Obamovo tajemství? Expert zveřejnil hrozby, kterým čelí prezident USA

"Bývalá senátorka Hillary Clintonová ve svých nedávno vydaných pamětech nazvaných Těžké volby vzpomíná na schůzku, která se uskutečnila devět dní po znovu zvolení Baracka Obamy prezidentem v roce 2008. Zeptal se jí, zda chce být znovu ministryní zahraničí. Píše, že přednesl 'dobře promyšlené argumenty, vysvětloval, že bude muset většinu času věnovat ekonomické krizi a potřebuje někoho na vysoké úrovni, kdo by ho reprezentoval v zahraničí.'" uvádí historik.

"Není pochyb o tom, že to myslel upřímně. Americký finanční systém se stále nacházel v hluboké krizi. V kontextu událostí tohoto léta Obamův předpoklad, že se bude moci soustředit především na domácí záležitosti, ukazuje, že i prezident Spojených států může jen velmi málo kontrolovat světové dění. Zavraždění amerických novinářů Jamese Foleye a Stevena Sotloffa Islámským státem to dokazuje nejlépe," míní Gaines.

Obama čelí bezprecedentnímu množství hrozeb

"Jen málo amerických prezidentů čelilo takovému množství zahraničněpolitických výzev, s nimiž byl toto léto konfrontován Barack Obama. Jen minulý měsíc se mu podařilo odstranit příliš sektářského vůdce Iráku, podpořil ustanovení více reprezentativní vlády a pak zahájil leteckou kampaň, aby jí pomohl odolat proti Islámskému státu. Ten měsíc začal útokem příslušníka afghánské armády, který stál život amerického generál (šlo o první takovou oběť za 44 let) a skončil obnovením politických bojů mezi tamními prezidentskými kandidáty, které přibližují afghánskou vládu ke kolapsu v předvečer stažení amerických vojsk. Mezitím 'osvobozená' post-Kaddáfíovská Libye sklouzává dále do chaosu, Izrael vede válku s Hamasem v Gaze a Rusko více, či méně provedlo invazi na Ukrajině," připomíná expert.

"Minulý týden, zatímco většina výše uvedeného pokračovala, byl prezident na tiskové konferenci dotázán, zda bude usilovat o souhlas Kongresu s podniknutím akce proti Islámskému státu na území Sýrie a Iráku. Odpověděl, že ano, ale musí se počkat na vytvoření zvláštního plánu, který vezme v potaz všechny možné scénáře: 'Nemáme zatím žádnou strategii,' přiznal," podotýká komentář.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ač je to široce a někdy i záměrně vytrháváno z kontextu, znamená to: 'Nemám žádnou představu, co bychom měli dělat.' Ten titulek byl všude, hovořilo se o tom v ranních zprávách. Ze všech politiků a expertů kritizující Obamu za to, že nemá detailní plán bitvy, byl nejpozoruhodnější senátor z Kentucky Rand Paul, libertarián hluboce nedůvěřivý k jakékoliv americké vojenské akci, osoba odmítající potrestání Sýrie za nasazení chemických zbraní a prosazující zastavení jakékoliv zahraniční humanitární pomoci. 'Jestliže prezident nemá žádnou strategii, zřejmě je čas na nového prezidenta,' prohlásil. Pokud by byl tím novým prezidentem on sám, svolal by prý společné zasedání Kongresu a požádal o povolení zničit Islámský stát vojensky," uvádí Gaines.

"Jelikož akce Islámského státu vzbudily pobouření mezi Američany, stejně jako Iráčany a Syřany, volání po zásahu je přirozené a správné, podobně jako bylo po 11. září 2001. Od té doby bylo ale v Iráku a Afghánistánu zabito více než 6700 Američanů, na 50 tisíc se jich vrátilo domů zraněných a v těchto válkách zahynuly stovky tisíc Iráčanů a Afghánců. Někteří experti pak správně poukazují, že právě americká politika vůči Iráku a Sýrii přispěla ke vzniku Islámského státu," připomíná historik.

To vše ve výsledku hovoří pro pečlivost a vytvoření nejlepších podmínek při vývoji další strategie pro region, který se konstantně vzpíral americkým záměrům a nyní je doslova v tekutém stavu, míní expert.

Islámský stát je možné porazit

"Během postranních rozhovorů na summitu NATO tento týden ve Walesu a následně během přímých rozhovorů při cestě po Blízkém východě se ministři zahraničí a obrany, John Kerry a Chuck Hagel, zaměří na vytvoření koalice, která bude pro porážku Islámského státu zásadní. Jak zářící grafika ve Wall Street Journal naznačuje, počet zemí, které mají zájem na jeho potlačení, dává naději, že vojenské a diplomatické úsilí může slavit úspěch," stojí v komentáři.

"Nová irácká vláda dává dvěma nejmocnějším regionálním rivalům, Saudské Arábii a Íránu, důvod se dohodnout. Tento týden, poprvé od zvolení íránského prezidenta Hassana Rúháního, zamířil íránský náměstek ministra zahraničních věcí do Rijádu k rozhovorům. Pokud jakákoliv strategie ovlivní osud ruského spojence - Sýrie - Moskva zřejmě bude chtít do záležitosti promluvit. To by mohlo dovést americkou a evropskou politiku vůči Vladimiru Putinovi a Ukrajině k jistému diplomatickému kalkulu. Ve zkratce, globální šachovnice nikdy nebyla tak trojrozměrná a plná nebezpečí i potenciálu," uvádí historik.

"V nedávném rozhovoru bývalá ministryně zahraničí Clintonová připomněla, že zahraničněpolitický slogan Obamovy administrativy - 'Nedělat hloupé věci' - se nestal organizačním principem, což je nepochybně pravda. S ohledem na výsledky a stávající komplikace americké politiky na Blízkém východě, je dobrým východiskem. Pokud se nadcházející plán vojenského a diplomatického úderu na Islámský stát vyhne nezamýšleným důsledkům, které přinesly předchozí západní intervence v regionu, půjde o strategii, na níž se vyplatí počkat," uzavírá Gaines.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách politického spektra. Děkujeme za pochopení.