Vakcinace proti koronaviru postupuje v Africe pomalu, lidé nemají důvěru

"Nejsem proti očkování, nechala jsem své děti naočkovat proti všemu, co tu je, ale tomuhle nedůvěřuji. Pokud neexistují údaje o dlouhodobém účinku, jsme všichni pokusní králíci. Co bude za deset let po tom očkování?," řekla keňská lékařka, která nechtěla být jmenována.

Skepsi lidí k vakcínám řeší i USA, Francie nebo Japonsko. Afričtí zdravotničtí odborníci tvrdí, že na africkém kontinentě k obavám z vedlejších účinků v podobě krevních sraženin přistupuje znevažování účinnosti vakcín ze strany politiků a také zmatky kolem data spotřeby očkovacích látek.

Koronavirus Afriku nezasáhl tak jako Evropu, USA, Indii nebo Brazílii. Na kontinentu s 1,3 miliardy obyvatel zemřelo 121.000 lidí, což je méně než třeba v Británii. Šéf afrického střediska pro kontrolu a prevenci nemocí John Nkengasong minulý týden apeloval na opatrnost a za alarmující označil situaci v Indii.

Všechny dovezené očkovací dávky už použily například Ghana a Rwanda, v některých zemích se očkuje tak pomalu, že využití všech dávek, jež jsou k dispozici, by tímto tempem trvalo léta. V Keni začali očkovat 400.000 zdravotníků začátkem března, když tam dorazilo z programu COVAX přes milion dávek vakcín firmy AstraZeneca. Do koce dubna bylo naočkováno 152.700 zdravotníků. Vláda teď vakcíny nabízí i ostatním občanům, protože datum spotřeby vyprší 28. června. Podle šéfa svazu lékařů Chibanziho Mwachondaje si mnoho zdravotníků stěžuje na to, že vláda nedodává dostatek ochranných pomůcek a neřeší problém vedlejších účinků vakcín.

Nejlidnatější africký stát Nigérie s 206 miliony občanů dostal 2. března téměř čtyři miliony dávek od AstraZeneky, do 23. dubna jich využil 1,15 milionu. Při tomto tempu dodané vakcíny vyočkuje v polovině srpna a imunizace dospělých by tak trvala deset let. Trvanlivost vakcínám vyprší 9. července.

Obavy o to, že se nepodaří využít dodané vakcíny do jejich červnové platnosti, panují také v Pobřeží slonoviny - využito je tam něco přes 105.000 ze 504.000 dodaných dávek.

Pětaosmdesátimilionové Kongo dostalo 1,7 milionu dávek vakcíny AstraZeneky začátkem března a pozastavilo vakcinace kvůli zprávám o krevních sraženinách. Nakonec s očkováním začalo, ale v prvních deseti dnech přišlo 1300 lidí. Vláda se rozhodla vrátit 1,3 milionu dávek programu COVAX před vypršením data spotřeby.

Africké středisko pro kontrolu nemocí i Světová zdravotnická organizace (WHO) zdůrazňují, že výhody vakcinace převyšují riziko. Obě instituce ale přispěly ke skepsi a zmatení tím, že vyzvaly africké země, aby neničily prošlé vakcíny. Nkengasong prohlásil, že indická společnost Serum Institute of India, kde byly látky vyrobeny, prokázala, že se dají použít až do 13. července. Ředitel africké sekce při WHO Matshidiso Moeti tvrdí, že by se tyto vakcíny měly uskladnit, dokud nebude k dispozici více informací. Irungu Houghton z keňské odbočky Amnesty International chaotické očkování neschvaluje. "Je to nebezpečné, veřejnost je zmatená a přispívá to k současné skepsi vůči vakcínám," řekl.