Nebezpečná Nigérie: Počet únosů kvůli výkupnému znepokojivě roste

V Nigérii se únosy kvůli výkupnému poprvé objevily na začátku tisíciletí na jihovýchodě země, ve státě Rivers bohatém na ropu. Únosci se původně zaměřovali na zahraniční pracovníky, pak na zámožné Nigerijce. Od ekonomické krize z roku 2016 a následnému zhoršování bezpečnostní situace se však tato kriminální praktika dotýká chudých stejně jako bohatých. Rozšířila se po celé zemi, hlavně na severu ve státech Zamfara a Kaduna.

V těchto severních územích, která jsou od státu Rivers vzdálena více než 1000 kilometrů, už dospěla situace tak daleko, že některé silnice jsou takřka neprůjezdné či extrémně nebezpečné, jako třeba dálnice mezi hlavním městem Abujou a místním centrem Kadunou.

Národní statistiky jsou důvodem k obavám: Mohammed Adamun, jeden z nejvýše postavených nigerijských policistů, napočítal mezi letošním lednem a březnem 685 únosů, průměrně tedy sedm denně. Většina z nich není bezpečnostním složkám hlášena.

"Nedostatek důvěryhodných statistik tento kriminální fenomén zastiňuje," říká bezpečnostní expert z Mezinárodní krizové skupiny (ICG). "Ale množí se nám varovné příznaky, články v časopisech, svědectví obětí... všechny poukazují na zneklidňující nárůst," dodává. Podle jeho názoru se také únosci zdají být lépe organizovaní než dřív, působí ve větších skupinách a mají lepší logistiku.

Současný prezident Muhammad Buhari se dostal k moci v roce 2015 díky slibům, že zbaví Nigérii džihádistické skupiny Boko Haram, která pustoší severovýchod země od roku 2009. Vláda vynaložila určité úsilí, takže skupina už neovládá území o velikosti Belgie, jako když byla na vrcholu svého vlivu v letech 2014 a 2015. Nicméně přetrvávající útoky na vesnice a vojenské základny nutí armádu k silné přítomnosti v regionu. Tím pádem je nedostatek profesionálních vojáků v jiných částech země, především ve venkovských oblastech, které jsou takřka ponechány vlastnímu osudu.

Skupiny "banditů", jak je na severovýchodě nazývají, terorizují venkov, plení vesnice, kradou dobytek, ničí domy a unášejí někdy i skupiny lidí výlučně z finančních důvodů, ne kvůli ideologii. Místní komunity se proto ve snaze zajistit si větší míru bezpečí organizují do nezávislých civilních milicí a jejich činnost financují regionální vlády. Tyto ozbrojené skupiny se však obtížně kontrolují.

Tím, jak roste počet milicí (jen ve státě Zamfara je v nich téměř 10.000 mužů), roste i počet ozbrojených skupin a v zemi kvete obchod se zbraněmi. "Severovýchod se stal útočištěm pro povstalce a bandity," říká Sambo Jinaidu, jedna z nejvlivnějších tradičních postav severní Nigérie. "Jsou jako chameleoni, jdou z konfliktu do konfliktu," dodává.

Stejně jako na ropném jihu jsou tyto mafiánské skupiny často napojené na "důležité osobnosti v regionu, na politiky," říká Jinaidu. Mají totiž podle něj zisk z kriminálních aktivit a z pašování.

Jeden z místních taxikářů tvrdí, že když byl měsíc v zajetí, stát mu vůbec nepomáhal při vyjednávání s únosci. Jeho blízcí nakonec uspořádali velkou sbírku v rámci celé komunity a podařilo se jim shromáždit něco přes 1000 eur (téměř 26.000 Kč), které únosci požadovali.

"Řetězy mi poranily zápěstí, nemůžu si ani natáhnout kalhoty," svěřuje se řidič. "Takže pracovat... na to zatím nemá cenu ani pomyslet. Ale mám radost, že jsem alespoň naživu," uzavírá.

Související

Nigérie, ilustrační fotografie

Chlubí se násilím na internetu, získávají politický vliv. Afriku kromě eboly devastují i ozbrojené gangy

Severozápadní nigerský stát Katsina a přilehlá přírodní rezervace Rugu se staly centrem brutální banditské krize, která sužuje celou oblast. Ozbrojené kriminální gangy zde pravidelně přepadávají vesnice, vraždí obyvatele, znásilňují a unášejí lidi pro výkupné. Vůdci těchto skupin, jako je dvaatřicetiletý Abu Bello, však označení za teroristy odmítají a tvrdí, že pouze zajišťují obživu pro své rodiny v situaci, kdy je státní správa zcela opustila.

Více souvisejících

Nigérie ,  únos / rukojmí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 2 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 2 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 4 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 5 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 6 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy