Obama vyzval vedení Barmy, aby osvobodilo disidentku Su Ťij

"Vyzývám barmskou vládu, aby okamžitě a bezpodmínečně osvobodila Aung Schan Su Ťij a ostatní politické vězně a dovolila jim budovat stabilnější, více prosperující Barmu, která bude respektovat práva všech svých občanů," uvedl šéf Bílého domu.Obama učinil své prohlášení k příležitosti 65. narozenin barmské disidentky, které slaví v sobotu. U jejího domu se u příležitosti oslav sešlo asi 400 příznivců, většinou členů Su Ťijiny Národní ligy pro demokracii.Oslavy začaly brzy ráno, kdy buddhističtí mniši nabízeli prodemokratickým příznivcům snídani. Poté byli z klecí vypuštěni ptáci a příznivci Su Ťij rozdávali dětem zadržovaných členů opoziční strany knihy a dopisní papír a další psací potřeby. Na počest Su Ťijiných narozenin byl také u buddhistického kláštera v Rangúnu vysazen strom.Na oslavy dohlížela policie a fotografovala všechny, kteří se u příležitosti disidentčiných narozenin sešli.Vojenská junta vládne v Barmě od roku 1962 po vojenském převratu generála Nei Wina. Nerozvážná ekonomická politika vojenské vlády přivedla dříve bohatou zemi do ekonomického kolapsu.V roce 1988 se statisíce lidí vzbouřily proti vojenskému režimu a žádaly demokracii. Generál Nei Win sice rezignoval, ale vlády se zmocnila nová vojenská junta a represivní režim v zemi trvá dodnes.V roce 1990 junta povolila demokratické volby, ve kterých zvítězila opoziční Národní liga pro demokracii v čele s nositelkou Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij. Junta však výsledky neuznala a Su Ťij od té doby drží v domácím vězení. Disidentka byla uvězněna bez soudního procesu na základě zákona z roku 1975, který umožňuje věznit ty, kteří představují riziko pro bezpečnost státu.V roce 2007 se v zemi uskutečnily pokojné demonstrace, takzvaná šafránová revoluce, které vedli tamější mniši. Režim však protesty brutálně potlačil a v roce 2008 junta ve zmanipulovaném referendu prosadila novou ústavu.Ta je však podle opozice nedemokratická, a proto se volby rozhodla opozice bojkotovat. Podle informací Člověka v tísni je v zemi přes 2100 politických vězňů.