400 migrantů zachráněno u Libye, další se vylodili na italských ostrovech

Libyjská pobřežní stráž zadržela ve Středozemním moři za uplynulé dva dny 400 migrantů, kteří mířili do Evropy, a dopravila je do detenčního centra nedaleko hlavního libyjského města Tripolisu. Dnes to podle agentury AP oznámila mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Safa Msehliová.

Safa Msehliová potvrdila, že uprchlíci zadržení poblíž libyjského pobřeží byli převezeni do zařízení asi 40 kilometrů od Tripolisu. Podle ní se z Libye na cestu přes Středozemní moře vydává čím dál tím více lidí, což je velmi znepokojivé v situaci, kdy v oblasti klesají kapacity pro pátrací a záchranné akce. Hlavní záchranné projekty nevládních organizací jako aktivity Sea-Watch nebo humanitární lodi Ocean Viking totiž stojí kvůli koronaviru.

Nearly 400 migrants were returned to Libya by the coast guard in the past 48 hours. “We are deeply concerned about the decrease in search and rescue capacity in the Central Mediterranean,” says @msehlisafahttps://t.co/UGFdwZb5eP

— IOM - UN Migration (@UNmigration) May 25, 2020

Libye se stala důležitou křižovatkou pro migranty z Afriky, kteří prchají před válkami a chudobou do Evropy. Od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí, panuje v samotné Libyi chaos a pokračující boj o moc. Většina běženců se na nebezpečnou cestu přes moře vydává na vratkých a špatně vybavených gumových člunech. Podle IOM od roku 2014 ve vlnách Středozemního moře zahynulo přes 20.000 lidí.

Evropská unie se společně s libyjskou pobřežní stráží a dalším libyjskými složkami snaží příliv migrantů zastavit. Lidskoprávní organizace říkají, že kvůli těmto snahám jsou běženci ponechaní napospas brutálním ozbrojeným skupinám a bývají drženi v přeplněných táborech, kde není ani dostatek jídla a pití. Evropská unie se dříve v tomto roce rozhodla, že místo dosavadních záchranných operací, které zahrnují pouze letecký dohled, nasadí opět vojenská plavidla. Ta ale mají v první řadě bránit v porušování zákazu dovozu zbraní do Libye. Zbrojní embargo uvalené OSN je považované za klíčové pro ukončení války v Libyi, je však zřejmě opakovaně porušováno.

O vylodění 400 migrantů ze dvou plavidel na sicilské pláži informovali italské pořádkové síly svědci. Policie však vypátrala pouze 70 běženců a na místě přistání objevila jen asi deset až dvanáct metrů dlouhou dřevěnou rybářskou loď. Nižší počet migrantů potvrzený policií však více odpovídá současné realitě, kdy do Itálie připlouvají migranti spíše na plavidlech malých rozměrů.

V neděli připlulo na ostrůvek Linosa jižně od Sicílie na desetimetrové loďce 52 osob původem převážně ze zemí subsaharské Afriky. V sobotu se na pláži na západě Sicílie mezi koupajícími se lidmi zjevila asi dvacítka běženců na pneumatice.

Kromě toho se šest Tunisanů v sobotu vylodilo z malé loďky na ostrově Lampedusa a 40 dalších jich bylo zadrženo poblíž jejího pobřeží. Sedm dalších migrantů v pátek přistálo na Sardinii. Celkem se podle údajů italského ministerstva vnitra od začátku roku do Itálie dostalo již přes 4400 migrantů.

Související

Rusko, Kreml Analýza

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.
Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

Více souvisejících

uprchlíci Libye Itálie Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Aktualizováno před 7 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy