Velká razie v Etiopii: Kkvůli zločinům minulé vlády bylo zadrženo 63 osob

Někteří ze zatčených jsou podezřelí z týrání vězňů, jež zahrnovalo "bitím vynucená přiznání, znásilňování, mučení elektrickým proudem, a dokonce i vraždy", řekl dnes médiím etiopský generální prokurátor Berhanu Tsegaye.

Další zatčení byli obviněni ze špatného spravování státní vojenské společnosti Metal and Engineering Corporation, která přišla o miliardy dolarů, informoval dále Tsegaye.

Dodal, že bývalý šéf rozvědky je podezřelý z účasti na pokusu o atentát na nového předsedu vlády, který se stal v červnu. Zatímco další osnovatelé útoku ze země utekli, bývalý šéf rozvědky sídlí na severu Etiopie a měl by se vzdát úřadům, uvedl prokurátor. V důsledku červnového útoku granátem na shromáždění, kde měl tehdy červě zvolený premiér projev, zemřeli dva lidé.

Abiy Ahmed se stal etiopským premiérem v dubnu a v zemi, která má zhruba 100 milionů obyvatel, začal hned zavádět reformy. Předchozí vláda tohoto státu v takzvaném Afrického rohu sahala v předchozích desetiletích ve jménu bezpečnosti po krajních prostředcích. Nový premiér zneužívání moci bezpečnostními silami přiznal a odsoudil. Dřívější situaci přirovnal ke státnímu terorismu.

Nová vláda propustila několik tisíc politických vězňů, umožnila návrat opozičních skupin z exilu, zprostila prominentní opoziční politiky obvinění z terorismu a umožnila médiím pracovat svobodněji. Etiopie také po změně vlády uzavřela mírovou smlouvu s Eritreou.

Navzdory reformám spolu v některých částech země stále bojují jednotlivá etnika, což podle agentury AP představuje hlavní vážné ohrožení mandátu reformního premiéra. S etnickým násilím patrně souvisí i hromadný hrob s dvěma sty mrtvými na pomezí největšího etiopského státu Oromija a státu Somali, který objevila minulý týden policie.