S životem ve vesmíru to je jinak, naznačuje nová teorie

Vědci se při pátrání po mimozemském životě zaměřují na menší horninami tvořené planety terestrického typu, které leží v tzv. obyvatelných zónách svých hvězd. Jedná se o vzdálenost umožňující existenci vody v kapalném skupenství na povrchu tělesa. Velké planety jsou na rozdíl od těch terestrický tvořeny především plyny. Život zde byl až doposud považován prakticky za nemožný.

Největší množství hvězd v naší galaxii představují tzv. červení trpaslíci. Jde o hvězdy zhruba o polovinu menší než naše Slunce, ale s mnohem vyšší teplotou a radiací. Ta je ničivá pro život na terestrických planetách. V případě plynných obrů by tomu mohlo být naopak.

Nová studie astronomů Rodriga Lugera a Rory Barnesové naznačuje, že pokud se plynný obr nachází v příznivé vzdálenosti od červeného trpaslíka, radiace může mít za následek, že se v dlouhodobém horizontu zhruba miliardy let zcela odpaří vodík a helium, který bývá jejich hlavní stavebním kamenem. Z planety zbude její kamenné a ledové jádro.

Pokud by se na povrchu takového tělesa rozbujela vulkanická aktivita, vodní páry, oxid uhličitý a dusík by mohly utvořit novou atmosféru. V důsledku teploty jádra tající led by mohl vytvořit tekutý oceán. "V určitý moment, by se taková planeta mohla stát obyvatelnou," naznačuje Luger.