V Kongu se rozhořelo etnické násilí. Vyšetřovatelé OSN objevili pět masových hrobů

Násilí po celém Kongu nabylo na intenzitě od konce roku 2016, kdy prezident Joseph Kabila odmítl odstoupit z funkce, jak mu ukládá ústava, a podkopal tím legitimnost státu. Na hranici mezi Kongem a Rwandou vzápětí zesílila činnost ozbrojených milicí.

Nejnovější boje se odehrávají mezi pastevci z kmene Hema a rolníky z kmene Lendu. Mezi skupinami panuje napětí od války v letech 1998 až 2003, při které přišlo o život několik tisíc příslušníků obou skupin. Od prosince loňského roku se konflikt vyostřil v důsledku sporu o území. Střety způsobily jednu z nejvážnějších uprchlických krizí v Africe.

Kvůli útokům, za kterými stojí zejména rolníci z kmene Lendu, opustilo své domovy asi 60.000 lidí, kteří se vydali přes Albertovo jezero do Ugandy. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se obává, že letos do této sousední země dorazí na 200.000 uprchlíků. Další desítky tisíc běženců se uchýlily do jiných měst v Kongu.

Vyšetřovatelé OSN nezveřejnili žádné detaily o údajných masových hrobech, nicméně uvedli, že mezi loňským prosincem a polovinou března bylo v oblasti vypleněno a zničeno asi 120 měst a vesnic.