Káhira - Egyptský viceprezident Muhammad Baradej rezignoval po dnešních krvavých událostech v Egyptě. Na základě nové vládní bilance nepokoje v celé zemi nepřežilo 149 lidí. Premiér země Házim Bibláví ale postup bezpečnostních sil obhajoval.
Baradej, který je v zahraničí znám především jako bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), v rezignačním dopise dočasnému prezidentovi Adlímu Mansúrovi napsal, že je obtížné dále odpovídat za rozhodnutí, s nimiž osobně nesouhlasí. Podle něj existovala jiná a poklidnější alternativa pro řešení krize.Policie dnes rozehnala tábory stoupenců svrženého prezidenta Muhammada Mursího na dvou místech v Káhiře. Zahynuly při tom desítky lidí. Protesty se rozšířily i mimo hlavní město a celková bilance z celé země je dle ministerstva zdravotnictví 149 mrtvých a přes 1400 raněných.Prozatímní egyptský premiér Bibláví večer v televizním prohlášení řekl, že policie postupovala s "maximální zdrženlivostí". Rozhodnutí vyklidit tábory odpůrců vlády prý nebylo jednoduché. Prozatímní vláda podle něj usilovala o usmíření, ale čelila zastrašování a porušování zákonů. "Bez bezpečnosti není politické stability," konstatoval Bibláví, jenž také slíbil, že jeho vláda usiluje o uspořádání voleb.Mezi demonstranty byli hlavně členové Muslimského bratrstva, které Mursího svržení neuznává a požaduje jeho návrat do funkce. Protesty, které bratrstvo organizovalo od začátku července, měly k Mursího návratu přinutit nově dosazenou vládu, k níž patřil i Baradej.Kdo je Muhammad Baradej?Muhammad Baradej byl od 1. prosince 1997 do 30. listopadu 2009 generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. V roce 2005 obdržel společně s touto organizací Nobelovu cenu míru. Od 14. července do 14. srpna 2013 byl viceprezidentem Egypta.Při nepokojích v Egyptě v roce 2011 stál v čele opozičních skupin, uvažuje se o něm jako o společném mluvčím sjednocené opozice i jako o budoucím egyptském prezidentovi. Podporuje ho i zakázané Muslimské bratrstvo. Baradej vydal prohlášení, v němž odmítl kandidovat v prezidentských volbách, pořádaných v roce 2012, kvůli pokračující vládě Nejvyšší rady ozbrojených sil, kterou považuje za nedemokratickou.
Související
Demonstrace v Egyptě pokračují, policie zadržela přes tisíc lidí
Egypt zažívá nevídané protesty, davy lidí opět žádaly pád prezidenta Sísího
Demonstrace v Egyptě , Muhammad Baradej
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák