Za teror může Obama? Bushův muž se tvrdě opřel do amerického prezidenta

Možnost promluvit z trosek

V momentu krize či výzvy může vůdce obrazně promluvit z trosek, uvádí Gerson. Poukazuje, že George W. Bush tak prakticky učinil po 11. září 2011. "Lidé, kteří poslali tyto budovy k zemi nás všechny brzy uslyší," cituje prezidentova slova.

Gerson uvádí, že na summitu G-8 v Gleneagles v roce 2005 viděl bledého a zamlklého britského premiéra Tonyho Blaira bezprostředně poté, co se dozvěděl o útocích v Londýně. Jeho veřejné prohlášení po návratu do britské metropole považuje za pevné a sjednocující.      

 "Jaká tedy byla odpověď prezidenta Obamy na sérii teroristických útoků Islámského státu (IS) - ruské letadlo v Egyptě, sebevražedný atentát v Bejrútu, pařížský masakr - demonstrující nezkrocenou globální hrozbu?" ptá se bývalý Bushův poradce. Dle jeho názoru ukazuje celkový obraz Obamova vůdcovství v době války a jeho sedmého roku v úřadě prezidentova tisková konference v turecké Antalyi. Gerson ji označuje za nevrlou, rozdělující a váhavou.     

Komentář připomíná, že pod přímými otázkami ohledně efektivity a aktuálnosti strategie boje proti IS Obama rychle vytáhl na své americké kritiky "těžkou zbraň" - údajně hovoří příliš tvrdě, hrají politické hry a dokázali by zradit pětadvacetileté dítě, které je ochrnuté, či přišlo o končetiny, parafrázuje Gerson Obamův protiútok.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.    

"Tomu se téměř nedá věřit - vrchní velitel v době národní zkoušky vytáhne vojáka bez končetin jako rétorický trumf proti svým politickým oponentům," zuří Gerson. Obama podle něj v Turecku ukázal, že očividně preferuje spíše vlastní stranickou bitvu než národní vojenské cíle. Spojené státy tak mají prezidenta, jehož vůdcovství v době války se inspiruje spíše televizní hlasatelkou Rachel Maddowovou než Winstonem Churchillem či Franklinem Rooseveltem, kritizuje Gerson.

Obamova vojenská strategie v Iráku a Sýrii může být sporná, ale Obama je navíc Eisenhowerem politické polarizace a Napoleonem stranických podpásovek, pokračuje bývalý Bushův muž. "Prezident by nepochybně obviní republikány, že začali tento nedůstojný boj. To však nemění nic na tom, že prezident má v době války rétorickou zodpovědnost," konstatuje Gerson.      

Obama ignoruje rady vojáků        

Někdejší speechwriter prezidenta USA poukazuje na další trumf, který Obama v Turecku vytáhl proti svým kritikům, konkrétně oslavování americké armády.  "Máme nejlepší armádu na světě a máme nejlepší vojenské mozky na světě. Dlouhé roky se s nimi intenzivně setkávám a není to jen můj pohled, ale pohled mých nejbližších vojenských a civilních poradců, že (zvýšení vojenské role USA) by bylo chybou," cituje Gerson Obamu.  

Gerson se ptá, zda proti tomu může kdokoliv argumentovat. Odkazuje přitom na tajný dopis admirála Mika Mullena, někdejšího předsedu sboru náčelníků štábů, z roku 2011, který Bílý dům nabádal k ponechání 16 tisíců vojáků v Iráku. Připomíná, že Mullen to tehdy nazval "nejlepší vojenskou radou", kterou může dát. Bushův spolupracovník v té souvislosti obviňuje Obamu, že s ohledem na blížící se prezidentské volby tehdy navzdory doporučení volil nižší počty a nakonec jeho administrativa naléhala, aby v zemi nezůstali žádní vojáci.

Někdejší speechwriter poukazuje též na článek Dextera Filkinse z roku 2014, který se objevil v listu New Yorker. Tvrdil, že ho zástupce Obamova poradce pro národní bezpečnost informoval, že prezident stále považuje úplné stažení vojsk z Iráku za správné rozhodnutí. "To vše ponechalo Irák méně připravený na vznik a vzestup IS," míní Gerson.   

Komentář kritizuje, že Obama si během let ze stahování vojsk udělal zvyk. V roce 2010 sice pod tlakem vojenského velení navýšil počet jednotek v Afghánistánu, ale pouze jako součást strategie jejich odsunu dle oznámeného harmonogramu, což Gerson označuje z vojenského hlediska za absurdní. "Když se občanské nepokoje v Sýrii zvrhly v občanskou válku, Obama odmítl podpořit americké spojence v tomto konfliktu," tvrdí Bushův spolupracovník s dodatkem, že tak učinil navzdory radám ministra obrany, ministryně zahraničí a ředitele CIA.  

"Obama často využívá vojenské rady jako nabídku v kafetérii - vybírá si ty věci, které jsou v souladu s jeho politickým slibem žádné pozemní síly a jeho pověstí coby muže, který ukončil války," nebere si servítky Gerson. Přiznává, že prezident má možnost radám svých vojenských velitelů nenaslouchat. Pak by ale neměl tvrdit, že má jejich požehnání nad politikou, která dle Gersona vyústila ve "strategickou a humanitární noční můru".   

Gerson označuje Obamovo veřejné vedení ve válce proti terorismu, která je nyní definována jako válka proti IS, za sporadické a polovičaté. "Vůdce, který získal kredit za zodpovědné ukončení amerických válek a který argumentoval, že je na čase zaměřit se na budování národa doma, je otrávený z kritiky za jeho vedení ve válce," konstatuje závěrem Gerson a dodává, že Obama nyní mrzutě a zahořkle promlouvá z trosek debaty o americké národní bezpečnosti.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.