Svět se děsí. Změní se Sahara v nový Afghánistán?

Francouzský zásah v Mali s 2150 mobilizovanými vojáky se stal v současnosti největší zahraniční operací francouzské armády. Stejným zdůvodněním, jímž je boj proti terorismu, může připomínat americké nasazení po útocích z 11. září 2001.

Většina francouzských jednotek rozmístěných v Mali sloužila v Afghánistánu, kde získaly rozsáhlé zkušenosti s bojovými situacemi.

V roce 2001 šlo o boj proti teroristické síti Al-Káida v Afghánistánu, nyní o útoky proti Organizaci Al-Káida v muslimském Maghribu a dalším islamistickým skupinám vyskytujícím se v Sahelu.

Na rozdíl od přívrženců fundamentalistického hnutí Taliban v Afghánistánu, jejichž výzbroj byla velmi jednoduchá, jsou islamistické skupiny v Mali silněji vyzbrojené.

A nakonec, ve srovnání s Afghánistánem, kde se talibanci mohli ztratit ve vesnicích a těžili z podpory části místních, se obyvatelé Mali k islamistům, řízeným převážně ze zahraničí, všeobecně staví nepřátelsky. Islamistická rétorika je totiž často jen zástěrkou pro čistě kriminální činnost.

Povstání v Mali vedou Tuaregové, kteří po desetiletí usilují alespoň o autonomii a s nimiž se spojili islamističtí radikálové vybavení množstvím zbraní získaných po pádu Kaddáfího režimu. Potlačit je má takřka šest tisíc vojáků mezinárodních jednotek, které se však teprve dávají dohromady.

Jak píšou Hospodářské noviny, evropské státy do poloviny února na sever Mali vyšlou pět set armádních instruktorů. Už nyní jsou na místě dva tisíce francouzských vojáků a další mají dodat země hlavně z Ekonomického sdružení západní Afriky.

Náklady mezinárodního zásahu se odhadují na 200 milionů eur, z čehož větší část má připadnout na USA a Kanadu, 50 milionů již přislíbila EU. Spojené státy se drží zpátky. Poté co prezident Barack Obama ohlásil dopadení vůdce Al-Káidy Usámy bin Ládina, dává najevo, že zájem USA se obrací k Asii a zvláště Číně.