Zóna bez života v Mexickém zálivu je velká jako Morava

"Je to největší mrtvá zóna, jakou jsme zaznamenali od prvního měření v roce 1985," prohlásila Nancy Rabalaisová z univerzity Luisiana. "Předpokládáme, že její rozloha je ještě větší, než jsme zjistili. Neměli jsme dostatek času probádat západní část zálivu," upozornila.

Mrtvá zóna se v Mexickém zálivu objevuje každé léto. Za jejím vznikem jsou především zemědělské chemikálie, obsahující dusík a fosfor, používané u řek Mississippi a Atchafalaya, které ústí do zálivu. Zejména dusík podporuje ve vodě růst rostlin a bakterií, které spotřebovávají značné množství kyslíku. Tak nastává hypoxie - nedostatek kyslíku. V hypoxickém prostředí umírají vodní organismy, anebo ho opouštějí, a tak vzniká mrtvá zóna.

Ačkoli mrtvá zóna pokrývá většinu ropné skvrny, která se rozšířila z poškozeného vrtu na dně zálivu, podle Rabalaisové "nelze spojit únik ropy z vrtu společnosti BP s rozšířením mrtvé zóny."

Ropa uniká z pločiny Deepwater Horizon, kterou si BP pronajímala v Mexickém zálivu od firmy Transocean, od 20. dubna, kdy plošina vybuchla. Po její explozi a potopení unikly do moře stovky milionů litrů ropy. Surovina se dostala na pobřeží všech pěti amerických států kolem Mexického zálivu - Louisiany, Alabamy, Mississippi, Floridy a Texasu - a způsobila ekologickou katastrofu.