Vlajka USA zavlála nad ambasádou na Kubě. Kerry přijel jako první americký politik od roku 1945

Havana - Poprvé po 70 letech dnes na Kubu přicestoval americký ministr zahraničí. John Kerry má během jednodenní návštěvy vztyčit vlajku u budovy amerického velvyslanectví, a formálně tak stvrdit obnovení diplomatických styků přerušených v roce 1961. Kerry má v Havaně jednat se svým kubánským partnerem Brunem Rodríguezem, s římskokatolickým arcibiskupem Jaimem Ortegou a se skupinou kubánských disidentů.

Před budovou ambasády na pobřežním bulváru Malecón se už shromáždily stovky lidí, u vjezdu do objektu Američané symbolicky zaparkovali tři naleštěné chevrolety z 50. let minulého století.

Kubánská státní televize věnuje návštěvě Kerryho mimořádnou pozornost. Jeho přílet přenášela přímým přenosem, který doprovodila podrobným Kerryho životopisem. Oznámila divákům, že Kerry je římskokatolického vyznání, rád jezdí na kole a surfuje a miluje Beatles a Rolling Stones.

Fotogalerie: Poprvé od konce války navštívil Kubu americký politik a v Havaně zavlála americká vlajka  

Kerryho cesta na Kubu má v USA řadu oponentů, zejména mezi potomky proticastrovských exulantů. Republikánský prezidentský kandidát Marco Rubio, který je jedním z nich, obvinil Bílý dům, že "socialistické Kubě zaručuje obnovením diplomatických styků legitimitu a otevírá cestu k hospodářskému oživení, které jen posílí protidemokratické represe".

Nad velvyslanectvím USA v Havaně zavlála americká vlajka

Nad americkým velvyslanectvím v Havaně dnes poprvé po víc než půl století zavlála státní vlajka USA jako symbol nové kapitoly americko-kubánských vztahů, jejichž mrazivý stav byl po dlouhá desetiletí jedním z nejviditelnějších projevů studené války. Ceremoniálu byl přítomen americký ministr zahraničí John Kerry, který dnes přicestoval na komunistický ostrov jako první šéf americké diplomacie od roku 1945. Kerry v projevu prohlásil, že "oboustranná izolace" obou zemí musí skončit. Řekl, že dřívější politika nepřivedla Kubu k demokracii, ale o osudu své země musejí rozhodnout sami Kubánci. Potleskem odměnili přítomní jeho prohlášení o tom, že Bílý dům usiluje o zrušení letitého protikubánského hospodářského embarga. Odstranit překážky, které plnému obnovení styků brání, musejí ale obě strany, dodal v narážce na Washingtonem kritizovaný stav lidských práv na Kubě.

Aby bylo historické spravedlnosti učiněno zadost, přinesla dnes ke stožáru u ambasády americkou vlajku trojice veteránů námořní pěchoty USA, která v roce 1961 vlajku spouštěla. Jim Tracy, Mike East a Larry Morris museli čekat 54 let, od přerušení diplomatických styků na Kubě nebyli, uvedla agentura AP. Jejich rukama se nyní formálně uzavřel proces, který dnes mluvčí americké diplomacie Mark Toner označil za "nový začátek".

Ambasády ve skutečnosti naplno fungují už od 20. července, kdy obnovilo svůj provoz kubánské velvyslanectví ve Washingtonu. Do roku 1977 zprostředkovaly diplomatické kontakty dvou znepřátelených států takzvané zájmové sekce při švýcarském velvyslanectví.

Na tiskové konferenci Kerry později označil dnešek za "historický den" ve vztazích mezi USA a Kubou. Odmítl přitom obavy, že by příští americký prezident, který bude v příštím roce zvolen, mohl vstřícnou politiku Baracka Obamy vůči Kubě zavrhnout.

"Nedovedu si představit republikána ani demokrata, který by to prostě vyhodil z okna," konstatoval ministr o rozhodnutí navázat s Kubou diplomatické styky.

Kerryho kubánský protějšek na tiskové konferenci prohlásil, že obě země jsou nyní připraveny "diskutovat o všem" včetně lidských práv. Ministr zahraničí Bruno Rodríguez připustil, že "USA a Kuba zastávají jiné názory na svrchovanost, demokracii a lidská práva". To jim ale nebrání zahájit "dialog o čemkoli". V reakci na Kerryho poznámky o absenci demokratických svobod na Kubě Rodríguez prohlásil, že Kuba je znepokojena stavem lidských práv v USA.

Související

Více souvisejících

Kuba ,  USA (Spojené státy americké) ,  John Kerry

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 3 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 4 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 5 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 11 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 12 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 13 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 15 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy