Nikdo neví, co bude po Kaddáfím

Je přitom zjevné, že už není otázkou, zda tento osmašedesátiletý beduín padne, ale kdy.Nejasné je však i to, kdo po něm bude vládnout. V zemi není respektovaná autorita, která by mohla převzít vládu.Krátce poté, co propukla revolta proti režimu, se na obrazovkách začal objevovat Kaddáfího syn Sajf. Podnítilo to úvahy o jeho nástupnictví. Znalci Libye tvrdí, že by v této roli neobstál. Je neoblíbený - a to i mezi lidmi kolem nynějšího vůdce - a nemá otcovo charisma.Opozice je zase roztříštěná a není v ní politik, který by vzbuzoval naděje, že ji dokáže sjednotit."Politická opozice, kterou Kaddáfí vyhnal do exilu, je nevýznamná a různorodá. V Libyi žádná vůdčí síla opozice není. Mezi kmenovými vůdci, islamisty a liberály je velká řevnivost, každý chce něco jiného," píše analytik britské stanice BBC pro oblast severní Afriky Philip McCrum.V Libyi neexistují opoziční, dokonce ani vládní strany. Kaddáfí je zrušil."V zemi není organizovaná opozice, nejsou v ní ani občanská sdružení, kde by se lidé scházeli," připomíná McCrum.Armáda podle všeho také není jednotná. Některé jednotky stojí na straně Kaddáfího, jiné dezertují k rebelům. Nic nenasvědčuje tomu, že by armáda chtěla vůdce svrhnout a převzít vládu, jak to udělala egyptská generalita.Co víc, armáda se v Libyi netěší takové důvěře jako v Egyptě.Nabízí se možnost obnovit monarchii, kterou Kaddáfí svrhl v roce 1969 se skupinou mladých důstojníků. Člen královského rodu Sajíd Senúsí v rozhovoru pro televizi CNN mluvil o tom, že Libyjci chtějí obnovit ústavu z doby před Kaddáfího nástupem a poté, co Kaddáfímu vyhlásil neposlušnost Tobruk, zavlála nad městem královská vlajka.Mladí lidé, kteří vedou revoluci proti vůdci, však sentimentem netrpí, monarchii nepamatují. Zprávy, že by v ulicích masově provolávali slávu královskému rodu, se neobjevily. Vlajka nad Tobrukem je výjimkou.Skutečnost, že proti Kaddáfímu nestojí žádná výrazná osobnost nebo skupina dává tonoucímu vůdci šanci držet se stébla moci a prodlužovat agónii. Excentrický beduín toho využívá, vzdoruje, hraje roli mučedníka.Libye za to platí vysokou cenu. Vůdce státu bohatého na kvalitní ropu a plyn za sebou zanechá spálenou zemi.Znalci Libye vyslovují obavy z rozpadu rozvráceného a zdevastovaného státu na jednotlivá kmenová území a z vleklé občanské války."Kaddáfí rozpoutal válku a nenávist mezi kmeny. Libyjci si začnou podřezávat krky. Libye je kandidátem občanské války, může se stát dalším Somálskem," řekl agentuře Reuters Saíd Džebar, alžírský právník žijící v Londýně, který zastupoval Libyi u soudu v případě bombového útoku na boeing Pan Am nad Lockerbie.Takový scénář je pro Evropu noční můrou. Starý kontinent dělí od Libye jen úzký pruh Středozemního moře, který je možné zdolat na rybářské bárce. Tsunami uprchlíků ze severní Afriky by v tomto případě bylo neodvratitelné.Ve srovnání s tím by nynější výkyvy na trhu s ropou, způsobené výpadky libyjských vrtů a terminálů, byly pouhou prkotinou.