Spojené státy poskytují zbraně organizacím, jejichž cílem je pokračovat ve válce - není tudíž překvapivé, že taková politika vede k eskalaci konfliktů namísto jejich řešení, uvedl expert na mezinárodní vztahy, bývalý pracovník amerického ministerstva zahraničí Matthew Hoh v rozhovoru pro server rt.com. Člen think-tanku Center for International Policy v něm tvrdě zkritizoval taktiku Spojených států na mezinárodní scéně.
Hoh se domnívá, že poslední prohlášení prezidenta Baracka Obamy o tom, že by se do bojů proti Islámskému státu (IS) mohla zapojit i americká speciální pozemní komanda, je potvrzením toho, že letecká kampaň proti džihádistům v Iráku a Sýrii není příliš úspěšná. "Myslím, že to je něco, co většina z nás, kteří byli skeptičtí k opětovnému americkému angažmá v občanské válce v Iráku a zásahu do občanské války v Sýrii, věděla. Bylo jen otázkou času, než prezident přijde s oznámením, že pošle americké vojáky zpět do Iráku a do Sýrie."
Expert rovněž kritizuje Obamova slova, že k takovým akcím není potřeba další souhlas kongresu. "Nevím jak tomu může někdo vůbec věřit. Pokud se podíváte na americkou politiku v posledních patnácti letech, obzvláště po 11. září, vidíte jednu velkou lež, jeden fatální přehmat za druhým, a to vše maskované jako snaha nastolit demokracii, prosadit stabilitu a mír. Ale to co nastává na Blízkém východě v důsledku americké intervence je větší chaos, větší krveprolití a větší nestabilita. Konstatování, že tam nebude pozemní válka, popírá samotné zmocnění k ní. Ve zmocnění (k akcím proti IS, pozn. překladatele) stojí, že nebudou dlouhodobě rozmístěna pozemní vojska, což znamená, že tam nebudou vojáci na stálo. Prezident ale může poslat kolik vojáků chce do Iráku, Sýrie či jakékoliv jiné země, kde si myslí, že IS operuje, s konstatováním, že to je pouze dočasné, nikoliv dlouhodobé opatření. Ve skutečnosti jde pouze o sémantiku jak zakrýt fakt, že se Spojené státy ocitnou v občanských válkách na Blízkém východě," míní Hoh.
Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.Obama rovněž prohlásil, že by chtěl mít možnost za určité situace nasadit na jistou dobu omezené množství vojsk. Podle Hoha to může znamenat cokoliv: "Ještě před šesti měsíci tvrdil, že žádná pozemní akce nebude ale tato válka pozvolna nabírala spád a eskalovala, jelikož vzdušné údery nefungovaly a americké angažmá v zásadě IS posilovalo, jelikož usnadňovalo jeho propagandu a dávalo smysl jeho existenci. A nyní vidíte administrativu, jak hovoří o vyslání pozemních vojsk. Vraťme se do momentu, kdy prezident před 4-5 měsíci posvětil bombardování Sýrie a jako model úspěchu takového postupu označil Jemen, podle kterého jsme měli koncipovat naše operace v Iráku a Sýrii. Mezitím byla ale jemenská vláda svržena, Spojené státy musely evakuovat svou ambasádu v Jemenu a celá země se ponořila do chaosu. Takže vidíte, jak rychle se ten model rozpadl a nikdy ani neměl reálnou šanci na úspěch."
Bývalý pracovník amerického ministerstva zahraničí si nicméně nemyslí, že by USA vojensky zasáhly v Alžírsku, Egyptě, Saudské Arábii či Jemenu, kde jsou členové IS rovněž aktivní. "Nevěřím, že je v americkém zájmu poslat tam vojska, velké množství pozemních vojsk, ale nepochybně v těchto zemích budou nasazeny drony a speciální jednotky. Ale stejně tak si nemyslím, že uvidíme Spojené státy vysílat svá pozemní vojska ve smyslu standardních pozemních sil, praporů a brigád, vojáků, tanků, náklaďáků, zkrátka těchto věcí do Iráku ani do Sýrie."
Nakolik je podle experta překvapivé, že vojenské vybavení, které USA posílaly do Jemenu k boji proti teroristům, nakonec padlo do ruky islamistům? "Není to vůbec překvapivé. Spojené státy jsou největším světovým obchodníkem se zbraněmi. Podle některých odhadů vyrábějí tři čtvrtiny světové produkce zbraní. Jsme tudíž továrnou pro další utlačovatelské režimy a povstalecká hnutí. A pochopitelně ty režimy jsou často svrženy, či se daná hnutí rozpadnou, rozdrobí se nebo se radikalizují, což se stalo například v 90. letech v Afghánistánu. USA poskytují munici a zbraně všem druhům organizací, které usilují o pokračování válek. Není proto překvapivé, že zbraně, které jsme poskytli Jemenu, skončili ve špatných rukou, jejichž cílem je dále eskalovat konflikt," konstatuje Hoh.
Taková politika podle Hoha rozhodně nemůže přinést mír. "Je to přilévání kerosinu do hořícího ohně. Je to politika plná morálního ignorantství a praktické nešetrnosti. Kde fungovalo, že Spojené státy poslaly velké množství zbraní organizaci nebo vládě či něčemu, co může být popsáno jako povstalecká skupina, a byl nastolen mír a stabilita? Téměř vždy to vyústilo v rozsáhlejší občanskou válku, delší konflikt. A nyní vidíme, že USA zvažují dodání zbraní Ukrajině s cílem podpořit režim v Kyjevě, ale neučiní nic pro prosazení mírového, stabilního a dlouhodobého řešení toho konfliktu."
Hoh rovněž uvádí, proč podle jeho názoru USA v této politice pokračují, když je tak neúspěšná: "Myslím, že důvodů je několik. Pochopitelně jde o peníze. Poskytuje to každoročně miliardy dolarů americkému zbrojnímu průmyslu. A zbrojní průmysl, který podle některých odhadů představuje druhý největší americký expert hned po zemědělských produktech, poskytuje velké peníze na kampaň politikům. Poskytuje rovněž podporu akademikům, intelektuálům a lidem z think-tanků, kteří hájí americké zahraniční intervence, což vede k větším dodávkám zbraní pro americkou armádu nebo jejich prodeji klientským státům. Pokud nějaké zemi prodáváme zbraně, znamená to, že je na naší straně. A mnoho lidí ve Washingtonu prostě nahlíží na svět optikou 'my a oni'. Tak počítají skóre, jestli je, či není ta která země na naší straně; jestli jde o klientský stát nebo stát, který nám odporuje. Takže je zde mnoho důvodů (pro expert zbraní a intervence, pozn. překladatele) a žádný z nich nezajistí jakoukoliv stabilitu a mír ve světě," uvádí závěrem expert.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Britská policie propustila muže zatčených kvůli chystanému útoku na základnu. Z USA přichází ostré reakce
Irán opět popřel Trumpova tvrzení. Nemá v plánu žádná jednání s USA
Aktuálně se děje
včera
Vojtěchovo ministerstvo podá trestní oznámení kvůli jedné z pojišťoven
včera
Ilegální tuningový sraz má být v Česku. Policie řekla, jak se připravuje
včera
Nejteplejší den babího léta. Bylo i více než 26 stupňů
včera
Rutte je přesvědčen, že ruská hrozba pro NATO není bezprostřední
včera
Výstřel na pardubické poliklinice. Policie zadržela podezřelého mladíka
včera
Babiš mluvil v Praze s Meloniovou. Důležitým tématem byl boj s migrací
včera
Dojemné loučení i chvíle hrůzy. Internet plní dramatické záběry z letadla
včera
Konec nočního vysílání, Eurovize i populárních pořadů. ČT představila zásadní změny
včera
Stát se vrací k zastropování paliv. Zveřejnil nejvyšší možné ceny benzínu a nafty
včera
Zásilky z Číny ještě více podraží. EU k balíčkům z Temu, Sheinu či AliExpressu přidá další poplatek
včera
Británie zvažuje opětovný vstup do EU
včera
Únosu letadla pomohl zabránit tajný agent. S letounem přistáli jiní piloti
včera
Cestující z letadla popisují chvíle hrůzy. Podle Izraele se mohlo jednat o pokus o teroristický útok
včera
Poslanci druhý den jednají o vyslovení nedůvěry vládě
včera
Drama při letu do Izraele: Jeden pilot pobodal druhého, chtěl poslat letadlo k zemi
včera
Vývojář přiměl AI k poskytnutí návodů na výrobu biologických zbraní a páchání atentátů
včera
Trump oznámil uzavření dohody se šéfy předních technologických společností o vývoji AI
včera
Každá hodina ruských útoků stojí Ukrajinu desítky milionů. Proudové drony tak rychle nečekala
včera
Říjnový výhled počasí. Nadprůměrné teploty by mohly pokračovat
29. září 2026 21:59
Metnar řekl zástupcům policistů či hasičů, jak porostou platy
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se setkal se zástupci bezpečnostních sborů a odborových organizací, kterým představil plán postupného navyšování platů příslušníků i další priority rozpočtu resortu vnitra na rok 2027. Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků Vězeňské služby ČR se mají zvyšovat postupně v letech 2027 až 2029.
Zdroj: Jan Hrabě