Boje v Libyi zesílily, Kaddáfího vojáci útočí na Zintán

Zintán/Benghází - V Libyi se zesílenou intenzitou pokračují boje mezi jednotkami autoritářského vůdce Muammara Kaddáfího a povstalci, informují v sobotu agentury Reuters a AFP. Po bombardování Benghází prorežimní síly zaútočily na západolibyjské město Zintán, v zemi má přitom vládnout v pátek vyhlášené příměří.

Mluvčí povstalecké Národní rady, který v egyptské státní televizi Al-Arabíja vystupoval pod jménem Ádel, nahlásil pět raket, které dopadly na předměstí Zintánu.

O útocích vládních sil hovoří i obyvatelé dalšího západolibyjského města Misráta. "V (sobotních) ranních hodinách dopadly ba naše město čtyři, možná pět pěti granátů. Nyní je situace relativně klidná. Stále jsou však na perifériích města. Mistráta je stále odříznuta od zásobování vodou," řekl starousedlík Muhammad.

V Mistrátě v sobotu ráno zemřeli dva lidé. Podle očitých svědků je zabili Kaddáfího ostřelovači rozmístění na střechách některých budov. "Měli jsme tu dnes ráno dva mrtvé. Na některých domech jsou ostřelovači, kteří střílí po komkoli, koho uvidí," popsal Sádún, který své plné jméno neuvedl.

Oddíly věrné libyjskému vůdci v sobotu zahájily postup na východolibyjské Benghází a město bombardovaly ze vzduchu i od pobřeží

Tripolis přitom tvrdí, že klid zbraní dodržuje. Libyjská provládní média dokonce uvedla, že naopak Kaddáfího muži se stali nedaleko Benghází terčem útoku povstalců.

„Gangy Al-Káidy útoči na jednotky ozbrojených sil, které jsou rozmístěny východně od Benghází,“ uvedla libyjská státní agentura JANA.

Tím de facto potvrdila, že se bojuje přinejmenším v okolí města. Aktivitu Kaddáfího armády dokazuje i skutečnost, že z Benghází prchají stovky civilistů.

Libyjští úředníci často mluví o protivládních vzbouřencích jako o příslušnících Al-Káidy, obávané mezinárodní teroristické sítě. Rebelové nicméně jakoukoli spojitost s Al-Káidou popírají.

Kaddáfího jednotky bombardovaly v Benghází jak některé vojenské objekty rebelů, tak i sídlo jejich vedení - Národní rady. Očití svědkové vypověděli, že v jeho okolí se ozývaly exploze. Útok jednotek libyjského vůdce byl veden z pobřeží a přes jižní předměstí, kudy podle některých zpráv prorežimní vojáci pronikli do města.

Národní rada žádá Západ o okamžitou vojenskou intervenci, kterou umožňuje ve čtvrtek odhlasovaná rezoluce Rady bezpečnosti OSN k Libyii.

„Už bombardují všechny čtvrti Benghází. Mezinárodní komunita má již nyní zpoždění se svou intervencí na záchranu civilistů před Kaddáfího sílami,“ postěžoval se televizi Al-Džazíra vůdce povstalecké vlády Mustafá Muhammad Abbúd Džalíl.

Západ ale stále ještě čeká na definitivní politické rozhodnutí, které by mělo padnout ještě během soboty na pařížském summitu Evropské unie, Ligy arabských států a Africké unie.

Česká republika již dříve oznámila, že respektuje a podporuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN o vytvoření bezletové zóny nad Libyí. Vláda ale zároveň oznámila, že případné vojenské operace spojeneckých sil se české jednotky nezúčastní.

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.
Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

Více souvisejících

Libye

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

včera

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

včera

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy