Obrat ve Venezuele? Volby vyhrála opozice, Maduro uznal drtivou porážku

Vládní blok, sestávající ze socialistické strany a kooperujících subjektů, utrpěl podle částečných výsledků voleb drtivou porážku. Prezident Nicolás Maduro (53) tak zřejmě bude muset přistupovat na významné kompromisy. Samotní socialisté podle volební komise získali pouhých 46 parlamentních mandátů.

Podle agentury AP ale někteří soudí, že starý parlament může ještě odhlasovat zákon umožňující prezidentovi Nicolásu Madurovi vládnout pomocí dekretů, jako to dělal jeho předchůdce Hugo Chávez. Čas na to má do 5. ledna, kdy zasedne nový zákonodárný sbor.

Opoziční koalice by ráda mimo jiné prosadila vyhlášení referenda v roce 2016 za odvolání Madura. Tomu končí mandát v roce 2019. Úspěšná ale může být pouze v případě, že získá dvoutřetinovou většinou. Jinak totiž může Maduro obejít zákony rozhodnutími Nejvyššího soudu. Socialisté mají zatím jistých 46 mandátů, zbývá rozdělit 22 křesel.

Po oznámení výsledků v ulicích venezuelské metropole Caracasu propukly oslavy a ohňostroje. Maduro podle agentury Reuters rychle uznal porážku, která je pro vládní hnutí nejhorší od roku 1999, kdy se moci chopil Madurův legendární předchůdce Hugo Chávez.

"Jsme tu, se svou morálkou a etikou, abychom uznali tyto nepříznivé výsledky," řekl Maduro v projevu k národu. Výsledky přičetl údajné "ekonomické válce" proti jeho osobě. Maduro tak v neděli zmírnil svou rétoriku. V minulých týdnech totiž vyzýval své příznivce, aby vyšli do ulic bránit Chávezův odkaz.

Nedělní volby ukázaly, že Venezuelané už opravdu chtějí změnu. O tom svědčí i výjimečná účast přes 74 procent, která je nejvyšší od 90. let, kdy přestalo být hlasování ve volbách povinné.

Venezuelané podle agentury AP chtějí konečně zúčtovat s Madurovou vládou, která zemi s největšími prokázanými zásobami ropy na světě přivedla do hluboké krize. Výsledek nedělních voleb je též těžkou ranou pro latinskoamerickou levici a signálem, že se chýlí ke konci éra levicových prezidentů v Jižní Americe.