Putin zaplaví Evropu syrskými uprchlíky. Je větší hrozba než IS. Miliardář Soros poodkrývá ďábelský plán ruského prezidenta

Washington – Americký multimiliardář maďarského původu, finančník a filantrop George Soros se v komentáři pro deník The Guardian zamýšlí nad riziky, která ohrožují Evropu. Podle Sorose je pro starý kontinent větší hrozbou ruský prezident Vladimir Putin než Islámský stát.

„Nejlepší způsob, jak by Rusko mohlo zabránit svému zhroucení je, že se postará, aby se Evropská unie zhroutila jako první. Kvůli zhoršující se migrační krizi a nárůstu islamofobie," píše Soros v úvodu komentáře. Vedoucí představitelé USA a EU se podle Sorose těžce mýlí, když považují Putina za potenciálního spojence v boji proti Islámskému státu. Důkazy podle něj hovoří jinak. „Putinovým cílem je podporovat rozpad EU, a nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je zaplavit Evropu syrskými uprchlíky," tvrdí miliardář.

Ruská letadla bombardující civilní obyvatelstvo v jižní Sýrii podle něj nutí lidi, aby prchali do Jordánska a Libanonu. Připomíná, že v současné době v poušti čeká 20 tisíc Syřanů na to, až budou vpuštěni do Jordánska. O něco menší počet čeká, než bude moci jít do Libanonu. „Obě skupiny rostou," varuje Soros s tím, že teď se Rusové zaměřili i na sever Sýrie.

Kvůli tomu i kvůli pozemnímu útoku ze strany armády syrského prezidenta Bašára Asada proti Aleppu, městu, ve kterém žily 2 miliony obyvatel., roste počet prchajících „Tyto barelové bomby způsobily, že 70.000 civilistů uprchlo do Turecka; pozemní ofenziva může vyhnat mnoho dalších. Rodiny se přitom v Turecku nemusí zastavit. Německá kancléřka Angela Merkelová letěla do Ankary, aby na poslední chvíli uzavřela dohodu s tamní vládou, aby uprchlíkům, kteří se tam nachází, prodloužila pobyt. Výměnou nabídla, že do Evropy ročně přepraví 200 až 300 tisíc syrských uprchlíků. To vše pod podmínkou, že jim Turecko zabrání v cestě do Řecka, a pokud už tam dojdou, že je Ankara vezme zpět," píše Soros.

Putin je podle něj nadaný taktik, ale ne strategický myslitel. „Není žádný důvod myslet si, že zaútočil v Sýrii s cílem zhoršit evropskou uprchlickou krizi. Opravdu, jeho zásah byl strategicky hrubá chyba, protože ho to vtáhlo do konfliktu s tureckým prezident Recepem Tayyipem Erdoganem, což uškodilo zájmům obou stran. Ale jakmile Putin viděl příležitost urychlit rozpad EU, chopil se ji. Svou akci zamaskoval slovy o spolupráci proti společnému nepříteli IS. O podobný postup se pokusil na Ukrajině, když podepsal minské dohody, ale selhal při jejich plnění," vysvětluje filantrop maďarského původu.

„Je těžké pochopit, proč představitelé USA i čelní vůdci EU přijali Putinova slova, než aby soudili podle jeho chování. Jediné vysvětlení, které se mi podařilo najít, je, že se demokratičtí politici snaží uklidnit veřejnost tím, že malují příznivější obraz než skutečnost naznačuje. Faktem je, že Putinovo Rusko a EU jsou zapojeny do závodu o čas: otázkou je, kdo z nich se zhroutí jako první," tvrdí Soros.

Putinův režim prý bude v roce 2017 čelit bankrotu. I Putinova popularita, která je zatím vysoká, podle něj padne - západní sankce v kombinaci s poklesem cen ropy vše ukončí. „Schodek státního rozpočtu je zatím 7 procent, vláda ho však bude muset snížit na 3 procenta, aby zabránila inflaci, která se vymyká kontrole. Ruskému fondu sociálního zabezpečení dojdou peníze a bude muset být sloučen s vládním fondem infrastruktury. To a další vývoj budou mít negativní vliv na životní úroveň a názory voličů před parlamentními volbami na podzim tohoto roku," předpovídá miliardář.

Nejúčinější způsob, jak Putinův režim zabrání svému zhroucení, je podle něj zajistit, že se EU, která se „rozpadá ve švech", zhroutí dříve, následkem čehož nebude schopna udržet sankce vůči Rusku. „Naopak, Putin bude moci získat značné ekonomické přínosy z rozdělení Evropy a využít spojení s komerčními zájmy a anti-evropskými stranami, které pečlivě pěstoval," tvrdí.

Evropská unie je podle něj na rozpad „nastavena". Od doby řecké finanční krize z roku 2008 se podle něj EU protlouká „jednou krizí za druhou". Dnes je však prý konfrontována s pěti nebo šesti krizemi najednou, což muže být až příliš.

„Když je stát nebo sdružení států ve smrtelném nebezpečí, je lepší pro jeho představitele čelit tvrdé realitě, než ho ignorovat. Závod o přežití postaví EU proti Putinovu Rusku. IS představuje hrozbu pro EU i Rusko, ale neměl být přeceňován. Narůstající útoky džihádských teroristů, jakkoliv děsivé, nejsou v nic porovnání s hrozbou ze strany Ruska. IS odhalil, že Achillovou patou západní civilizace je strach ze smrti - a naučil se, jak toho využít. Tím, že rozdmýchá latentní islamofobii na Západě a donutí vlády i veřejnost, aby s muslimy zacházely s podezřením. Doufá totiž, že přesvědčí mladé muslimy, že neexistuje žádná alternativa k terorismu. Jakmile je tato strategie nastolena, existuje jednoduchý protijed: odmítnout chovat se tak, jak vaši nepřátelé chtějí, abyste se chovali. Hrozbě vycházející z Putinova Ruska bude těžké čelit. Neschopnost rozpoznat toto nebezpečí tento úkol činí ještě složitějším," dodává Soros.

Související

Prezident Trump

Trump vyzval ke stíhání George Sorose. Viní ho z nepokojů v USA

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social vyzval k tomu, aby George Soros a jeho syn Alexander čelili federálním obviněním z vydírání. Podle prezidenta Trumpa je Sorosova rodina zodpovědná za násilné protesty, které podporuje po celých Spojených státech.
Soros, George

Soros: Putin zcela zjevně Evropu vydírá

Vyjednávací pozice ruského prezidenta Vladimira Putina v obchodování s plynem není tak silná, jak Putin předstírá. Uvedl to americký finančník a filantrop maďarského původu George Soros. Evropa má podle něj na Putina solidní páky. V dopise italskému premiérovi Mariu Draghimu Soros napsal, že Putin zcela zjevně Evropu vydírá a hrozí zadržováním dodávek plynu, pokud už to zrovna nedělá.

Více souvisejících

George Soros Vladimír Putin Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

před 8 hodinami

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 9 hodinami

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 11 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 12 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 12 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 13 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 14 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 15 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 16 hodinami

včera

Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady

Princ Harry a jeho žena Meghan se poprvé vyjádřili k dopisu, který král Karel III. poslal úřadům či armádě, aby ujasnil, jaká je role navrátivších se členů jeho rodiny poté, co se přistěhovali z USA zpátky do Velké Británie. Vévoda a vévodkyně ze Sussexu neskrývají překvapení. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy