V Moskvě se rokuje o libyjském konfliktu. Sarrádž se odmítl sejít s Haftarem

Premiér libyjské mezinárodně uznávané vlády Faíz Sarrádž se dnes odmítl zúčastnit setkání s polním maršálem Chalífou Haftarem, na němž měly obě strany jednat o příměří v severoafrické zemi. Mírové rozhovory nicméně pokračují prostřednictvím Ruska a Turecka. S odvoláním na představitele libyjské vlády o tom dnes informovala agentura TASS.

"Odmítli jsme se sejít s Haftarem, rozhovory se v Moskvě vedou s představiteli Turecka a Ruska," uvedl Chálid Mišrí, předseda legislativního orgánu, která v Libyi zastává funkci senátu.

Haftarova Libyjská národní armáda (LNA) vede proti ozbrojeným silám mezinárodně uznávané Sarrádžovy vlády ofenzivu, při níž minulý týden dobyla strategicky významné město Syrta.

Lev Děngov, který stojí v čele ruské kontaktní skupiny pro Libyi, dříve uvedl, že Sarrádž a Haftar mají v Moskvě dohodnout "podmínky budoucího urovnání v Libyi a mohou i podepsat detailní dohodu o příměří". Možnost osobní schůzky ani jedna strana nepotvrdila, s jistotou se zástupci znesvářených stran měli setkat se zástupci Ruska a Turecka. Představitelé Spojených arabských emirátů a Egypta jsou v Moskvě přítomni jako pozorovatelé.

What a photo. Turkey & Russia begin negotiations on #Libya in Moscow today. Video clips show broad smiles and friendly handshakes as the Turkish and Russian delegations enter the room. Few - particularly in Europe - saw this coming. pic.twitter.com/Br3UVniefW

— Mary Fitzgerald (@MaryFitzger) January 13, 2020

Polní maršál Haftar vyslyšel výzvu prezidentů Turecka a Ruska, kteří navrhli, aby boje mezi jeho vojskem a vládou v Tripolisu obě strany ukončily 12. ledna. K mírovému řešení vyzvali i zástupci evropských zemí a institucí Evropské unie. Klid zbraní znepřátelené strany víceméně dodržují od půlnoci ze soboty na neděli.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož dnes v Moskvě zastupují ministři zahraničí a obrany, novinářům sdělil, že mírové rozhovory pokračují "pozitivním směrem". "Doufám, že v brzké době bude podepsána dohoda o zastavení palby (...) Snažíme se o to, aby bylo příměří v Libyi trvalé," řekl.

Turecký prezident dodal, že se 19. ledna hodlá osobně zúčastnit konference o Libyi v Berlíně, na níž by se měli sejít hlavní aktéři konfliktu. Kromě Německa a Turecka by na summitu mělo mít své zástupce také Rusko či Itálie.

Zatímco Turecko otevřeně podporuje mezinárodně uznanou vládu a Sarrádžovým silám tento týden začali pomáhat turečtí vojenští odborníci, Rusko podle pozorovatelů patří mezi ty země, které vsadily na Haftara. Ačkoliv to Moskva popírá, podle Ankary bojuje po Haftarově boku 2500 ruských žoldnéřů. Polní maršál má také podporu Egypta, Jordánska či Spojených arabských emirátů.

V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen dlouholetý diktátor Muammar Kaddáfí. Haftarovy jednotky loni v dubnu zahájily tažení na Tripolis a tamní vládu. Při střetech mezi oběma vládami, které soupeří o moc, byly zabity a zraněny stovky civilistů.

Související

Recep Tayyip Erdoğan

Putin s Erdoganem hovořili o situaci v Libyi a Sýrii

Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky hovořil se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o konfliktech v Libyi a Sýrii. Shodli se, že v případě Libye je potřeba směřovat ke klidu zbraní. S odvoláním na sdělení Kremlu o tom informovala agentura Reuters. Německý ministr zahraničí na dnešní návštěvě Tripolisu varoval před novou eskalací bojů v Libyi.
Chalífa Haftar

Šance na mír v Libyi se hroutí, vládní vojska se snaží dobýt město Syrta

Síly loajální libyjské vládě v Tripolisu (GNA) dnes pokračují v postupu na město Syrta východně od metropole. Dochází k tomu za situace, kdy Egypt, který podporuje rivalské východolibyjské jednotky (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem, doporučil příměří mezi oběma znepřátelenými stranami libyjského konfliktu, informuje agentura AP.

Více souvisejících

Fáiz Sarrádž Chalífa Haftar Libye Rusko Recep Tayyip Erdogan Turecko

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy