Noční můra: Islámský stát zvítězí. Čeká svět „grázlokracie“?

Cambridge (USA) – Je čas položit si znepokojivou otázku, říká pro server ForeignPolicy.com Stephen M. Walt, profesor mezinárodních vztahů na Harvardově univerzitě. Co by měl svět udělat, pokud Islámský stát vyhraje? Vzhledem k neuvěřitelné brutalitě džihádistů vás nejspíš napadnou ty nejčernější scénáře, realita by ale byla patrně jiná. Ostatně v dějinách lidstva se mezinárodní společenství muselo vypořádat s krutými režimy už několikrát.

„Slovem vyhrát nemyslím, že se Islámský stát přežene přes muslimský svět jako ničivý lesní požár, popřípadě že bude opravdu zřízen chalífát od Iráku po Maroko. To jsou pouze ambice radikálů na hony vzdálené realitě," uklidňuje hned na úvod Walt. „Vítězstvím Islámského státu mám na mysli možnost, že džihádisté úspěšně odolají dosavadním vojenským operacím, které vede koalice v čele s USA," dodal.

To se nyní zdá pravděpodobné, jelikož Bagdád dosud nebyl schopen zahájit efektivní protiofenzivu. Ostatně politolog Barry Posen z Massachusettského technologického institutu prohlásil, že irácká armáda už nepředstavuje smysluplnou vojenskou sílu v oblasti. Snaha Spojených státu trénovat irácké vojáky pro boj s IS skončila fiaskem. Zničit islamisty by dle Watse dokázala jen široká koalice arabských státu, které by do války nasadily tisíce svých vojenských jednotek. V současnosti je však něco takového nemyslitelné, v sázce je totiž příliš mnoho.

Mocný chalífát? Plány velké, skutečnost odlišná

Ačkoli IS sahá po krvavých praktikách, ve skutečnosti není mocným globálním hráčem. Zatím dokázal naverbovat 25 tisíc špatně vycvičených příznivců, což je pouze zlomek světové populace, která čítá přes sedm miliard lidí. Oněch pár tisíc fanatiků bude nejspíš konečné číslo. Navíc mnoho z těch, kteří se dali zlanařit, brzy na vlastní kůži poznají drsnou realitu života pod džihádistickými pravidly. A ta se jim dříve či později přestanou líbit. Ty, kteří přeci jen zůstanou, čeká izolace od okolního světa.

Daleko závažnějším problémem pro IS je fakt, že muslimský svět je obrovský a radikálům se nedaří získat na svou stranu masu lidí, která by se postavila Bagdádu či Damašku. Většina muslimů patří k sunnitské větvi islámu stejně jako IS, přesto se džihádisté stále pohybují jen v západním Iráku a východní Sýrii. Samozřejmě že teroristické útoky za hranicemi IS napáchají mnoho škod a stojí nejeden lidský život, ovšem takové aktivity nejsou synonymem pro mocný chalífát. Ten je nyní de facto tvořen jen ostrůvky rozesetými halabala po arabském světě.

Nezapomínejme ani na ekonomické faktory. IS ovládá území, kde je jen málo zdrojů ke slušné obživě, protože jde o regiony průmyslově chudé. IS tak nezíská takovou moc, aby mohl konkurovat okolním státům, potažmo celému světu.

Islámský stát čelí ještě jedné důležité překážce, ztratil výhodu překvapení. Zrodil se nečekaně z chaosu v Iráku po americké invazi a ze syrské občanské války. Vytvořil ho „sňatek" islamismu s bývalými prominenty ba´athismu (ideologie prosazující a kombinující arabský nacionalismus a socialismus), kteří veděli, jak se řídí policejní stát. Toto podivné spojení bylo úspěšné, ale nyní je jasné, že se státy kolem Perského zálivu, včetně Egypta, probraly a nedopustí, aby tato „grázlokracie", jak ji nazval Walt, u nich zapustila kořeny.

Islámský stát je bestiální. Jak vznikly USA či Sovětský svaz?

Představme si, že se IS na západě Iráku a východě Sýrie opravdu zformoval. Nedá to mnoho práce, protože už teď džihádisté vybírají daně, mají vlastní úřady a hlídají své hranice. Okolní země v tichosti připustily, že je zde nový stát a přivírají oči nad pašováním zboží a nekalými ekonomickými aktivitami. Jak dlouho asi potrvá, než arabské (a jiné) země oficiálně přiznají existenci Islámského státu?

„Příklady z minulosti ukazují, že zavedené státy se sice dlouho pokoušely ostrakizovat revolucionářské režimy, ale nakonec byly donuceny jejich existenci uznat," upozorňuje profesor Wats. Například USA neuznávaly SSSR až do roku 1933, bolševická revoluce přitom proběhla v roce 1917. Totéž se stalo s Čínskou lidovou republikou, která vznikla v roce 1949, ale diplomatické vztahy s ní Spojené státy navázaly až o 30 let později. Opravdu si můžeme být tak jisti, že se Islámský stát jednou nestane členem OSN?

Možná si řeknete, že brutální praktiky džihádistů je navždy vylučují z mezinárodního společenství a skončí před válečným tribunálem. To je ale omyl. Stačí se vzpomenout, jak se formovaly současné „civilizované" země. O mírumilovných Britech mohou vyprávět Velšané či Skotové. A jak vznikly USA? Vražděním, znásilňováním a zotročováním indiánů. Netřeba se zmiňovat o krutostech bolševiků v Sovětském svazu a maoistů v Číně. Ani Izrael nevznikl z lásky a tolerance. Walt ale bere příklady i ze současnosti, kdy si pokrytecky myslíme, jak jsme vyspělí, a ptá se: „Jaký je rozdíl mezi sekáním hlav a útokem amerického dronu, jenž omylem zmasakruje civilisty?"

Historické krutosti nejsou v žádném případě omluvou pro Islámský stát, ovšem výše vyjmenované zkušenosti nám mohou říct, že není tak nemožné nakonec legitimizovat stát, který vyrostl z násilí.

Doktrína omezení vlivu: Islámský stát lze udržet na uzdě

Politolog Kenneth Waltz (†2013), který působil na Kalifornské univerzitě v Berkeley, napsal, že zhruba před 30 lety se většina radikálních režimů „socializovala do systému". Zjistily totiž, že jejich grandiózní ideologie nelze uskutečnit. Uvědomily si, že jejich uvedení do praxe je příliš nákladné a dokonce se může obrátit proti nim. Právě z toho důvodu se „světová revoluce" najednou změnila v „budování socialismu".

„A přesně to čeká i Islámský stát, pokud nechce zničit sám sebe. Bude muset zapomenout na zvěrstva (nebo je alespoň výrazně omezit) a bude se muset naučit žít podle mezinárodních norem," domnívá se Walt.

Nenechme se ale mýlit. „Socializace režimu" nepřijde sama od sebe. Radikální státy nepochopí neužitečnost bestiality, dokud je ostatní státy neusměrní nebo nepotrestají. Sousedé Islámského státu budou muset daleko víc spolupracovat, aby daly džihádistům lekci z chování. A protože IS není zase tak silný, jak by se mohlo zdát, nemělo by být až tak těžké udržet ho na uzdě.

A hlavní úkol pro USA za takové situace? Podle Watse by Spojené státy měly koordinovat a podporovat kampaň za omezení vlivu, kterou povedou Saúdská Arábie, Jordánsko, Turecko a Írán, tedy země, kterým jde o další přežití. Amerika by měla pomoci ostatním zemím vytvořit nárazník, který by bránil Islámskému stát v šíření jeho „poselství". Bude také nutné brzdit IS v ekonomické sféře. A v neposlední řadě by USA měly trpělivě vyčkávat na excesy chalífátu, které ho podkopou zevnitř.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Déšť

Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení

Nastávající víkend přinese do Česka oblačnost, místy přeháňky a citelné ochlazení, přičemž nejteplejším regionem zůstane jižní Morava. Zatímco v sobotu musíme počítat s ojedinělými bouřkami a srážkami s úhrny až 15 milimetrů, v neděli sice teploty klesnou ještě o něco níže, ale obloha se částečně vyjasní a přeháňky se objeví již jen výjimečně.

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

včera

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

včera

včera

včera

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

včera

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

včera

včera

včera

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

včera

Aktualizováno včera

včera

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

včera

včera

včera

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

včera

Vážná nehoda autobusů na Kladensku. Na místě jsou zranění, zasahoval vrtulník

Vážná dopravní nehoda se ve středu ráno stala na Kladensku. Dva autobusy regionální hromadné dopravy se srazily u Buštěhradu. Na místě je více zraněných, zasahoval vrtulník. Případem se zabývá policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy