Jeden z podezřelých v případu vraždy dvou skandinávských turistek v Maroku se ve čtvrtek přiznal, že jednu z žen sťal. Policie jeho a další dva společníky viní také z příslušnosti k teroristické organizaci Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura AFP. Džihádisté turistky zabili v noci na 16. prosince loňského roku v pohoří Vysoký Atlas. Kromě nich policie stíhá dalších 21 podezřelých, kteří čelí různým obviněním souvisejících s terorismem.
"Jednu z nich jsem sťal, lituji toho," řekl u soudu Abdassamád Idžúd. "Islámský stát jsme měli rádi a modlili jsme se za něj," dodal pětadvacetiletý mladík.
U vraždy turistek byli celkem tři muži - dva zabíjeli a třetí je při tom natáčel. Ten také video následně zveřejnil na sociálních sítích ve skupinách nakloněných IS.
Idžúd u soudu sdělil, že se živil jako pouliční prodejce. Studoval také na salafistické islámské škole, která je v Maroku známá tím, že odmítá džihádismus a jakékoliv násilí. Po neshodě s jejím ředitelem se rozhodl, že se připojí k teroristům z IS. Neměl ale pas, takže se nedostal do Sýrie. Rozhodl se proto "dělat džihád tady (v Maroku)," řekl soudu. Cílem jeho útoků měli být cizinci.
"Říkali jsme si, že budeme útočit na křesťany, protože oni v Sýrii zabíjejí muslimy, ničí mešity a nemocnice," dodal. Na videu natočeném před vraždou, ale zveřejněném až po ní, ve kterém se přiznává k příslušnosti k IS, hovoří o pomstě za bratry v Sýrii.
On ani ostatní ze skupiny zadržených však neudržovali kontakt s vedením IS v Iráku a v Sýrii, k teroristické organizaci oficiálně nepatřili a ta se k jejich vraždám ani nepřihlásila.
Ve skupině zadržených je pouze jeden cizinec španělsko-švýcarského původu, který se do Maroka odstěhoval, když konvertoval k islámu.
Třem mužům podezřelým z vraždy turistek hrozí trest smrti, který Maroko sice vyměřuje, od roku 1993 ho ale nevykonává.
Těla čtyřiadvacetileté Dánky Louisy Vestagerové Jespersenové a osmadvacetileté Norky Maren Uelandové objevil 17. prosince francouzský pár deset kilometrů od obce Imlíl. Ta slouží jako výchozí bod pro výstup na horu Túbkál, nejvyšší vrchol pohoří Vysoký Atlas.
Související
V Maroku zadržen druhý Švýcar podezřelý z vraždy turistek, jeho kumpán krotil démony Koránem
Surové vraždy turistek v Maroku: Obviněno 15 osob, gang islamistů řídil podomní obchodník
vražda turistek v Maroku , Maroko , Islámský stát (IS)
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Počasí se změní, avizují meteorologové. Na horách znovu napadne sníh
včera
Novinky z kauzy Macinkových esemesek. Poradce prezidenta naznačil závěry policistů
včera
Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně
včera
Karel III. promluvil ke Commonwealthu. Republikáni protestovali kvůli Andrewovi
včera
Obchody začínají upozorňovat, jak bude otevřeno o Velikonocích
včera
Pavel a Babiš budou jednat o rozpočtu či bezpečnostní situaci
včera
Žádné výmluvy a výjimky. Trumpova Amerika reaguje na české obranné výdaje
včera
Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem
včera
Íránci se mohou zúčastnit MS ve fotbale, s ohledem na jejich životy to ale nedoporučuji, prohlásil Trump
včera
Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump
včera
První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu
včera
Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu
včera
Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv
včera
Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa
včera
Šichtařová úplně končí v politice. Nezmění ji ani volby, prohlásila
včera
Ukrajinci plánují útoky na mou rodinu, prohlásil Orbán
včera
Írán označil Trumpa za Satana: Je to nejhloupější prezident v dějinách USA
včera
Cena za barel ropy opět překonala hranici 100 dolarů. Rusko jedná o dodávkách paliv s USA
včera
Počasí o víkendu: Teploty budou pozvolna klesat
11. března 2026 21:26
Co udělá rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy s cenami pohonných hmot?
Mezinárodní energetická agentura (IEA) byla založena v 70. letech minulého století v reakci na tehdejší ničivou ropnou krizi s nadějí, že v budoucnu dokáže zmírnit podobné ekonomické otřesy. Téměř po padesáti letech se nyní jejích 32 členských států rozhodlo popáté v historii stisknout nouzové tlačítko. Důvodem je kritická situace vyvolaná konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který otřásá světovými trhy.
Zdroj: Libor Novák