avšak míra, do níž se to podařilo, ... mě samotného trochu překvapila," připouští. 

Kniha The Kite Runner setrvala neuvěřitelných 110 týdnů na vrcholu žebříčku knižních bestsellerů New York Times. Hosseini napsal další knihu v roce 2007, zatím poslední rozsáhlou knihu s uprchlickou tématikou dokončil v roce 2013 pod názvem And the Mountains Echoed (A hory odpověděly). Vypráví příběh dvou sourozenců z Afghánistánu, kteří touží po lepším životě. 

Jeho nejnovějším dílem je nicméně povídka Sea Prayer (Mořská modlitba). Jedná se o příšerný a srdcervoucí příběh, který vypráví otec, který poslal svého syna na lodi ze Sýrie a prosí vody, aby jeho dítě bylo v bezpečí.

K napsání této povídky spisovatele inspiroval příběh z fotografie Alana Kurdiho, tříletého chlapce ze Sýrie, který se utopil v roce 2015, když chtěl dosáhnout břehů Evropy. Jeho vyplavené tělo poblíž Turecka obletělo celý svět. Hosseiniho fotografie donutila přemýšlet o tom, co znamená výchova dítěte a co pro rodiče děti znamenají, co do nich vše vkládají.

"Pokud nemám víru nebo důvěru, že když děláme práci, kterou děláme, tak že ta práce něco znamená, pak bych žil v opravdu cynickém světě," říká. Doufá, že svými příběhy inspiruje lidi k pomoci a že bude lidi spojovat. 

Hosseiniho naděje, jak se zdá, je působivá. Jedna věc je ale cítit optimismus, když sedíte v pohodlném domě v zemi, která není ve válce. Druhá věc je setkávat se s lidmi, kteří sotva unikli nepopsatelné temnotě a hrůzám.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci OSN Imigranti z Afriky a Blízkého Východu USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy