Paradox klimatické konference: Kde bude COP32 už je jasno, kdo ji uspořádá za rok dodnes nikdo neví

Klimatický summit OSN COP30 v brazilském Belému sice v úvodní den zasáhla silná bouře s lijákem, ale jednání se zatím vyhnula obvyklým politickým rozepřím a zahájení proběhlo nečekaně klidně. Účastníci summitu se navíc předběžně dohodli, že hostitelem konference COP32 v roce 2027 bude africká Etiopie. O hostiteli COP31 v roce 2026 se naopak stále rozhoduje mezi Austrálií, která kandiduje ve spolupráci s tichomořskými ostrovy, a Tureckem.

Zvolení Etiopie, jejíž hlavní město Addis Abeba summit uspořádá, schválilo předsednictvo afrických zemí i přes nabídku konkurenční Nigérie. I když musí být volba ještě formálně potvrzena, k čemuž má dojít v úterý, prezident COP30 André Corrêa do Lago potvrdil dohodu v principu.

Brazilské předsednictví na COP30, které řídí André Corrêa do Lago, se snaží vyhnout zdlouhavým sporům o formální agendu, které v minulosti často bránily práci v úvodu konferencí. Zkušený diplomat využil diplomatickou obratnost a o sporných bodech jedná v malých skupinách s klíčovými národy, zatímco ostatní části rozsáhlého programu mohou pokračovat.

Tato strategie je příslibem do nadcházejících těžkých jednání, kdy globální politická situace neustále vytváří překážky pokroku. I když mnoho účastníků vítá, že se konference neúčastní Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa, kvůli jejich potenciálně rušivé roli, panují obavy, že absence největšího historického emitenta a nejbohatšího národa oslabí konečné dohody. Nicméně alternativní americká delegace, včetně guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma, je připravena ukázat, že velká část země stále podporuje ambiciózní klimatické kroky.

Klíčovou debatou nadcházejících dnů bude snaha o zahájení plánu pro postupné ukončování fosilních paliv. Loni na COP28 v Dubaji se svět dohodl na přechodu od fosilních paliv, ale toto téma bylo na COP29 v Baku téměř opomenuto. Saúdská Arábie se snažila toto téma z agendy COP30 vytlačit, ale brazilský prezident Lula da Silva dal svému týmu jasný signál, že cestovní mapa k překonání závislosti na fosilních palivech musí v Belému pokročit.

Aby byl tento záměr skutečně účinný, musel by být závazný pro všechny státy. Očekává se ale silný odpor ze strany velkých producentů ropy. Brazílie, která patří mezi deset největších producentů ropy a plynu na světě, je v ideální pozici, aby toto téma posunula, otázkou však je, jak daleko je ochotna zajít. Lula da Silva prohlásil, že „potřebujeme cestovní mapu, aby lidstvo… mohlo překonat svou závislost na fosilních palivech.“

Předsednictví doufá v pomoc občanské společnosti při zvyšování ambicí, na rozdíl od předchozích summitů v autoritářských zemích. Brazilské úřady aktivně podporují pouliční demonstrace, které by měly zvýšit tlak uvnitř konferenčního centra. Viditelnější jsou i domorodé skupiny a nevládní organizace, což pomáhá vyvážit vliv lobbistů. Klíčoví zástupci NGO vyzývají, aby COP30 zahájila proces budování „exitové rampy“ z éry fosilních paliv.

Marcio Astrini z brazilské organizace Climate Observatory uvedl, že je ostudné, že po třiceti letech klimatických konferencí stále chybí dohodnutý plán na řešení hlavního hnacího motoru klimatické krize. Saúdská Arábie a podobně smýšlející národy se mezitím budou snažit blokovat tyto kroky zaměřením se silněji na otázku financování, která musí být uspokojivě vyřešena pro země globálního jihu. Témata jako adaptace, bioekonomika, města a infrastruktura se probírají na tematickém úterním dni konference, kde hostitelé zdůrazňují potřebu konkrétních politik a implementace.