Kolik ČR přijala uprchlíků a do které země přišel větší počet migrantů? Poslední statistiky o migraci

Tento celkový pokles je způsoben hlavně výrazným poklesem příjezdů migrantů na trase východního Středomoří, konkrétně Bulharska a Řecka. Do konce září do Řecka dorazilo celkem 23 333 migrantů a uprchlíků, což představuje 86% pokles oproti roku 2016 (v případě Bulharska je pokles dokonce o 96%).

Nicméně, Řecko zažívá stálý nárůst přílivů migrantů během tří čtvrtin roku 2017. V době z ledna do března se jednalo o 4 407 příchozích, ve druhém čtvrtletí přišlo 6 272 migrantů a v posledních třech měsících bylo zaznamenáno 12 654 příchozích. Tyto trendy mezi druhým a třetím čtvrtletím odrážejí situaci v roce 2016, kdy po počátečním poklesu příjezdu v důsledku dohody uzavřené mezi EU a Tureckem taktéž v tomto období narostl počet příchozích ( 7 498 a 9 902, nárůst o 33%).

Co se týče Bulharska, tam se měsíční průměr drží na 61 migrantů. Výjimkou byl březen, kdy bylo zaregistrováno 158 migrantů, a červen, kdy do země přišlo pouhých 13 migrantů. Do konce září do země bylo zaregistrováno 545 migrantů, což je více než 20krát menší počet než jaký byl v roce 2016, kdy bylo zaznamenáno 12 270 migrantů. Nicméně, poprvé byly uvedeny osoby, které neoprávněně opustily zemi (444 migrantů) a které zde pobývaly bez platného povolení k pobytu (1 498 osob).

Největší počet uprchlíků stále přichází do Itálie. 137 771  migrantů přijelo přes Středozemní moře, 8 516 přišlo po pozemních komunikacích, celkově tedy Itálie registrovala 146 287 migrantů. Mezi druhým a třetím čtvrtletím roku 2017 došlo k poklesu příjezdů o 64%, z  59 460 na 21 666. Ve srovnání s rokem 2016 se jedná o 20% celkový pokles (132 043 vs. 105 418).

Zatímco v Itálii, Řecku a Bulharsku došlo k poklesu počtu příchozích migrantů, ve Španělsku a na Kypru došlo k jejich zvýšení ve srovnání s předchozím rokem. Na konci září 2017 dosáhlo španělského území 16 173 migrantů, což je téměř dvojnásobek počtu migrantů ve stejném období o rok nazpět – 8 673 příchozích migrantů. Na Kypru počet migrantů dosáhl dokonce osminásobného zvýšení.  Na konci třetího čtvrtletí bylo registrováno 106 migrantů, o rok později Kypru dosáhlo 818 migrantů.

Většina migrantů (88%) přichází do Evropy přes východní a střední část Středomoří. Tyto dvě cesty jsou velmi odlišné co se týče demografického složení. Přes střední část Středomoří, do Itálie, přichází většinou migranti z různých částí Afriky. Největší počet těchto migrantů pochází z Nigérie (16%), následuje Guinea (9%), Bangladéš a Pobřeží slonoviny (8%) a Mali (5%). Zbylé státy jako Gambie, Senegal, Maroko či Súdán tvoří zbylých 25% afrických  migrantů přicházejících do Itálie.    

Naproti tomu do Řecka, přes východní středomořskou trasu, jdou převážně lidé z Blízkého východu a Jižní Asie (např. Afghánistán a Pákistán). Občané Sýrie tvoří 35% všech příchozích, po nich následují migranti z Iráku (17% ) a Afghánistánu (9%). Zbývajících 39% tvoří migranti ze 65 různých národností většinou z Blízkého východu a různých částí Afriky.

Zpráva IOM zveřejnila i data týkající se závazků jednotlivých členských států o přesídlení migrantů z Itálie a Řecka. Německo, které dle dat Evropské komise slíbilo přesídlit 13 250 uprchlíků, přijalo 8 479 uprchlíků. Česká republika, která se zavázala přijmout 50 uprchlíků, přijala 12 uprchlíků z Řecka. Rakousko, jenž slíbilo přesídlit stejný počet, přijalo 15 uprchlíků z Itálie, zatímco Slovensko, které slíbilo přijmout 60 uprchlíků, přijalo 16 uprchlíků z Řecka. Polsko, jenž se zavázalo k přijetí 100 migrantů, nepřijalo nikoho, zatímco Estonsko, jenž má okolo 1,36 miliónu obyvatel, se zavázalo k přijetí 396 migrantů a přijalo 141 migrantů z Řecka.