Sestřelený let MH17: USA tají závažnou věc, varuje bývalý analytik CIA

Ticho po pěšině

Už více než rok uplynul od loňské tragické události, kdy bylo nad Ukrajinou sestřeleno civilní letadlo malajských aerolinií. Při tragédii zahynulo 298 lidí, ale informací je ale stále velmi málo. Až podezřele málo, jak podotýká Ray McGovern.

Podle mluvčích úřadu ředitele Národní zpravodajské služby, Jamese Clappera, stále platí analýza, která byla vydána 22. července 2014, tedy pět dní po nehodě. Ray McGovern ale považuje za absurdní, že by americká zpravodajská služba nebyla schopna za tuto dobu získat žádné nové důkazy. „Stovky zpravodajců by mělo mít díky potenciálně dostupným informacím přesnou představu o tom, kdo a jak letadlo s označením letu MH-17 sestřelil," tvrdí McGovern.

Podle McGoverna lze z tohoto učinit jednoduchou dedukci: pokud by důkazy, které za tu dobu americká zpravodajská služba nasbírala, ukazovaly na proruské rebely a Moskvu, jak tvrdil krátce po havárii americký ministr zahraničí John Kerry i James Clapper, proč by je nezveřejnila? „Vláda Spojených států má bezpochyby důkazy, které by mohly potvrdit nebo vyvrátit kteroukoliv teorii, která ohledně incidentu vznikla, ale neřekne o tom nic, ani ve stručné odtajněné verzi," tvrdí dále McGovern.

Protiruská propaganda

Jedná se tak podle něj o cílenou propagandu ze strany Spojených států, které mají podporovat averzi vůči Rusku a Vladimíru Putinovi a které měly za cíl, dle jeho slov, „získat podporu Evropy pro americké ekonomické sankce, které měly potrestat Rusko za podpoření etnických Rusů na Krymu a východní Ukrajině proti novému politickému řádu v Kyjevě, který nastolily právě Spojené státy."

Své největší pochybnosti McGovern soustředí na zdroje, o které se Kerry opírá. Za prvé jde o sociální média, která Kerry v tomto případě označil za užitečný nástroj, ale podle McGoverna jde jen stěží o důvěryhodný zdroj, na kterém by se mohly zakládat takto závažná obvinění.

Jak další pak Kerry citoval závěry vlády – nikoliv však, jak McGovern zdůrazňuje, závěry zpravodajských analytiků. Jedná se přitom podle něj o kritický rozdíl, protože to může naznačovat, že tito zpravodajští analytici kvůli nedostatkům důkazů či kvůli důkazům opačným odmítli vydat stanovisko, které by indikovalo Rusko.

Lež má krátké nohy

Nejednalo by se přitom podle tohoto bývalého analytika CIA o první případ, kdy se Kerry odvolával na takovéto závěry – stalo se tak již v roce 2013 po sarinových útocích u Damašku, kdy z něj obvinil vládní jednotky Baššára al-Asada.

„Kerry citoval tento rádoby zpravodajský produkt, který neobsahoval jediný ověřitelný fakt, aby dovedl Spojené státy téměř až do války s armádou prezidenta al-Asada – tomu na poslední chvíli zabránil prezident Obama, když byl informován o vážných pochybách ohledně tohoto tvrzení, které měli zpravodajští analytici," vysvětluje McGovern.

Dále ale uvádí, že je podle něj nemožné, aby se případná skrývaná fakta tajila donekonečna. „Pokud skutečná zpravodajská služba nepotvrdí výroky a obvinění, které Kerry vyslovil jen těsně po sestřelení, pravdu půjde nakonec jen velmi těžko zatajit. Angela Merkelová a další lídři, kteří mají nyní i díky tomu s Ruskem velmi pochroumané vztahy, budou požadovat vysvětlení," říká a dodává: „Koneckonců, lež má krátké nohy."