Hrůzné svědectví přeživšího. Jak vypadá útok hrocha zabijáka?

"Ten den jsem vzal na výpravu v kajacích klienty a tři průvodce v zácviku - Mika, Bena a Evanse," popsal Templer okamžik před útokem. "Silná rána, kterou jsem za sebou ucítil, mě překvapila."

"Otočil jsem se zrovna v době, kdy byl Evans vymrštěn z lodi a letěl vzduchem. Když se ale po Evansovi chtěl natáhnout, zmizel v temnotě. "Cítil jsem, že mám nohy ve vodě, ale horní polovina těla byla takřka suchá. Byl jsem lapen v něčem slizkém. Uvnitř byl strašlivý sirný zápach podobný zkaženým vejcím a cítil jsem ohromný tlak na hruď," vypověděl s tím, že útok se odehrál pod vodou.

Když hroch nakonec otevřel čelisti, podařilo se mu uniknout. Snažil se doplavat k Evansovi, ale zvíře ho opět popadlo a stáhnulo pod vodu. "Nikdy jsem neslyšel o hrochovi, že by takto útočil opakovaně. Jednoduše mě chtěl zabít."

"Krev z mého těla crčela a ve mně převládl pocit odevzdanosti. Nemám ani ponětí, jak dlouho jsme byli pod vodou - čas v hroší tlamě utíká velmi pomalu."

Zvíře ho ale nakonec vyplivlo. "Nevypadal jsem dobře. Moje levá paže byla na padrť, krev mi tekla ze zranění na hrudi a když Mike prohlížel záda, objevil ránu tak hlubokou, že byly vidět plíce."

Díky první pomoci a tomu, že nedaleko byl na výcviku jistý lékařský tým, přežil transport do nemocnice, kde ho doktoři zachránili. Mimo jiné mu napočítali 40 zranění po kousnutí. "Nakonec nemám jen levou paži, zbytek zvládli dát dohromady," řekl. Templer na rozdíl od Evanse přežil, jeho tělo záchranáři našli po dvou dnech. 

Podle statistik i průvodců je hroch nejnebezpečnějším zvířetem Afriky. Ročně prý zabije asi 200 lidí, což je víc obětí, než mají na svědomí lvi, sloni, levharti, buvoli a nosorožci dohromady, píše national-geographic.cz.

Hroch je extrémně agresivní a teritoriální zvíře. Špatnou zkušenost s ním měli i muži, kteří objevovali Afriku. Livingstone, Stanley, Buton, Selous nebo Speke – ti všichni málem přišli kvůli hrochům o život. Nejčastěji při plavbě člunem po řece, když se hroši pokusili převrhnout lodě expedice. Tyto nehody nepatří minulosti, dějí se i dnes.

Hroši tráví naprostou většinu dne odpočinkem. Prospí až 18 hodin denně – a nesnáší, když je někdo vyruší. Ve vodě a v bahně jsou téměř neviditelní, takže je turisté nebo domorodci mohou vyrušit velice snadno, aniž by to tak zamýšleli. Hroši jsou nebezpeční především tím, že před útokem nijak nevarují a rovnou se vrhají na cíl.

Typický útok vypadá tak, že ponořený hroch uvidí člun, který narušil jeho teritorium. Vynoří se těsně vedle něj a buď člun rovnou převrhne, nebo ho rozkouše. Už jen tohle stačí, aby to lidem způsobilo těžká zranění, ale hroši občas oběti „dorážejí." Útočí i na suchu – to ale nekouše, spíš se snaží člověka přirazit k zemi a udupat, anebo ho narazí na blízký strom nebo kámen.