Sexuální výchova muslimů? Musí si poradit sami, následky jsou devastující

"V mé rodině se o sexu nemluví. Pokud jde o randění, každý si musí poradit sám," řekl Málik (24) zpravodajskému serveru Huffington Post. "Můj první pohlavní styk byl s prostitutkou," dodal.

Málik přiznal, že je závislý na pornografii. "Žiju ve víceméně dost otevřeném prostředí a měl jsem hodně milenek. Ale stejně si nemůžu pomoct, pořád musím koukat na porno. My jsme rozhodně pornografická generace," dodal. "Porno je snadno dostupné a výsledek je zaručen, jestli to tak můžu říct."

Málik si nicméně uvědomuje, že pornografie křiví realitu a sexuální vztahy posouvá na jinou - značně zjednodušenou - úroveň. Také Emna (24) potvrdila, že pornografie má v Tunisku kvůli neexistenci sexuální výchovy značný vliv. "Musím přiznat, že je to někdy příjemné," řekla. "Je to velmi intimní zážitek - a nikomu jinému do toho nic není."

Ovšem právě nedostatek sexuální výchovy ve spojení s někdy násilným chováním předváděným v pornu může u mnoha mladých Tunisanů vést k negativním skutečným zážitkům v pohlavním životě.

Sexuální nezkušenost může být značně problematická, především na svatební cestě. Lajla (30) pochází z věřící rodiny a jak ona, tak její manžel dodržují náboženská pravidla, a proto před manželstvím zachovávali sexuální abstinenci. Protože byla po svatbě unavená, chtěla jejich první milování odložit. Ale neměla úspěch.

"Manžel mě v pět ráno z ničeho nic probudil a trval na tom, že naplní své manželské právo," vypráví. "Problém je, že přitom byl opravdu neobratný, násilnický, a přitom se mě ptal, jak ho vlastně má zasunout. Pořád na to mám velmi špatné vzpomínky."

"Nedostatek sexuální výchovy a démonizace tělesného potěšení před sňatkem má ničivé následky, zvláště pak po sňatku," uvedla psychiatrička a sexuoložka Hind Alúmíová.

Islám je velmi silným náboženstvím, které prostupuje nejen soukromou, ale i veřejnou sférou, soudnictvím, kulturou i ekonomikou. Některé islámské země vůbec nepřijaly západní systém soudního práva a podřizují veškerý svůj život podrobnému souboru předpisů zv. šaríja (Saudská Arábie, Írán, Oman, Jemen, Bahrajn, Spojené arabské emiráty). Naopak Tunisko, ačkoli je zde islám státním náboženstvím, je velmi tolerantní a patrně nejvíc poznamenáno evropskými zvyklostmi, píše chovani.eu.

Hlavní slovo v rodině má muž. Ve většině islámských zemích je povoleno mnohoženství, přesněji 4 manželky a neomezený počet souložnic. Podmínkou však je, že muž je musí uživit, neboť ženy v tradičních islámských zemích nechodí do zaměstnání. Úloha ženy v rodině je tak omezena na biologickou funkci a výchovu dětí, z nichž nejvýznamnější postavení má nejstarší syn. Rozvod v tradičních islámských zemích je zcela v rukou muže. Stačí mu říct třikrát za sebou: Rozvádím se s tebou - a věc je vyřízena.