Snadný cíl pro džihádisty? Profesor identifikoval hrozbu a volá po nápravě

Páteční útok na hotel Radisson Blu v Mali ukázal, že teroristé mají zvláštní zájem útočit na cíle prominentních amerických firem, které využívají především lidé ze Západu, uvádí úvodem svého komentáře pro server CNN Peter Bergen. Bezpečnostní analytik, publicista a profesor na Arizonské státní univerzitě vysvětlil, z jakého důvodu džihádisté s oblibou útočí na hotelové komplexy.

Lehký cíl a velká symbolika

Profesor konstatuje, že hotely jsou součást pohostinského byznysu a nemohou se proměnit v pevnosti - ačkoliv hotely, které využívají lidé ze Západu, jsou pochopitelně primárním cílem pro Islámský stát (IS), stejně jako pro Al-Káidu a její odnože. Tyto dva faktory dle Bergena činí z hotelů obzvláště přitažlivé cíle pro džihádistické teroristy.  

Expert varuje, že bič v podobě útoků na hotely amerických řetězců a hotely poskytující služby osobám ze Západu v muslimském světě budou bohužel s velkou pravděpodobností pokračovat, jelikož mnoho takových hotelů je pro teroristy relativně snadno dostupných. Poukazuje i na vysokou symboliku, jelikož džihádisté mohou potenciálně zabíjet lidi ze Západu a často, jako v případě pátečního útoku na Radisson Blu v Mali také útočí na velký mezinárodní hotelový řetězec americké společnosti.    

Bergen připomíná sebevražedný atentát z roku 2003 v hotelu J.W. Marrionett v Jakartě v Indonésii , při němž přišlo o život 12 lidí, přičemž teroristé na ten samý objekt zaútočili znovu o šest let později souběžně s úderem proti jinému hotelu v indonéské metropoli, Ritz Carlton, kde zahynulo sedm osob. Další hotel Marrionett byl vyhozen do vzduchu v roce 2008 v pákistánském Islámábádu, v důsledku čehož zemřelo 54 lidí, doplňuje odborník.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Jak profesor uvádí, v roce 2002 zahynula skupina deseti francouzských vojenských expertů, když opouštěla hotel Sheraton v Karáčí v Pákistánu, který byl těžce poškozen. Odborník odkazuje i na úder džihádistů na hotel Hilton v egyptské Tabě na Sinaji, kdy zemřelo 31 lidí. O 29 osob více nepřežilo v listopadu 2005 útok irácké odnože Al-Káidy na tři známé americké hotely Grand Hyatt, Radisson a Days Inn v jordánském Ammánu, pokračuje publicista ve výčtu masakrů.      

"Krom hotelů amerických značek se trvalým cílem džihádistů stávají i další hotely ubytovávající lidi ze Západu," upozorňuje Bergen. Poukazuje na útoky v indické Bombaji v roce 2008, při nichž na různých místech ve městě zahynulo 166 osob, přičemž teroristé si vybrali hotely Taj a Oberoi. Ve stejném roce se cílem útoku stal i hotel Serena v afghánské metropoli a o rok později teroristé udeřili v hotelu Pearl Continental v pákistánském Péšáravru, shrnuje expert.

Komentář zmiňuje i letošní útok ozbrojenců IS na luxusní hotel Corinthia v libyjském hlavním městě Tripolisu, při kterém zahynulo deset lidí, z nichž pět byli cizinci, včetně jednoho Američana.

Lepší bezpečnost, nebo krach        

"Hotely, které jsou v zemích, kde mohou udeřit džihádističtí teroristé, mohou učinit mnoho věcí, aby předešly typy útoků, který jsme viděli v pátek v Mali," míní Bergen. Podle experta předně musí mít efektivní ozbrojenou ochranku, která je schopná s teroristy bojovat, zadruhé musí disponovat detektory kovu jako na letištích a pečlivě prohledávat všechny hosty i pracovníky hotelu. Profesor uvádí i třetí faktor - při stavbě nových hotelů by společnosti měly brát v potaz míru rizika, že na ně nemusí zaútočit pouze teroristé vyzbrojení automatickými puškami, ale též auta či náklaďáky napěchované výbušninou.     

"Pokud je tato hrozba reálná, hotely by měly být stavěny dobře oddělené od ulice a měl by kolem nich být vytvořen perimetr, kde všechna auta směřující do blízkosti hotelu budou prohledána cvičenými psy a strážemi s detektory výbušných zařízení," radí Bergen.

Bez těchto opatření se totiž může stát, že hotely nabízející služby v zemích, kde jsou skutečně přítomné džihádistické skupiny, jako je například Mali, jednoduše v daném byznysu skončí, jelikož hoteloví hosté potřebují záruku, že budou v bezpečí, uzavírá své pojednání profesor.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.  

Související

Více souvisejících

Terorismus Mali

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chameneí vydal další ostré prohlášení. Trumpovi ustupovat nehodlá

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Modžtaba Chameneí vydal ostré prohlášení, ve kterém zdůraznil, že cizí mocnosti nemají v oblasti Perského zálivu co pohledávat. Ve svém písemném vyjádření, které bylo přečteno ve státní televizi, vzkázal, že pro cizince, kteří do regionu přicházejí s „chamtivostí a zlobou“, existuje jediné místo – dno místních vod.

před 1 hodinou

Fotografie, kterou zveřejnil James Comey

USA řeší zásadní otázku: Pokud je "86 47" trestný čin, skončí za mřížemi tisíce lidí?

Druhá obžaloba bývalého šéfa FBI Jamese Comeyho ze strany Trumpovy administrativy staví americké ministerstvo spravedlnosti na velmi tenký led. Comeyho údajný trestný čin spočívá v tom, že na sociální sítě umístil fotografii mušlí uspořádaných do nápisu „86 47“. Termín „86“ je v americkém slangu běžně používán pro vyhození, odstranění nebo zrušení něčeho, zatímco číslo 47 odkazuje na Donalda Trumpa jakožto 47. prezidenta USA.

před 2 hodinami

Írán

Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Írán předložil Spojeným státům nový návrh, který má za cíl znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a ukončit probíhající válečný konflikt. Podle informací amerických představitelů a zdrojů blízkých vyjednávání webu Axios však íránský plán obsahuje zásadní háček: požaduje odložení rozhovorů o jaderném programu na neurčito, respektive na pozdější fázi.

před 3 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje

Záchranná operace, která nemá v moderní historii obdoby, se přesouvá do své rozhodující fáze. Transportní loď s keporkakem, kterému záchranáři přezdívají „Timmy“, pokračuje v cestě směrem k Severnímu moři. Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách konvoj remorkérů minul dánské pobřeží a zamířil k západnímu břehu Švédska. Kolem páté hodiny ranní se plavidlo nacházelo u ostrova Sejero.

před 4 hodinami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 5 hodinami

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 5 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 7 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi

Padlo nové rozhodnutí v kauze psychiatra Jana Cimického. Obvodní soud pro Prahu 8 jej ve středu znovu uznal vinným ve všech bodech obžaloby. Cimický dostal trest pět let odnětí svobody a také zákaz lékařské činnosti na dobu deseti let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy