Řekové přecházejí k bezpeněžní ekonomice

Časové banky fungují jako online databáze, kde lidé nabízejí své služby. Za to, co umí, nedostanou zaplaceno v penězích, ale v jednotkách času, které pak mohou využít pro další "nákup".

Tento a další systémy bezpeněžní ekonomiky vznikly jako alternativa ke kapitalistickému trhu. Nyní nabývají na oblibě v zemích stižených hospodářskou krizí - Řecku nebo také Španělsku.

V athénské časové bance je zaregistrováno tisíc uživatelů, zhruba dvě stovky z nich jí užívají pravidelně. "Opravoval jsem lidem počítače a vydělal jsem si deset hodin. Na oplátku jsem si domů pozval elektrikáře, aby mi opravil telefon. Jeden člověk mi ostříhal vlasy, další mi pomohl se stěhováním. Zaplatil jsem si také několik hodin španělštiny," popisuje Vassilis Revelas fungování systému v praxi.

V databázi každý nabídne, co umí. Pomyslné ceny jsou stejné pro všechny. "Věříme, že jsme si všichni rovní. Hodina času lékaře je stejná jako hodina času uklízečky," vysvětluje další z uživatelek, Christine Papadopoulouová.

Časové banky nejsou jediným způsobem, jak se lidé snaží obejít bez peněž. V hubených časech se vrátil také tradiční výměnný obchod, rozrostly se dobrovolné bazary a další aktivity.

"Původně bazary vznikly jako environmentální asociace. Pak přišla ekonomická krize, takže teď mají i sociální funkci. Nevěřím ale, že by to mohlo fungovat ve velkém. Na to nemají Řekové dost organizačních schopností," domnívá se účastnice athénského bazaru.

Řekové trpí úspornými opatřeními, která po nich požaduje Evropská unie a Mezinárodní měnový fond výměnou za finanční pomoc. Většina z nich se shoduje na tom, že krizi způsobili zkorumpovaní politici, a proti škrtům se bouří. O dalším osudu země, jejíž státní dluh dosáhl 165 procent HDP, se rozhodne ve volbách 17. června.